O komplikovaném vztahu církve a státu se hovoří již dlouhá léta. A vypadá to, že ani v nejbližší době k jeho vyřešení nedojde. Přinejmenším dvacet let bude totiž trvat takzvané přechodné období, během něhož by se církve měly vyvázat ze závislosti na státu.
Cíkve se od státu odtrhnou za dvacet let. Do té doby chtějí živit
Po uplynutí dvou dekád by se tak církve měly stát na státním rozpočtu nezávislé. Do této doby z něho však budou čerpat nemalé sumy. Každý rok do nich z resortu kultury přiteče až 1,4 miliardy korun.
Podle Jiřího Paroubka, bývalého předsedy sociální demokracie a člena Církve československé husitské, ale nejde o dobrý nápad.
Katolíci vše spolknou
"Nejsem příznivcem takového plánu. U některých církví to bude znamenat jejich likvidaci, a to jen proto, že katolická církev chce obří majetkové a finanční restituce svého majetku," uvedl exšéf ČSSD pro ParlamentníListy.cz.
Ekumenická rada, která sjednocuje křesťanské církve, se přitom už dohodla na tom, že po dvaceti letech by se církve měly stát zcela nezávislé na státním rozpočtu. Vychází tak z návrhu, se kterým kalkulovala už někdejší vláda premiéra Mirka Topolánka (ODS).
Kohoutek se zavře. A co pak?
Stejně jako Paroubek je ale ohledně dvacetileté lhůty skeptický také bývalý šéf lidovců Cyril Svoboda. "Bez toho, aby církev udělala zásadní změnu ve svém financování, je dvacet let marná lhůta. Ta uplyne, kohoutek veřejného financování se zavře a nepovede to k ničemu," uvedl pro redakci někdejší předseda KDU-ČSL.
Více o tématu církev najdete ZDE
Ten ale nabízí řešení patové situace týkající se církevního rozpočtu. "Všichni, kteří se hlásí ke katolické církvi, by měli odvádět ze svého platu jedno procentu na platy duchovních," navrhl Svoboda. "Ateistická a agnostická společnost by tak neměla pocit, že církev a její zaměstnance platí," dodal.
Církev ať platí věřící, vyzývá Svoboda
Samofinancování podle něho má vést k emancipaci, nutné však je, aby se na něm shodla církev i stát. "Nemělo by jít o zákon, ale mravní úkol. Jde o věc vnitřní sounáležitosti," dodal exšéf lidovců.
Sami věřící by tak podle něho měli nést odpovědnost za odměny církevních hodnostářů. Ani stát by ale podle něho neměl stát stranou.
"Veřejná moc by měla nést odpovědnost za to, co je společné," uzavřel Svoboda s tím, že pokud k projektu mezi státem a církví nedojde, dvacetiletá lhůta k odluce církví bude marná.
Lhůtu ano. O délce je třeba jednat
Poslanec Marek Benda (ODS) je ale optimista. Přechodné období považuje za praktické. "Vzhledem k tomu, že doposud všechny úvahy o odtržení církví od státu počítaly s přechodným obdobím zvláště kvůli malým církvím, pokládám přechodné období za nutné a užitečné," uvedl pro ParlamentníListy.cz politik. Počet let, na něž bude doba přechodného období stanovena, je ale podle něho věcí diskuze.
Optimistický k plánu církví je také ministr kultury Jiří Besser (nestr. za TOP 09). "Věřím, že společnost současný návrh přijme," řekl redakci. Připomněl, že dvacetiletá lhůta byla zakotvena již v návrhu kabinetu premiéra Mirka Topolánka (ODS).
Více čtěte:
- Biskup Malý k miliardám pro církev: Lidé to nechápou správně
- Komunista: Církev nedala ani korunu na kutnohorský chrám. Co chce?
- Církev se možná o chrám sv. Víta už nebude soudit
Foto: Hans Štembera
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jana Šulcová
_profil_top.jpg)
