V barvách Starostů jste dosáhl velice slušného výsledku, jste nyní před druhým kolem senátních voleb na druhém místě. V čem především spatřujete svůj úspěch v situaci, kdy se v Čechách hovoří o vítězství levice?
Jednoznačně v mé desetileté práci starosty Vlašimi. Od roku 2002 se nám podařilo dostat do města takřka půl miliardy korun, na Vlašimi je to vidět a lidé právě takovou práci dokážou ocenit. Dostane se to i za hranice města a občané v regionu různá sídla a jejich rozvoj porovnávají. Vynikající práce mého týmu radních je opravdu vidět.
Jenže Vlašim není jediným městem ve Vašem volebním obvodu. Je tu i Benešov s větším počtem obyvatel...
Poslední komunální volby v Benešově se nesly v duchu srovnání typu ´podívejte se na Vlašim a na naše město´, takže hlasy byly i z Benešova, dostal jsem jich tam poměrně dost. Jsem rád, že tyto volby byly především o způsobu práce kandidátů.
Mgr. Luděk Jeništa
Ve druhém kole senátních voleb máte proti sobě člověka z ODS, Karla Šebka. Nespatřujete v tom jako člen poslaneckého klubu TOP 09-STAN tak trochu podobnost se situací ve vládě, kde je napětí mezi TOPkou a ODSkou cítit snad z každého kroku kabinetu?
Především vnímám senátní volby jako individuální souboje. Nicméně vnímám to. Šel jsem do sněmovny s jistými ideály. Doufal jsem, že tam po minulém volebním období, po té hrůze, zavládne jiná atmosféra, ale bohužel se to nestalo. Člověk na to bezradně hledí a postupně si uvědomuje, že to asi těžko změní. Ve sněmovně dochází k zákopové politické válce, stačí vystrčit kšilt čepice a už se střílí. Využívá se každé klopýtnutí, přeřeknutí, zaváhání.
Takže sněmovní práce už pro Vás není tak lákavá?
Já se přiznám, že kandidaturu do Senátu jsem přijal ve víře, že horní komora už jen třeba z důvodu limitu věku je trochu důstojnější orgán. Do budoucna by měl být Senát orgánem, který koriguje a upravuje zákony pro dobro České republiky. Tedy sborem starších, kteří jednají trochu více pragmaticky a trochu méně politicky.
Fotogalerie: - Kampaň ve Vlašimi
Opozice nyní ráda a často říká, že TOP 09 a ODS sklízí plody svého vládnutí. A výsledky voleb tato slova potvrzují. Jsou podle Vás volby výsledkem tvrdé protivládní rétoriky levicových politiků, nebo jsme národ, který je ve skutečnosti spíše levicového zaměření? Západní politologové se kdysi podivovali nad skutečností, že v Česku je to s věkem voličů a s tím související politickou orientací naopak, máme mladé lidi, kteří volí pravici, zatímco střední a vyšší věková skupina jde doleva. Nemizí v Česku mladý pravicový volič následkem zklamání z dvou volebních období pravicových vlád?
Trocha levičáctví v našem národě určitě je, ale od revoluce se to přeci pohybuje ve vlnách. Navíc dosud nepřestalo platit pravidlo, že strana, která je ve vládě, automaticky prohrává krajské volby. Volič je věčně nespokojen a vládnoucí strana to odskáče. Na výsledcích se ale podepsaly i škrty a jejich nedostatečné vysvětlování. Z druhé strany politického spektra je pak spousta dobrých věcí zneužíváno. Takový politický boj vyvolává v lidech zmatek a není to nic příjemného. Výsledky voleb jsou obrazem naší politiky a skandály jen přilévají olej do ohně.
Psali jsme:
Jsme v kraji Davida Ratha. Prošla podle krajského zastupitele Luďka Jeništy zdejší ČSSD po Rathově aféře změnou? Jak bude vypadat vládnutí rudo-oranžové koalice s KSČM v čele?
Co si budeme povídat, ČSSD obměnou neprošla. Většina lidí z krajské rady byla znovu na čele kandidátky a byli tak i zvoleni. Žádné změny nečekejme, ze strany socdem neproběhla sebereflexe. Očekával jsem vyjádření, že o aférách Davida Ratha nevěděli, ale přebírají za ně jako kolektivně rozhodující orgán odpovědnost. Použiju příměr - pokud se nezletilé dítě dopustí trestného činu, jeho rodiče se spoluodpovědnosti stejně nezbaví. Mohou stokrát říkat, že se jej snažili vychovat dobře a před trestnou činností jej varovali. Je to stejná situace jako v krajské radě.
Pojďme k vládním reformám. Kdybyste byl v pozici prezidenta, pod který zákon byste se asi nepodepsal?
To je hodně složité zejména pro nás poslance, kteří nejsme ekonomy. Na potřebě šetřit se v republice shodne kdekdo. Cestu ale každý doporučuje jinou, a neshodnou se na ní ani renomovaní ekonomové. Zvýšit DPH? Zvýšit korporátní daně? Snížit daň spotřební? Nezávidím voličům, kteří si musí vybrat. Správnost té které cesty se bohužel ukáže až po uvedení do praxe. Mně osobně vrtá hlavou druhý penzijní pilíř. Ani ne z důvodů systémových, ale kvůli samotným financím. Kdo si odhadne určit, jakou hodnotu bude mít koruna, kterou naspoříte dnes, za třicet, čtyřicet let, až ji budete potřebovat? Dnes si můj třicetiletý syn koupí za tisícikorunu padesát bochníků chleba. Kolik si jich koupí v důchodu? Čtyři? Osm? Jeden? Hodnotu peněz do budoucna nemůže nikdo garantovat a pro mne je to velmi složitá věc.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Ivánek
