Skupina senátorů chce garantovat lidem právo být off-line. Právo zůstat nepřipojen k internetu, a přesto neztrácet základní lidská práva, má být zajištěno v ústavě. Součástí má být například i právo platit hotovostí.
O něm se před několika lety hovořilo, že by mělo být v ústavě zaručeno speciálně. Letos neprošlo o jediný hlas. Skupina senátorů se proto rozhodla učinit jej součástí komplexnější ústavní novely, která by lidem, co nechtějí být on-line, garantovala i další základní práva.
„Nikdo nesmí být nucen vykonávat svá práva a povinnosti prostřednictvím elektronických sítí a úložišť nebo jiným podobným způsobem,“ stojí v senátním návrhu. Výjimky jsou přípustné pouze v případech stanovených zákonem, například jako podmínka při výkonu určitých povolání.
Návrh podávají senátoři Jitka Chalánková, Martin Červíček, Jaroslav Zeman, Pavel Karpíšek, Hynek Hanza, Tomáš Jirsa, Rostislav Koštial, Jiří Oberfalzer, Ladislav Faktor, Jaroslav Chalupský, Patrik Kunčar, Jaromíra Vítková, Jarmila Smotlachová, Zdeněk Hraba, Jiří Čunek, Daniela Kovářová a Jiří Vosecký.
Které datum je pro vás důležitější?Anketa
„Naším cílem je chránit menšinu, která odmítá z různých důvodů elektronizaci anebo jen některé její projevy. Pokud bude navržená ústavněprávní úprava přijata, stane se ostrovem pro elektronické neplavce. Předloha rovněž vytyčí hranici tohoto chráněného ostrova na ústavní úrovni a poskytne tak oběma stranám, elektronickým plavcům i neplavcům, základní míru jistoty,“ vysvětluje senátorka Jitka Chalánková.
Skupinu senátorů vede místopředseda komory Jiří Oberfalzer, který inciativu shrnuje slovy „právo být osvobozen od povinného využívání digitálních prostředků“.
Výčet lidských práv podle Chalánkové není konečný, a v reakci na překotný technický vývoj se hlásí další generace lidských práv, která bude reflektovat tlaky na užívání moderních technologií. K tomu nesmí podle senátorky být nucen nikdo.
„Jsem zastáncem svobody volby a práva na soukromí každého občana. A s tím je právě zakotvení ochrany hotovosti v našem ústavním pořádku úzce spjato. Celosvětově vidíme tendence na omezení hotovostních plateb pod různými záminkami. Jsem přesvědčen, že pokud chceme zachovat svobodnou společnost, nesmíme těmto snahám podlehnout,“ přidává se senátor Zdeněk Hraba, další z předkladatelů.
Ochrana před povinným fungování v digitálním světě má podle něj aspekty ochrany svobody i soukromí, které jsou coby základní lidská práva dlouhodobě akceptovány.
O právu být off-line se v současnosti debatuje i v dalších evropských zemích. V dubnu zavedla Belgie právo zaměstnance být mimo pracovní dobu off-line a povinnost firem jasně vymezit podmínky, za kterých mohou zaměstnance mimo pracovní dobu kontaktovat.
Fotogalerie: - Společně k cenám energií
Podobná debata se v současnosti vede i na úrovni EU.
Specifickou součástí je právě právo na placení hotovostí, která je stále více vytlačována nabídkou bezhotovostních finančních služeb. V některých evropských zemích je tento trend velmi silný, ve Švédsku prý za pandemie obavy z předání viru ještě posílily dosavadní tendence a udělaly z hotovostních peněz spíše raritu.
Jako hlavní způsob platby ji tam už v loňském roce mělo mít jen méně než deset procent lidí, a čím dál více podniků ji odmítalo přijímat. Podle některých svědectví na vás obsluha s „papírky“ koukala jak na exota.
Ve Švédsku jde ale o dlouhodobou záležitost, skandinávská země zakládající si na své pokrokovosti byla i v tomto průkopníkem. Výrazným hlasatelem zrušení hotovosti zde byl třeba Björn Ulvaeus, hudebník ze slavné skupiny ABBA, který to pentlil historkou, jak jeho synovi při vloupání ukradli spoustu peněz, což by se v bezhotovostní společnosti stát nemohlo.
Mezi švédskou mládeží se už mnoho let říká, že „penězma platí jen babky nebo zločinci“.
Ačkoliv jsou platby kartou či moderními bezkontaktními způsoby čím dál populárnější všude ve světě, i ekonomové varují, že zrušení hotovosti je mimořádným riskem.
Varují zejména před mocí centrálních bank, které by dostaly právo emitovat bezhotovostní peníze. Navíc jsou bezhotovostní transakce mnohem snáze kontrolovatelné, klidně by bylo možné i omezit, za co lidé smějí utrácet. Lidé by už se svými penězi nemohli nakládat podle svého uvážení.
Fotogalerie: - Eštok a Rakušan
„Další obava je ryze politického charakteru a souvisí s možností omezit nebo zablokovat někomu bankovní účet pro jeho politické názory, např. na základě nějakého systému sociálních, resp. společenských kreditů, již dnes připravovaných např. v Číně. Argument, že v demokratické zemi se něco takového stát nemůže, je lichý – např. ještě před 10 lety bylo na Západě nepředstavitelné omezování svobody slova na internetu, dnes je to běžná záležitost,“ dodávají senátoři.
V Česku se navíc letos o prázdninách rozpoutala debata o nevýhodných podmínkách pronájmu karetních terminálů.
Senátoři navrhují ústavní garanci ve znění: „Spotřebitelé mají právo hradit své peněžité závazky a přijímat jejich plnění v platných bankovkách a mincích; zákon může přiměřeným způsobem omezit výši plateb, kterou spotřebitelé mohou takto provádět.“ Pak jsou jmenovány situace, ve kterých může zákon stanovit výjimky. Každý zaměstnanec však má mít právo požadovat výplatu v hotovosti, pokud se se zaměstnavatelem nedohodl jinak.
Důvodem podle senátorů byla i zkušenost s Ministerstvem financí při původním návrhu. To přišlo s výkladem, že z ústavního pořádku žádná ochrana hotovosti nevyplývá. „Nadále se domnívám, že stát by neměl zasahovat do toho, jaké platební metody si mezi sebou občané a podnikatelé domluví. Stejně tak by neměl občanům a podnikatelům hotovostní platby nutit ukládáním pokut,“ vzkázal ministr Zbyněk Stanjura v reakci na dopis senátorky Chalánkové.
Třetím pilířem, který byl do návrhu vložen, je pak ochrana spotřebitele. Ten je ve vztahu k prodejci vždy slabší stranou, které je proto poskytována legislativou speciální ochrana. Podle navrhovatelů není důvod, aby byli všichni spotřebitelé nuceni platit bezhotovostně. Zde ale návrh dost rozlišuje, například u e-shopů se předpokládá, že když jste schopen si věc elektronicky objednat, budete rovněž schopen za ni elektronicky zaplatit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
Nechtík
_profil_top.jpg)
