Magoři, hovadiny a zděšení pravice. Boháči s vysokými platy, toto byste měli číst

Astronomickým platům topmanažerů může už na podzim odzvonit ve Švýcarsku. V referendu, které iniciovali mladí sociální demokraté a postupně se přidala Strana zelených Švýcarska i odboráři, budou totiž Švýcaři odpovídat na otázku, zda souhlasí se zastropováním platů nejvyšších manažerů firem. Ty by měly činit nejvýše dvanáctinásobek platu nejhůře odměňovaného zaměstnance dané společnosti. Od toho je odvozen název iniciativy „1:12“.

V současnosti vydělávají ve Švýcarsku manažeři v průměru 90x více než jejich kolegové s nejnižšími platy. Naprostým extrémem je farmaceutický gigant Novartis, v němž špičkoví manažeři berou i 700x více než ti nejhůře odměňovaní. Snahu o spravedlivější příjmy umocňuje skutečnost, že v březnovém referendu se 70 procent Švýcarů vyslovilo proti excesům při odměňování vedoucích pracovníků, což vedle platu zahrnuje i zlaté padáky či bonusy. Díky referendu tak získali akcionáři nová práva, aby mohli odměňování více ovlivňovat.

Pokud bude příští rok levicová sněmovna, může dojít i na platové stropy

„V našich podmínkách je takový postup nereálný, chybí institut závazného referenda jako mají Švýcaři, kteří mohou v přímé demokracii rozhodovat o tak zásadních věcech, jako jsou otázky minimálních mezd nebo maximálních platů. My nemáme ani prováděcí zákon na uspořádání referenda, natož aby bylo závazné,“ říká pro ParlamentníListy.cz místopředseda ČSSD i Senátu Zdeněk Škromach.

Referendum tedy u nás nepřichází v úvahu, ale už za necelý rok se uskuteční parlamentní volby a při předpokládaném vítězství levice by se touto otázkou mohli zabývat zákonodárci. „Záleží na tom, jak lidé tu příští sněmovnu vytvoří. Pokud to bude převážně z levicových stran včetně strany NS-LEV21, tak si umím představit, že se o takové věci rozhodne. Samozřejmě že by cesta referenda byla čistší, protože by to byla vůle lidu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz bývalý premiér Jiří Paroubek, nynější předseda strany Národní socialisté – levice 21. století.

Sebeblbější nápad politici před volbami akceptují

Možnost, že by se po příštích volbách rozhodovalo v Parlamentu o spravedlivějším odměňování ve firmách, nevylučuje ani senátor ODS Jaroslav Kubera. „Tady u nás je možné úplně všechno. Sebeblbější nápad před volbami politici akceptují, protože se bojí říct, že to je hovadina. Projdou tak sebeblbější gazdíkoviny, že budeme přímo volit starosty, aniž to máme promyšlené,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Kubera, jenž je jinak skeptický k tomu, že bychom si za vzor hodný následování vybrali právě Švýcarsko, zemi, kde je občan nejvyšším suverénem.

„Dnes jsem slyšel krásné přirovnání – týkalo se majetkových přiznání – že když v Nilu plavou krokodýli, tak to neznamená, že je nasadíme do Vltavy. Srovnávat se se Švýcarskem to je ta nejhorší možnost, kterou máme. Ve Švýcarsku se prostředí kultivovalo dlouhá staletí, tady v tom východoevropském regionu některé věci prostě nejdou, protože ta společnost mnohé neumí, na mnohé není připravena. Ve Švýcarsku nejspíš koninu do hovězího masa nedávají, i když i tam se to může stát,“ poznamenává předseda senátorského klubu ODS.

„Já bych to otočil. Nejnižší plat ve firmě bude dělitelem toho nejvyššího. To je správně, protože pak manažeři sami sobě uberou, protože nebudou schopni ty mzdy vyplatit, takže budou rozumní. Nejmenší plat ve firmě bude dvanáctkrát menší. Nejvyšší platy ať zůstanou, jaké jsou, ale potom ten nejmenší plat ve firmě bude ten nejvyšší dělitelný dvanácti. Když bere manažer enormně hodně, tak se ta firma nedoplatí, protože by musela výrazně přidat těm nejméně odměňovaným. Pak by museli jít s platem dolů, podle toho, co si mohou dovolit,“ vysvětluje senátor Jaroslav Kubera.

Šéf musí mít x-násobek průměrného platu, stonásobek to být nemusí

Ve Švýcarsku se v souvislosti s propastnými rozdíly v příjmech v rámci jednotlivých firem hovoří dokonce o nemravnosti. „To víte, že se dá o některých rozdílech v odměňování říci, že jsou až nemravné. Je samozřejmé, že šéf musí mít x-násobek platu průměrného pracovníka, ale pak už je otázkou, jestli mu náhodou nestačí desetinásobek a jestli potřebuje stonásobek,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz stínový ministr financí a ekonomický expert ČSSD Jan Mládek.

Za pravdu mu dává stranický kolega Zdeněk Škromach. „Určitě se dá mluvit jako o nemravném odměňování obzvlášť v situaci, kdy velice dobře placení manažeři tvrdí, že nemají na výplaty ostatním zaměstnancům, nebo je vůbec nevyplácejí. Takových případů bychom určitě našli nemálo. Většina manažerů se sice chová odpovědně, ale jsou takové extrémy, které by si určitou regulaci zasloužily,“ domnívá se místopředseda Senátu Zdeněk Škromach.

Špičkoví manažeři by si našli jiné cesty pro odměňování

Zastropování platů vrcholných manažerů firem však v sobě skrývá nejedno úskalí při jeho zavedení. „Tím je třeba vynutitelnost takového opatření v globalizovaném světě. Firmy jsou totiž schopny vyplácet svému špičkovému manažerovi například bonusy přes nějaký offshore. Takovéto opatření by tak muselo být doprovázeno také ještě výraznějším tlakem na offshory,“ vysvětluje Jan Mládek, že by si elitní manažeři mohli přijít „na své“ ještě jinak než jen prostřednictvím oficiálního platu.

Proto než zavádět regulace a limity do odměňování ve firmách, je podle místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha lepší zavést jeden z bodů programu nejsilnější parlamentní strany. „Samozřejmě cestou, jak snížit propastné rozdíly v odměňování, je to, co sociální demokracie prosazuje ve svém programu, a to jsou progresivní daně. Při nich platí, že čím vyšší příjmy a obzvlášť u těch extrémně vysokých, tak se uplatní vyšší procento zdanění,“ připomíná Zdeněk Škromach.

Lékař by mohl mít jen trojnásobek platu soustružníka

Zcela odmítavě se k nápadu Švýcarů staví poslanec ODS Aleš Rádl. „Já myslím, že když tyhle socialisticko-komunistické rovnostáře necháme ještě chvíli tvořit, tak před nás nakonec předstoupí s celou krásně domyšlenou tabulkou, kde bude například napsáno, že lékař může mít jen trojnásobek toho co soustružník, uklízečka jen dvakrát méně než řidič tramvaje atd. Koneckonců závazné platové tarify už tady také byly a tihle magoři, co je dnes zase oprašují, se po té době evidentně mohou ustýskat,“ reaguje pro ParlamentníListy.cz Aleš Rádl.

„Já se domnívám, že od Švýcarů, kteří jsou zastánci přímé demokracie stejně tak jako já, je to velice dobrá a zároveň promyšlená iniciativa, protože ten dvanáctinásobek je rozumná hranice. Jde o to nezvětšovat sociální a příjmové rozdíly, které ve společnosti jsou, spíše je snižovat. A to si myslím, že je cesta správným směrem. Švýcaři asi vědí, proč to činí, protože i tohle je svým způsobem věc rentability té firmy. Jestli si nějaký manažer dává neproduktivně vysoký plat, tak nepřiměřeně zatěžuje hospodaření té které firmy,“ připomíná předseda NS-LEV 21 Jiří Paroubek.

Ani v dobách krize si manažeři ve státem kontrolovaných firmách nepohoršili

Ten se v roce 2009 ještě jako předseda ČSSD obrátil na premiéra Jana Fischera s výzvou, aby kvůli hospodářské krizi razantně snížil platy špičkových manažerů ve státem kontrolovaných firmách. „Tehdy to dopadlo tak jako spousta iniciativ, které měla řešit Fischerova vláda, tedy že to vyznělo do ztracena. A po nástupu Nečasovy vlády už na to vůbec nedošlo. Takže pochopitelně ty rozdíly ve společnosti se dál, a někdy až velice silně, zvětšovaly,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Jiří Paroubek.