Finta, jak čerpat sociální dávky dvakrát. Kdo ji zkusil, má teď velký problém

Metody, jak přijít k penězům ze státní kapsy, se různí. Před lety to bylo tak, že se například rodina odebrala do zahraničí (v době, kdy ČR nebyla ještě členem EU) a žádala tam o azyl. Z logických důvodů tam nemohla zůstat bez prostředků, a tak pobírala od státu, který si za tím to účelem zvolila, sociální dávky. Poté, co je země odmítla přijmout jako azylanty, což se stávalo podstatně častěji, než že by je přijala, rodina se vrátila zpět do České republiky.

Mnohdy před odchodem do zahraničí prodala byt (příp. ho za určité odstupné někomu přenechala), takže bylo nutné řešit, kam se taková rodina (velice často s dětmi) uchýlí. Za dobu pobytu v zahraničí pak rodina přišla na úřad a požádala zpětně za celé období o výplatu sociálních dávek. A úřad je vyplatit musel, i když se jednalo mnohdy o velmi vysoké částky. To skončilo, poněvadž se upravila legislativa tak, že pobírat sociální dávky ve dvou zemích není přípustné. Navíc – po vstupu ČR do Evropské unie lze do jiných členských zemích odjíždět za prací i bydlením libovolně, bez potřeby žádat o azyl. Mohlo se tedy zdát, že tento způsob vysávání peněz skončil. Bohužel, kontroly prováděné úředníky úřadů práce v posledních měsících odhalily, že nikoli. I když postup a „finta" se přece jen změnily.

Ve Vsetíně si nechali vyplácet dávky našimi úřady, v Anglii těmi zahraničními

Na jeden konkrétní případ upozornila ParlamentníListy.cz mluvčí generálního ředitelství Úřadu práce Kateřina Beránková, odehrál se ve Vsetíně (podobné informace však přišly před několika měsíci též z Ostravska či Českých Budějovic). Podstatné na tom bylo to, že tam několik jedinců vymslelo, jak získat peníze opět ze státní kasy, a to hned dvou zemí.

„Zaměstnanci našeho tamního kontaktního pracoviště se dozvěděli o tom, že někteří klienti, kteří pobírají dávky hmotné nouze, duplicitně dostávají také dávky z Anglie. Oslovili tedy telefonicky příslušné úřady ve Velké Británii. A následovala i písemná žádost o prověření jejich situace. Zároveň proběhlo sociální šetření v místě bydliště těchto klientů,“ uvedla Beránková. Jak dodala, úřad práce se snaží takovéto případy odhalovat ve spolupráci s policií, která v regionech funguje dobře.

S podobnými zjištěními se museli úředníci „poprat" také v Ostravě. Řešit však lze záležitost jen z naší strany, jak se k tomu staví Velká Británie a jaké případné postihy lidem za to hrozí, se ParlamentnímListům.cz zjistit nepodařilo.

Odhalení ale přicházejí i z dalších míst republiky

V Ostravě však během loňského roku odhalili pracovníci krajské pobočky Úřadu práce ČR ve spolupráci s tamním ředitelstvím Policie ČR téměř 50 případů neoprávněného pobírání sociálních dávek. Padlo následně už i několik obvinění, poněvadž celková výše škody přesáhla 1,3 milionu korun. Podle informací ÚP se letos dá očekávat, že budou budou tato čísla pravděpodobně ještě vyšší.

A v čem konkrétně se nejvíce podvodně vydělává? Jak ParlamentníListy.cz zjistily, pokud jde o výplaty finančních částek na území České republiky, ve většině případů se jedná o příspěvky a doplatky na bydlení. Výjimečné však nejsou ani případy neoprávněného pobírání rodičovského příspěvku nebo podpory v nezaměstnanosti.

„V rámci vnitřního kontrolního systému se nám daří poměrně dobře odhalovat takovéto případy. Naši zaměstnanci šetří příjmy za rozhodná období, které klienti dokládají při žádosti o přiznání nebo vyplácení dávek ze systému státní sociální podpory či hmotné nouze,“ popsala praxi ředitelka krajské pobočky ÚP ČR v Ostravě Yvona Jungová.

Nejčastěji si dotyční pomáhají padělanými nájemními smlouvami i dalšími doklady

Vnitřní kontrolní systém spolupracuje se státním zastupitelstvím a policií. Pokud tedy pracovníci úřadu získají podezření, že se konkrétní klient pobírající sociální dávky dopouští podvodu či trestného činu, oznámí to příslušnému státnímu zastupitelství nebo PČR.

„Nejčastěji se tak děje v případech, kdy máme podezření z padělání nájemních smluv, dokladů o úhradě nájemného a energií či podpisů společně posuzovaných osob nebo pronajímatelů,“ vyjmenovala ředitelka Jungová.

A mluvčí ústředí ÚP Beránková dodává, že systém funguje i obráceně – pokud policie zjistí, že si některý z klientů neoprávněně „přivydělává“ například prodejem druhotných surovin (nejčastěji železného šrotu), hlásí to místnímu úřadu práce.

Soudy takové počínání „odměňují" tresty

Vloni padlo několik trestů za neoprávněné pobírání sociálních dávek též na Českobudějovicku. I tam nejčastěji kontaktují pracovníci ÚP ČR policii v případech, kdy mají podezření z padělání nájemních smluv, dokladů o úhradě nájemného a energií či podpisů společně posuzovaných osob nebo pronajímatelů.

„Díky takto nastavené spolupráci už vydal soud několik verdiktů. Konkrétně - jeden trest odnětí svobody na 12 měsíců se zkušební dobou na 2 roky padl za neoprávněně získaný obnos ve výši 96 502 korun. Jedno odsouzení vedlo pro pachatele k obecně prospěšným pracím v celkové výši 300 hodin za neoprávněně získaný přeplatek ve výši 35 811 korun. V jednom případě došlo k podmínečnému zastavení trestního stíhání se zkušební dobou na 8 měsíců – tam byl přeplatek 17 100 korun,“ prozradila Kateřina Beránková.

Zde je možná nutno vysvětlit, že v případě, kdy úřad práce zjistí zatajování skutečností rozhodných pro přiznání a výplatu dávek, neoprávněně získaný přeplatek vyčíslí a dotyčný klient je povinen obnos vrátit. V každém případě může a stává se, že takový případ následně končí až u soudu.

Je dostatek lidí na to, aby se kontroly mohly provádět?

Z výše uvedených informací vyplývá jedna základní otázka. Mají úřady práce dostatek lidí, kteří by mohli kontrolovat to, zda jsou sociální dávky vypláceny oprávněně a zda nedochází k tomu, že je někdo získává duplicitně – ve dvou zemích? Poté, co přešla na úřady práce povinnost vyřizovat administrativu kolem výplat dávek, kterou dříve dělaly jiné úřady, nabízí se odpověď, že nikoli. Úředníci i tak měli práce až nad hlavu, o tom, kdy se jim „zpříjemnily" pracovní povinnosti přechodem na jiný systém výplat dávek ani nemluvě.

Dobrou zprávou tedy je, že úřady práce začaly stavy svých úředníků v posledních měsících posilovat.

„Tyto posily budou působit hlavně v terénu. Cílem tohoto kroku je podpora efektivní výplaty nepojistných sociálních dávek. Speciálně tedy dávek pomoci v hmotné nouzi, a v neposlední řadě také zajištění podmínek nutných pro výkon sociálního šetření,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz mluvčí Kateřina Beránková s tím, že posily budou též těmi, kdo by se měly věnovat větší kontrole těch, co sociální dávky pobírají.

Nových 600 terénních pracovníků zkontroluje prý až 30 procent příjemců dávek

„Pokud bude mít totiž úřad práce skutečně dostatek kapacit na prověření podkladů, které našim zaměstnancům klienti dokládají, budeme schopni v mnoha případech zneužívání dávek zabránit, stejně jako lze omezit i jejich nadměrné vyplácení. Podle našich odhadů by pak mohla roční úspora dávek pomoci v hmotné nouzi činit 5 – 10 procent,“ konstatovala Beránková.

Jak dodala, podstatou a cílem sociálního šetření úředníků bude získávání informací o skutečné životní a sociální situaci žadatele. Úředníci totiž budou mít možnost ověřit, jestli se konkrétní klient skutečně nachází v podmínkách, které ho opravňují k nároku na sociální dávku, její výši a výplatu, včetně trvání výplaty.

„Tito noví lidé si na sebe vydělají. Díky tomu, že budeme moci mnohem lépe a intenzivněji provádět sociální šetření a zároveň pracovat s klienty, měl by jak objem, tak i počet vyplácených dávek začít klesat. Stejně jako jejich případné zneužívání,“ poznamenala ještě Beránková.

Mgr. Michaela Marksová

SOCDEM
místostarostka

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Jelikož nábor těchto nových úřednických sil do terénu (celkem jde o 600 lidí) již finišuje, generální ředitelství Úřadu práce ČR očekává, že již o tomto podzimu se bude možné seznámit s prvními konkrétními čísly a výsledky.

„Zatímco před tímto personálním posílením jsme byli schopni zkontrolovat 4 - 5 procent případů, po zvýšení stavu o 600 nových zaměstnanců předpokládáme, že budeme schopni prověřit až 30 procent všech příjemců sociálních dávek,“ domnívá se mluvčí Beránková.