S ohledem na globální oteplování povrchu planety, díky němuž průměrná teplota vzduchu za jednotlivé měsíce i roky setrvale roste, lze podle meteorologů podobnou situaci očekávat i letos. Tak jako je v zimě nutné zajistit vytápění místností, měli by se zaměstnavatelé v létě postarat o zajištění vhodného klimatu na pracovišti.
Nejen práce, ale i pracovní prostředí významně ovlivňuje zdravotní stav každého zaměstnance. Důležité je proto udržovat příznivé tepelné klima, protože podle něj se odvíjí vnímavost člověka k dalším složkám pracovního prostředí. Mezi ně patří například čistota ovzduší, hluk či osvětlení. Zatímco v dubnu či květnu se průměrná teplota vzduchu pohybuje mezi 10 až 15°C, v letních měsících šplhá nad 23°C a během dne nezřídka překračuje 30 stupňovou hranici. Zaměstnavatelé by se proto měli snažit zajistit vhodné příznivé podmínky pro své pracovníky.
Světlo i záření regulujte pomocí clonících systémů
Pro práci je často nejvhodnější přirozené denní světlo. Podle pracovních psychologů vede intenzivnější světlo ke zlepšení nálady u zaměstnanců. Zároveň by však na pracovišti nemělo docházet k oslňování, k němuž přímé letní slunce často přispívá. Zaměstnavatel by proto měl umožnit regulaci slunečního záření pomocí různých clonících systémů. Asi nejúčinnější jsou venkovní žaluzie a markýzy, pomohou ale i vnitřní žaluzie, rolety či závěsy, případně stavební stínící prvky v podobě termálních skel či folií na skla. „Pokud je venkovní žaluzie zaklopená, proniká do místnosti pouze 6,3 % tepelné energie. To znamená, že venkovní žaluzie dokáží odclonit téměř 94 % tepelné energie slunečního záření," uvedl Lubomír Valenta, marketingový manažer společnosti Lomax, která v tuzemsku vyrábí venkovní žaluzie a předokenní rolety.
Zdravou teplotu na pracovišti vytvořte klimatizací či zastíněním
Dle vládního nařízení by se teplota v pracovním prostoru měla pohybovat od 20°C do 28°C, se zvyšováním fyzické náročnosti práce se požadavek na teplotu ještě snižuje. Vysoké teploty na pracovišti způsobují nadměrnou únavu a nesoustředěnost vedoucí až k nebezpečným úrazům. Při déletrvajících vysokých teplotách se mohou projevit příznaky akutních poruch zdraví z horka, jako je nevolnost až zvracení, průjmy, krvácení z nosu a úst nebo bolesti hlavy. V letním období proto řada pracovišť využívá klimatizaci. Podle předpisů by však rozdíl teplot v místnosti a venku neměl překročit 6°C. Výkyvy teplot totiž mohou představovat velkou zátěž pro imunitu. Při snížení imunity z teplotního šoku dostávají viry šanci se udržet ve vyschlé nosní sliznici. Nejčastějším onemocněním, za které může klimatizace, je letní rýma nebo angína. Teploty v místnostech proto odborníci doporučují snížit pomocí vhodného odstínění prostor. „Zatímco venkovní žaluzie dokáží odclonit téměř 94 % tepelné energie slunečního záření, interiérové žaluzie odcloní pouze zhruba 42 %,“ popsal Lubomír Valenta. „Díky venkovní stínicí technice se navíc dlouhodobě šetří energie vynaložená na klimatizaci, která někdy činí významnou položku nejen v nákladech, ale také jako emise CO2,“ dodal Valenta.
Dbejte na pitný režim, využijte bezpečnostní přestávky
Podle platných předpisů by měla být na každém pracovišti dostupná pitná voda a tím zajištěn pro pracovníky pitný režim v horkých dnech. Při výkonu některých povolání mají zaměstnanci ještě nárok na takzvané ochranné nápoje a to zejména tam, kde není technicky možné teplo odstranit. Často se v parném létě uplatňuje také režim střídání práce a bezpečnostních přestávek. Při extrémních vedrech pak někteří zaměstnavatelé přistupují ke zkrácení pracovní doby. Právní předpisy upravují pracovní podmínky v horku individuálně podle fyzické náročnosti zaměstnání.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: MaB
