Jednání kabinetu Petra Nečase čekalo ve středu nezvyklého hosta. Prezident Václav Klaus totiž do Strakovy akademie až na výjimky nechodí, byť mu Ústava toto právo zaručuje. Podle hlavy státu je ale situace zřejmě vážná, vláda rozhoduje o tom, zda ČR přispěje 90 miliard Kč na záchranu eura. Nakonec se prezident rozhodl do Strakovy akademie nejet, menší vážnost situace v eurozóně to ale neodráží. Nejen koalice, ale celá politická scéna je rozdělena na dva tábory. Zatímco jedna strana, reprezentovaná TOP 09 a ČSSD hovoří o nutnosti učinit nepříjemný krok a Evropě tak jasně sdělit, že ČR stojí za společným evropským projektem v dobrém i ve zlém, ostatní strany nevidí několikamiliardovou půjčku jako nejlepší nápad.
Kdyby měl na středeční jednání vlády přístup i liberální ekonom Petr Mach, ministry za TOP 09 by prý jménem českých občanů požádal, aby z jejich peněz nesponzorovali volební kampaně německé kancléřky Angely Merkelové a francouzkého prezidenta Nicolase Sarkozyho.
"Evropská rada se rozhodla vybrat asi 200 miliard eur. Už teď je jasné, že se jim to nepodaří sehnat poté, co to nepodpořila Velká Británie. A i kdyby se to podařilo, nestačí takové peníze ani na potřeby Itálie v příštím roce, přičemž problémy má mnohem víc zemí. Merkelová a Sarkozy jen oddalují problém a hrají tak na volby ve svých zemích. Pro Sarkozyho je určitě lepší, aby se eurozóna rozpadla až po prezidentských volbách," říká Mach pro ParlamentníListy.cz a dodává, že prakticky tak země, které se k plánu evropské rady připojí, sponzorují zmíněným lídrům Francie a Německa jejich volební kampaně.
Sobotkovo nešikovné přiznání
Mach podle svých slov nechápe naivitu některých českých politiků, mezi nimiž prý s přehledem kraluje lídr ČSSD Bohuslav Sobotka. "Jeho argument, že ČR v příštích letech dostane na evropských dotacích mnohem více, než je oněch 90 miliard, je přiznáním, že se ta půjčka nikdy nesplatí. Miroslav Kalousek pak otevřeně říká, že je to pro nás nevýhodné," komentuje výroky politiků ekonom Mach. Varuje před nebezpečím stupňování požadavků Německa a Francie. Na českou půjčku 3,5 miliardy eur se prý velice rychle zapomene a nastane silný tlak na vstup ČR do fiskální unie.
Psali jsme:
"Nesmí se tu opakovat situace na Slovensku, kdy premiérka Radičová raději shodila vládu a dala prostor dohodě s levicí. Ono se to může stát i u nás," zdvihá varovný prst ekonom a lídr Strany svobodných občanů a varuje před úmysly ministra financí Kalouska, který bude za přístup k evropské dohodě v kabinetu lobbovat. "Podívejme se do minulosti. Když pro to byla vhodná chvíle, shodil Grossovu vládu. Nyní jeho strana z mně neznámého důvodu chce, abychom ty peníze Bruselu poslali. Výhrůžka, že pokud odmítneme, staneme se letadlovou lodí Moskvy, je naprosto iracionální," říká ParlamentnímListům.cz Mach.
Oddělení měn může jen prospět, pomožme Evropě shodit euro
Pád eura bez ohledu na to, o co se duo Německo-Francie pokusí na jeho záchranu udělat, očekává Mach v příštím roce. "Oni si totiž ve své iracionalitě neuvědomují, že jednotlivé centrální banky nemají oněch 200 miliard eur v hotovosti, mají za ně nakoupené dluhopisy. Pokud chtějí ty peníze půjčit, musí získat hotovost prodejem dluhopisů, a ty začnou padat. To už je čirá panika, která motivuje jednání evropských špiček," konstatuje ekonom. ČR prý svým případným zamítavým postojem eurozóně paradoxně pomůže, rozpad měnové unie totiž Evropě pomůže. "Stejně jako pomohl Estonsku, když odešlo od společného rublu, Slovensku, když skončilo s československou korunou nebo Slovincům či Chorvatům, když odstoupili od společné měny jugoslávské. Odchod od silné britské libry zahájil růst Irska," vypočítává Petr Mach.
Mezinárodní měnový fond má získat půjčku 200 miliard eur na záchranu eurozóny a ČR by se na ní podílela částkou 3,5 miliardy eur, tedy 89 miliard korun. Proti tomu se však na české politické scéně vzedmula vlna nevole. „Už minulý týden jsem řekl, že jsem k ní velmi skeptický. Je to velmi vysoká částka a vláda by podle mého názoru měla požádat Českou národní banku o její uvolnění z devizových rezerv jen v případě, že by všechny ostatní země mimo eurozónu půjčky poskytly a nám by hrozila izolace,“ řekl v této věci premiér Nečas Lidovým novinám.
S půjčkou by se těžko smiřoval i ministr financí Miroslav Kalousek. „Z ryze fiskálního hlediska je to samozřejmě nevýhodné a vysoce rizikové. Neznám ministra financí, kterému by se do toho chtělo. Není to ale otázka fiskální, ale zahraniční politiky a priorit tohoto státu,“ uvedl. „Osobně se domnívám, že Česká republika si může dovolit negativní postoj jenom tehdy, pokud by nezůstala osamocená jen s Velkou Británií a orbánovským Maďarskem,“ dodal ministr financí.
SLEDUJEME téma: Záchrana eura
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Mašek
