Sbohem Havlovi skončilo. Klaus hovořil o svobodě, za níž stojí přinášet oběti

23. 12. 2011 14:10

Poslední sbohem Václavu Havlovi ze svatovítské katedály skončilo. Zakončila jej slova tří politiků, kteří se vyznali v úctě k Václavu Havlovi – promluvili totiž prezident Václav Klaus, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a někdejší šéfka americké diplomacie Madeleine Albrightová. Na konci pohřbu se opět rozezněly zvony a do tónů státní hymny zazněly i čestné salvy.

Sbohem Havlovi skončilo. Klaus hovořil o svobodě, za níž stojí přinášet oběti
Foto: Martin Kovář
Popisek: Poslední rozloučení s Václavem Havlem zádušní mší ve svatém Vítu

Ve svých projevech na smutečním obřadu a zádušní mši za zesnulého exprezidenta Havla promluvil jeho nástupce Václav Klaus, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a někdejší šéfka americké diplomacie Madeleine Albrightová. Klaus kromě jiného připomněl Havlovo Odcházení, což je nyní více než aktuální. „Mnohé nepochybně odchází, ale zároveň mnohé neodchází,“ připomněl Klaus.

„Dovolte mi, abych vzdal hold, neboť odešel politik, intelektuál a umělec. Především člověk, na kterého budeme vzpomínat s vděkem.  Za těch pět dní, které uplynuly od jeho smrti, ale bylo napsáno vše. Pokoušet se tak napsat něco originálního, je asi marné,“ zmínila hlava českého státu na začátku svého krátkého proslovu.

Připomněl, že v minulých dnech často zaznívalo slovo Odcházení, což automaticky připomnělo i hru a film Odcházení. „S Václavem Havlem mnohé nepochybně odchází. A zároveň mnohé i díky důstojnosti neodchází,“ řekl dále Klaus.

„S Václavem Havlem nepochybně mnohé odchází. Ale mnohé díky jeho celoživotním postojům neodchází. Pokusím se připomenout, co neodchází, respektive co by s Václavem Havlem odejít nemělo. Neodchází myšlenka, že svoboda je hodnotou, které stojí za to přinášet oběti, a že za pravdu, je-li o ní člověk přesvědčen, má smysl podstoupit zápas i s osobními riziky,“ zmínil dále Klaus.

Také připomněl, že neodchází ta myšlenka, že se mají říkat i nepříjemné pravdy.  „Neodchází myšlenka, že naše republika je naším dílem, a že bude taková, jakou si ji sami uděláme. Některým smrtelníkům je ale dáno, aby myšlenky učinily svým životem,“ dodal kromě jiného Klaus.

Svědomí je zapotřebí vyživovat

Exministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová pak zmínila: „Svědomí Havel vnímal jako lidský orgán, který je třeba pravidelně vyživovat a posilovat tím, že je vystavován nepřízni počasí. Svobody si cenil nikoli jako cíle o sobě samém, ale jako prostředku, kterým nakonec dosáhneme toho, že pravda zvítězí. Málokdo byl více Čech než Václav Havel.“ 

Albrightová svůj projev přednesla v češtině. Je to ale pochopitelné, neboť se narodila v Praze na Smíchově. Její rodina emigrovala při německé okupaci českých zemí do Londýna, Madeleine tehdy byly dva roky.

Chybí tady ti, co Havla podpořili v době režimu

Ministr zahraničí a vicepremiér Karel Schwarzenberg pak uvedl, že tento prastarý chrám je plný tisíce lidí, přesto mi tady mnozí chybí. „Nejen ti, kteří předešli Václava Havla, ale ti, o kterých žádný protokol neví. Ti, kteří ho podpořili v době komunistického režimu, i ti, kteří ho podpořili v následujících letech svobody," řekl Schwarzenberg.

Byl náčelník z podstaty

Připomněl, že Havel byl náčelník z podstaty. "Stačilo, aby byl přítomen... Václav Havel je nyní již na pravdě Boží. Co to je ale pravda Boží? Tuto pravdu nelze chápat jenom tak, že jde o výpoveď o skutečné pravdě věci – byla to i pravda o božím vítězství."

Za slova o pravdě a lásce se Havlovi podle ministra mnozí vysmívali. Přesto je to podle něj podstata lidského boje. „A ten boj nesmíme nikdy vzdát," zdůraznil s tím, že je zapotřebí za pravdu a lásku nadále bojovat. „Nikdy neustaneme. Můžete se na nás spolehnout," slíbil Schwarzenberg s pohledem upřeným k rakvi zakryté českou vlajkou. Právě Schwarzenberg byl po dlouhá léta nejbližším spolupracovníkem Havla, dělal mu totiž kancléře.

Rakev míří do krematoria

Sotva dozněly výstřely v Lobkovické zahradě pražského Petřína, šestice vojáků v Chrámu svatého Víta zvedla Havlovu rakev zahalenou do vlajky na ramena a odnesli ji do auta. Poté rakev s jeho ostatky zamířila do strašnického krematoria, kde se právě odehrává rozloučení pro Havlovy nejbližší.

Zádušní mše za zesnulého prezidenta začala v poledne minutou ticha, při níž po celé republice zněly zvony a sirény. Mši sloužil pražský arcibiskup Dominik Duka. Na začátku mše vystoupil vyslanec papeže Giovanni Coppa a přečetl poselství Benedikta XVI. Přidal také osobní vzkaz hlavy katolické církve, která adresovala rodině i celému Česku své povzbuzení.

Po zahájení bohoslužby následoval úkon kajícnosti s vyznáním. Po vstupní modlitbě přečetl Josef Abrhám úryvky z bible z knihy Job. Herec, který si zahrál roli kancléře v Havlově filmu Odcházení, hovořil pohnutým hlasem. "Kéž by byla napsána má slova, kéž by byla vyryta do mědi, železným rydlem do olova, navěky vtesána do kamene," odrecitoval Abrhám.

Nejblíže k rakvi bylo místo pro rodinu a prezidenta. Po pravici vdovy Dagmar Havlové seděl prezident Václav Klaus s manželkou Livií, po levici pak dcera Nina s partnerem a Havlův bratr Ivan s manželkou Dagmar.

V katedrále seděli Clinton s manželkou Hillary a Sarkozy

V katedrále byla vláda v čele s premiérem Petrem Nečasem, předsedové obou parlamentních komnor a také mnozí zahraniční státníci. Byli zde například někdejší americký prezident Bill Clinton s manželkou a současnou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou. Dorazila s nimi i někdejší šéfka americké diplomacie Madeleine Albrightová. Přítomna byla i delegace z Německa a nechyběl ani francouzský prezident Nicolas Sarkozy, či britský premiér David Cameron. Se Sarkozym přicestoval i herec Alain Delon.

V zadní části chrámu měli sedět další hosté a Havlovi spolupracovníci, přátelé a lidé s disentu. Mnoho židlí zůstalo ale nakonec prázdných. Lidé sledovali průběh mše také na velkoplošných obrazovkách.

Liturgii v katedrále doprovázela Česká filharmonie a Pražský filharmonický sbor. Pod vedením dirigenta Jiřího Bělohlávka zaznělo například Requiem Antonína Dvořáka a zcela na závěr obřadu sbor zazpíval chorál Svatý Václave.

Posledním panovníkem, který měl v Chrámu sv. Víta státní pohřeb, byl rakouský císař a poslední korunovaný český král Ferdinand I. Dobrotivý v roce 1875.  Pohřby Tomáše Garrigua Masaryka jako protestanta ani prezidentů komunistického Československa se v katedrále neodehrály.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: olb

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Sobotko, Zaorálku, Poche, Marksová… Jak prasata a ještě u toho mlaskáte! Zeptali jsme se na vás čtyř stovek sociálních demokratů. Tohle ještě nikdo a nikdy neudělal

14:35 Sobotko, Zaorálku, Poche, Marksová… Jak prasata a ještě u toho mlaskáte! Zeptali jsme se na vás čtyř stovek sociálních demokratů. Tohle ještě nikdo a nikdy neudělal

Sociální demokracie si hoví v pozicích, jaké držela už před sněmovními volbami. Navzdory výprasku do…