V Česku zuří souboj tří velmocí o dostavbu Temelína. Zájem mají představitelé USA, Ruska i Francie. Ve hře je zároveň i náhrada za švédské nadzvukové stíhačky. Zájem o jejich náhradu opět projevili Američané. Jak se změní rovnováha sil v Evropě, pokud u nás Američané zrealizují oba projekty? Podobné otázky si pokládá analytik Miloš Balabán, jeho komentář přináší dnešní Právo.
Stoupne Česko v očích USA?
Pokud by Temelín dostavěli právě Američané, podle autora by vlastně dosáhli ještě lepšího strategického cíle, než při jednání o radaru. Zajistilo by to také lepší postavení Česka ve vztahu k USA, stoupli bychom na žebříčku důležitosti.
„Právě takto si lze vyložit oznámení, že prezident Barack Obama příjme 27. Října v Bílém domě premiéra Petra Nečase (ODS) a slovy našeho velvyslance ve Washingtonu nastaví kurz další hospodářské spolupráce, včetně mírového využití jaderné energie a v bezpečnostní oblasti," píše Balabán.
Američanům jde přitom o víc než Temelín. V roce 2015 končí český pronájem nadzvukových švédských stíhaček. Američané nám nabízí ne právě nejnovější stíhačky F16 a pokud je nepřijmeme, jejich zájem o Česko opět o něco opadne, což příznivcům euroatlantické vazby přidělá vrásky na čele. A jak tato situace ovlivní naše postavení v EU? Jistě ne málo, proto je podle Balabána třeba se jí zabývat a neignorovat možnosti podobně jako v otázce výstavby radaru.
Čtěte více:
Temelín možná nedostavíme, říká zmocněnec
Dříve je porazily gripeny, teď zkusí Lockheed další tendr v ČR
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
