Podle Chapmana je otázkou, jak dlouho bude americký prezident Barack Obama vzdorovat tlaku republikánského tábora, který požaduje zaslání zbraní Ukrajině. „Dlouhé měsíce prezident čelí tlakům republikánů, kteří jej v souvislosti s konfliktem na Ukrajině obviňují ze slabosti a nerozhodnosti. Tento týden se ozvaly hned tři think tanky a veřejně požadovaly, aby Spojené státy poskytly Kyjevu smrtící obranné systémy. Ministr obrany Ashton Carter se v reakci na to nechal slyšet, že je této myšlence velmi nakloněn,“ píše Chapman.
Obama podle Chapmana zcela správně usoudil, že dopravit na Ukrajinu další zbraně by nepřineslo nic dobrého. Takový proces však prý v sobě zahrnuje několik ne zrovna lákavých aspektů. „Stálo by to hodně peněz a stejně se něco takového pravděpodobně ukáže jako zbytečnost. V dosažení jakýchkoli vojenských cílů to Vladimira Putina nemůže zastavit. Naopak může dodání zbraní Kyjevu přimět ruského prezidenta k rozpoutaní ještě větší agrese dříve, než naše pomoc dorazí na místo určení,“ poukazuje americký komentátor a konstatuje, že nakonec by se nejspíš musely pro záchranu Ukrajiny do konfliktu Spojené státy zapojit s vlastními vojáky.
Chapman je přesvědčen, že ve skutečnosti nikdo nepochybuje o tom, že by nakonec Putin i tak zvítězil. „Dokonce i think tanky požadující dodání zbraní Kyjevu připouští, že i s obrovskou podporou Západu by ukrajinská armáda nebyla schopna vzdorovat rozhodujícímu útoku ze strany Ruska,“ upozorňuje komentátor. Zmiňuje také vyjádření Obamova velvyslance při NATO Ivo Daaldera, podle kterého by Rusko nakonec uzavřelo příměří, pokud by začaly na jeho straně narůstat oběti. „Naše podpora však nejspíš přijde příliš pozdě a Putin bude mít spoustu času obětem na ruské straně zabránit. Rusové mohou na každý náš náš úder odpovědět ještě silněji,“ tvrdí Chapman.
Chapman rovněž připomíná vyjádření analytika Justina Logana z Cato Institute, podle kterého Rusové zůstali v Afghánistánu navzdory ztrátě 14 000 vojáků, což je šestkrát více než Američané, téměř celou jednu dekádu. „A to v Afghánistánu nebyla žádná populace etnických Rusů, jenž by toužila po připojení ke své dávné vlasti,“ cituje americký komentátor Logana. „Ani nárůst obětí na straně ruské armády by nezaručoval ukončení války. Často spíš takový vývoj vede k hlubšímu zabřednutí do války. To se potvrdilo v případě Sovětů v Afghánistánu, ale i Američanů v Iráku. Pro Putina by navíc nebylo složité zdůvodnit oběti nutným bojem proti americkému imperialismu,“ poznamenává Chapman.
„Myšlenka, že můžeme Putina přinutit, aby nastolil mír, je čirou utopií. Jak zcela správně poznamenal nedávno politolog Lionel Beehner v deníku Washington Post, vstup třetí strany by podle expertů celý konflikt naopak prodloužil a učinil krvavějším. Není skutečně žádný důvod si myslet, že by vše mohlo dopadnout jinak. Nejspíš bychom tak způsobili smrt mnoha ruských vojáků, ale zároveň by se to samé týkalo i mnoha Ukrajinců,“ podotýká dále.
Dle názoru amerického komentátora je největším problémem, že Spojené státy nemají prostředky ani motivaci Putina zastavit. „Ukrajina bude vždy mnohem blíž Moskvě než Washingtonu a její osud bude vždy záležet mnohem víc na Rusech než na Spojených státech,“ konstatuje otevřeně Chapman a připomíná vyjádření bývalého amerického prezidenta Dwighta Eisenhowera, jenž dle něho rozhodně nebyl slabý a nerozhodný, ale přesto odmítl poslat Maďarsku pomoc, když jej v roce 1956 napadl Sovětský svaz. „Eisenhower věděl, že jeho moc má své meze,“ cituje Chapman autora jeho biografie Stephena Ambrose a dodává, že naprosto stejné je to i v případě Ukrajiny.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
