Mají čeští zemědělci proč protestovat?Anketa
Že zdražovaly potraviny, si asi všiml každý Čech, který v uplynulých dvou letech navštívil alespoň jednou supermarket a to, že byly celkově ceny potravin o 34,4 % vyšší v roce loňském oproti těm v roce 2021, překvapí málokoho. Ceny se ovšem velmi výrazně zvedly i u dalších položek, z nichž mnohé s podobnou výší růstu cen lidé spotřebovávají rovněž na denní bázi.
Zvláště poslední dva roky se zvedly ohromně náklady na bydlení, energie, paliva a vodu, u nichž si lidé připlatili v roce 2023 oproti roku 2021 až 45,6 %, což je výrazný skok, když vezmeme, že celkově se tyto náklady zvedly od roku 2015 o 62,9 %.
Fotogalerie: - Ceny na česko-polských hranicích
Nábytek a bytové zařízení v posledních dvou letech zdražilo o 24,5 %, bytový textil o 31 %, domácí spotřebiče včetně oprav o 11 %, skleněné, stolní a kuchyňské potřeby pro domácnost o 21 %, a pokud porovnáme ceny v prosinci 2022 a prosinci 2020, tak kupříkladu nákup čalouněné pohovky podražil o více než 3 tisíce korun, jelikož oproti 11 345 Kč v roce 2020 jste v prosinci 2022 za pohovku v obchodě už nechali 14 419 Kč. Kombinovaný sporák v tomto období zdražil o 417 Kč a elektrická chladnička s mrazničkou o 1886 Kč až na průměrných 16 038 korun.
Výdaje na zdraví, kam se řadí například nákupy léků, se v roce 2023 oproti roku 2021 zvedly o 21,7 % a doprava byla dražší o 19,3 %, přičemž si ještě výrazněji připlatili lidé, kteří jezdí hromadnou dopravou. Zatímco pořízení automobilů, motocyklů či jízdních kol bylo dražší o 15,7 % a provoz osobních dopravních prostředků o 21 %, ceny dopravních služeb vyletěly za poslední dva roky až o 27,2 %. Zatímco do roku 2019 naopak dopravní služby zlevňovaly a byly o více než 6 % levnější než v roce 2015, dnes jsou naopak oproti roku 2015 dražší až o 25 %.
Fotogalerie: - Patříme do Evropy, ne Evropě
Poštovní služby za dva roky podražily o 21,2 %, ale naopak telekomunikace zdražily jen o 2,7 % a jsou jako jedny z mála položek stále o necelých 5 % levnější, než byla jejich cena v roce 2015. U poštovních služeb se naopak oproti roku 2015 jejich ceny zvedly 58,7 %.
Za rekreační a kulturní služby si lidé oproti roku 2021 připlatili 24 %, o 22 % zdražily noviny, knihy a papírenské zboží a dovolené pak až o 36,7 %. Pánské kadeřnictví kupříkladu zdražilo mezi lety 2020 a 2022 o 62 korun na průměrných 298 Kč a ubytování v tříhvězdičkovém hotelu se za tyto dva roky prodražilo o 1181 Kč. Namísto průměrných 2899 Kč v prosinci 2020 stála jedna noc o dva roky později podle ČSÚ průměrně 4081 Kč.
Celkově průměrné ceny v Česku vzrostly u sledovaných položek Českým statistickým úřadem (ČSÚ) za dva roky až o 31,7 %. A pokud by tak v Česku byl nějaký člověk, kterému se nezvýšily během posledních dvou let příjmy ani o korunu, pak by byl dnes rázem o téměř třetinu chudší oproti roku 2021. A opomínat nelze ani značné znehodnocení úspor těch lidí, kteří je drželi v českých korunách na běžných účtech.
Fotogalerie: - O cenách potravin
„Nová železná opona“
Ekonomové Tomáš Adam, jenž poradcem guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla, a Jiří Schwarz ml., jenž je poradcem bankovní rady ČNB, ve svém nedávném komentáři označili vysokou inflaci v zemích střední a východní Evropy za „novou železnou oponu“ a všimli si, že vyššího cenového růstu v posledních dvou letech dosahovaly země na východě, zatímco země na západě měly inflaci nižší. „Platí to bez ohledu na to, zda mají vlastní měnu, nebo přijaly euro. Hranice přitom prochází podobnými místy jako ta, kterou pojmenoval Churchill ve svém slavném projevu téměř před 80 lety,“ podotkli.
Poznamenávají, že přestože se životní úroveň ve střední a východní Evropě za posledních 30 let výrazně zvýšila, za Západem stále zaostává. Před příchodem energetické krize a vysoké inflace měla být sice cenová hladina v zemích střední a východní Evropy přibližně 30 % pod průměrem EU (a služby až o 40 %), ale mělo to odrážet i mzdy, které v Česku za evropským průměrem zaostávají také o 40 %.
Zdroj: ČNB
Fotogalerie: - Mimořádná k migračnímu paktu
„Nižší ceny služeb společně s nižšími příjmy znamenají, že za energie, potraviny a jiné nezbytné zboží utratíme větší část svého rozpočtu než lidé na Západě. Cena položek, jako jsou energie a potraviny, přitom v posledních letech rostla rychleji, což se přes větší váhu na spotřebě projevilo i ve vyšší celkové inflaci,“ poznamenali.
V rámci uvedeného komentáře Adam se Schwarzem podotýkají, že budeme „postupně dohánět Západ“ a „vyšší inflaci v zemích s nižšími příjmy, kterou jsme v posledních dvou letech pozorovali, lze považovat za známku konvergence urychlené nákladovými šoky“ a vysoká inflace má doznívat také v podobě tlaku na růst mezd i v blízké budoucnosti.
Pokud byste však čekali, že Západ doženeme i skrze vyšší mzdy, ekonomové vás hned vzápětí zklamou. To, že by se mzdy vyrovnaly těm, které mají lidé v jiných bohatých západních ekonomikách, je prý totiž „nepravděpodobné“. Adam a Schwarz však alespoň věří, že nakonec z mapy Evropy zmizí alespoň „významné ekonomické dědictví železné opony v podobě inflačních rozdílů“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas
ruský medvěd
