Český statistický úřad uvádí, že například v roce 2010 spáchalo v Česku 1756 lidí sebevraždu. Čísla za letošní rok uvedená dosud nikde nejsou, avšak dá se prý očekávat, že budou mnohem vyšší. Například šéf středočeské záchranky Martin Houdek potvrdil, že skutečně dochází ke zvýšení počtu výjezdů k pokusům o sebevraždu. A přidává údaje z loňského roku:
„Oběsit se loni chtělo o třicet lidí víc než předloni, pokusů o otrávení přibylo o 241. Ta čísla mě překvapila, je to významný nárůst,“ řekl Houdek. Zatímco ze zdravotnického hlediska nikdo nezkoumá, jaké byly důvody toho, proč se ti lidé rozhodli odejít ze světa, odpůrci způsobu exekucí v Česku tvrdí, že významná část sebevražd se dá směle připsat na vrub nátlaku exekutorů.
Psali jsme:
I proto se po Praze začátkem letošního ledna objevily figuríny oběšenců. Přihlásilo se k nim seskupení, které si říká Prak. Upozorňovalo již tenkrát na zhoršující se ekonomickou a sociální situaci, která prý vede řadu lidí k sebevraždám.
Prak tvrdí, že sebevražd přibývá a stále častěji mají ekonomický důvod. A za ten jsou pokládány dluhy, neschopnost splácet, exekuce, existenční nouze, ztráta bydlení či práce. Za několik let tak podle Praku exekutoři způsobí víc úmrtí než totalitní režim za vlády STB.
SLEDUJEME téma: Exekuce
„Máme přitom na výběr. Můžeme brát vládnoucí ideologii společnosti vážně, pohoršovat se nad méně úspěšnými a odsuzovat sebevrahy jako slabochy. Můžeme obviňovat 'neúspěšné', chudé a 'nepřizpůsobivé" a ve skrytu duše doufat, že sami zůstaneme ušetřeni. Nebo se můžeme vzepřít a hledat jiná řešení,“ říká jejich mluvčí v prohlášení, jež obdržely mimo jiná média i ParlamentníListy.cz. Prak mimo jiné chtěl navrhnout, aby se majetky lidí, které byly v minulosti neprávem zabaveny či zabaveny, kvůli minimální dlužné částce, vrátily.
Psali jsme:
„Nevěříme, že by spravedlnost platila jen pro někoho. Nevěříme, že by dluhy dělaly z každého člověka bezprávného adepta na ožebračení, a že na neprávem nabytý majetek exekutorů nelze sahat. Očekáváme, že se stejnou razancí, s jakou dosud zabavovali majetek exekutoři, bude nyní majetek zabaven exekutorům,“ uvádějí aktivisté.
Připomínají pak, že demokracie přitom vždy znamenala moc lidí nespravedlivé majetkové poměry změnit. „V Athénách byl vznik demokracie spojen s odpuštěním dluhů. Dnes požadujeme diskusi o tom, jak dluhy vznikají. Požadujeme účinnou ochranu zejména chudých před manipulací lichvářů a násilím exekutorů. Chceme se bavit o tom, kdo komu a co ve skutečnosti dluží,“ zní z jejich webových stránek.
Muž čekal exekutora, raději se oběsil
Není to tak dávno, kdy média přinesla informaci o tom, že v Nýrsku na Klatovsku, muž těsně před příchodem exekutora spáchal sebevraždu. Proti tomu se ohradila Exekutorská komora.
Psali jsme:
„Soudní exekutor v medializovaném případě údajné sebevraždy v Nýrsku na Klatovsku nijak nefiguruje. Šlo o soudního úředníka,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz mluvčí exekutorů Petra Báčová. A vysvětlila, že v tuzemsku funguje takzvaná dvojkolejnost výkonu rozhodnutí.
Přičemž výkon rozhodnutí může provádět buď sám soud prostřednictvím svých vykonavatelů, nebo pověřený soudní exekutor. „V tomto případě se jednalo o první variantu. Exekuci neprováděl exekutor, ani nebyl pověřen. Šlo o výkon rozhodnutí v režimu soudů, tedy o režim, který v tuzemsku samostatně fungoval před rokem 2001 (před vznikem soudních exekutorů) a dosud částečně funguje,“ řekla Báčová.
Nic to ovšem nezmění na faktu, že právě tento člověk prokazatelně zvolil dobrovolnou smrt kvůli finanční bezvýchodnosti.
V Česku už počet exekucí dávno přesáhl milion, centrální registr dlužníků, který prováděl v posledních týdnech velkou aktualizaci neplatičů, se každý týden rozrůstal o desetitisíce nových jmen. Když si před časem ParlamentníListy.cz daly práci, aby spočítaly, kolik exekucí se nařizuje každou hodinu, došly k číslu vyššímu než osmdesát. Denně se tak zrodí nově 2000 nových nařízeních k exekuci.
Psali jsme:
I proto vznikají různé iniciativy namířené proti systému exekucí u nás, podepisuje se petice i byla vytvořena nová webová stránka: www.exekuce-exekutor.cz. Na ní najdou lidé informace o exekucích, jak se s nimi vypořádat, ale také reference o exekutorech i různé ankety.
To, do jaké míry se podaří nešťastným lidem v mnohdy skutečně bezvýchodné situaci zabránit v tom, aby si sahali na život, z toho vydedukovat nelze.
Pravdou je, že se na počtu sebevražd u nás podílí i jeden jev, který s exekucemi nic společného nic mít nemusí a který už před sto lety popsal Tomáš G. Masaryk.
„Česko leží v takzvaném sebevražedném pásmu, jež se táhne od severských zemí, přes Polsko, k nám, do Rakouska a Maďarska. O pár desítek kilometrů dál směrem na západ už nesahá, protože tam jsou počty lidí, které se rozhodnou odejít dobrovolně ze života dlouhodobě nižší. Co je příčinou tohoto jevu, se nikomu dosud prokázat nepodařilo,“ řekl ParlamentnímListům.cz psychiatr Jan Cimický.
Počty sebevražd však rostou nejen u nás. Podle britských a amerických vědců k prvnímu nárůstu sebevražd došlo v celé Evropské unii už v letech 2007 až 2009. Zodpovědná je za to zřejmě finanční krize, proto není překvapením, že nejhůře se situace vyvinula v zadluženém Řecku.
V devíti z deseti sledovaných zemí se počet sebevražd zvýšil v rozmezí od pěti do 17 procent. Nedávno zveřejněná studie v odborném časopisu The Lancet se opírala o údaje získané Světovou zdravotnickou organizací.
„Zaznamenali jsme naprostý zvrat. Před krizí počet sebevražd klesal, pak stoupl v téměř všech evropských zemích. Je skoro jisté, že to souvisí s krizí,“ řekl ČTK jeden z autorů studie David Stuckler. Nevyloučil i další následky krize, například zvýšení výskytu srdečních chorob či rakoviny způsobených stresem.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
