Česká republika si v žebříčku konkurenceschopnosti zemí, který sestavuje Světové ekonomické fórum, letos pohoršila o jednu příčku na 39. místo. Přesto zůstala nejvýše ze zemí visegrádské čtyřky, protože Polsko si udrželo 41. příčku, Maďarsko se propadlo ze 48. na 60. místo a Slovensko kleslo o dvě místa na 71. příčku.
Nejvýše se v hodnocení 144 států umístilo už počtvrté za sebou Švýcarsko. Druhou pozici v žebříčku si udržel Singapur, na třetí místo se dostalo Finsko, které za sebe odsunulo Švédsko. Poslední místa obsadily Haiti, Sierra Leone a Burundi. Souhrnem mnoha dílčích ukazatelů vychází České republice výsledná známka 4,51. Podle ní má tedy takřka stejně daleko k prvnímu Švýcarsku (5,72) jako ke 134. Mauritánii (3,32).
Premiér a vláda ke konkurenceschopnosti mlčí
„Přetrvávající rozdíly v konkurenceschopnosti mezi regiony a v rámci regionů, zvláště v Evropě, jsou příčinou turbulencí, které dnes zažíváme, a to ohrožuje naší budoucí prosperitu,“ uvedl ke zveřejněným výsledkům zakladatel a výkonný předseda Světového ekonomického fóra Klaus Schwab. Vlády by podle něj měly jednat rozhodně při přijímání dlouhodobých opatření zaměřených na posílení konkurenceschopnosti.
To se za více než dva roky určitě nedaří vládě Petra Nečase, která si ve svém programovém prohlášení dala za cíl zlepšit postavení České republiky ve srovnání s globální konkurencí. „Pan premiér a tato vláda nemají potřebu sdělit veřejnosti, jakým způsobem chtějí tento dva roky stále se zhoršující a neutěšený stav změnit,“ kritizoval ve sněmovně poslanec Věcí veřejných Vít Bárta.
Problémy s fungováním státních institucí i s korupcí přetrvávají
Zhoršení proti minulému roku ale považuje hlavní analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš jen za kosmetické. „V hlavních charakteristikách české ekonomiky, co se týče konkurenceschopnosti, k žádným zásadním posunům nedochází. Relativně dobře je hodnocena naše infrastruktura a máme relativně solidní hodnocení makroekonomických fundamentů,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Jan Bureš.
Uvědomuje si ale, kde je hodně co napravovat. „Máme problémy s fungováním státních institucí a také s postavením v žebříčku korupce. To jsou ale věci, které nejsou úplně nové, takže tady nevnímám nějakou zásadní změnu oproti hodnocení z předchozího roku, k žádnému alarmujícímu vývoji tedy nedochází,“ myslí si analytik Jan Bureš.
Veřejné prostředky využívá efektivněji než my i Burkina Faso
To poslanec Vít Bárta poukázal před sněmovnou otevřeně na neutěšenou pozici Česka v některých kritériích. „V transparentnosti tvorby vládní politiky jsme skončili na 96. místě. Nutno konstatovat, že hned za námi je tak prosperující země jako Bangladéš. V efektivitě využití veřejných státních prostředků jsme dokonce na 124. místě na světě, tedy jako poslední stát Evropské unie. Před námi se umístili takoví tygři, jako je Burkina Faso, Mosambik a Kamerun,“ vyjmenovával česká bolavá místa poslanec Věcí veřejných.
Psali jsme:
Faktem je, že některá kritéria používaná pro hodnocení konkurenceschopnosti mohou vzbudit až údiv. „Metodologie Světového ekonomického fóra je poměrně transparentní a ukazatel konkurenceschopnosti v sobě obsahuje celou řadu dílčích složek, protože nemáme žádný koncept toho, co by měla mít ideální konkurenceschopná ekonomika,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz hlavní analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš, že výsledkem je průsečík mnoha ukazatelů.
Makrofaktory se posuzují lépe než subindexy z průzkumů
„Některé se posuzují lépe, protože makrofaktory jako stabilita cen či míra zadlužení jsou poměrně dobře dohledatelné. Naopak efektivní fungování státní správy se posuzuje hůř a hůř se také provádí mezinárodní srovnání. Ale to není důvod, proč je úplně vypustit z hodnocení konkurenceschopnosti. Nicméně je třeba to při čtení analýz mít na paměti a tyto subindexy brát s určitou rezervou, protože často vycházejí z průzkumu a metodologie při mezinárodním srovnání nemusí úplně všude přinášet stejně dobře srovnatelné výsledky,“ upozorňuje Jan Bureš.
Při kritice neplněných vládních slibů ve zlepšování konkurenceschopnosti si vzal Vít Bárta na paškál také úroveň vzdělávání a mimo jiné i plánované zrušení přísnější verze státních maturit. „Naši maturanti budou umět matematiku reálně z úrovně deváté třídy základní školy a v oné konkurenceschopnosti se nebudeme propadat o jednu či dvě příčky za rok, ale o pět nebo deset příček za rok. A budeme se tady smát tomu, že v Mongolsku v jurtě umí matematiku líp než na kamenných českých středních školách,“ nastínil poslanec před sněmovnou nelichotivý scénář.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
