Hned na začátku setkání Klubu 2019 v Trhovém Štěpánově se mluvilo o tom, co se děje kolem obilí z Ukrajiny. „Řada států se postavila proti tomu, že by se mělo pustit ukrajinské obilí do unie. Vystoupilo proti tomu i Slovensko, Maďarsko, posléze Polsko, Bulharsko i Rumunsko,“ uvedl Zdeněk Jandejsek s tím, že i Klub 2019 by měl vyzvat Agrární komoru, aby se postavila proti dovozu tohoto obilí do České republiky. To se také následně stalo a zástupci Klubu 2019 ve čtvrtek 21. 9. otevřeným dopisem, který vyšel i na ParlamentníchListech.cz, vyzvali prezidenta agrární komory, Jana Doležala, aby se k tomuto problému postavil.
Má smysl pořádat v nejbližší době další demonstrace proti vládě?Anketa
Obilí máme dostatek. A cena? Náklady větší než výnosy. A co to říká premiér?!
„V letošním roce máme průměrnou úrodu, asi 7,1 milionu tun jenom obilí a k tomu přijde kukuřice. Té bude minimálně 700 až 800 tisíc tun, což je velmi zajímavý výnos. Celkově tedy bude úroda téměř 8 milionů tun. My spotřebujeme pro výživu obyvatelstva zhruba 1,2 až 1,4 milionu tun a pro výrobu krmiv asi 2,6 milionů tun. Takže z toho spotřebujeme přibližně 52 procent a máme tady tedy tolik obilí, že to bude velice složité vyvážet. Samozřejmě naše obilí je kvalitní, takže si myslím, že se povede něco vyvézt. Ale sklady jsou plné. Takže jestli máme pomoci těm, kteří to obilí vyprodukovali, tak bychom se k tomu měli postavit,“ vysvětlil Zdeněk Jandejsek a dodal, že potravinářské obilí se vyveze bez problému, ale problém bude hlavně s krmným obilím.
„Cena pšenice se pohybuje kolem 3 800 až 4 100 korun za tunu. To nepokrývá ani náklady. Ty jsou dnes kolem 4 200 – 4 300 korun. Takže to ekonomicky nedobře dopadne obrovským způsobem hlavně na ty, co nedělají živočišnou výrobu. Cena ječmene se pohybuje kolem 3 400 až 3 600 korun za tunu. Takže to je také pod výrobní náklady,“ vysvětlil dál Zdeněk Jandejsek a pokračoval. „Cena obilí se určitě bude snižovat. Ale všechny náklady rostou. Jestliže pan premiér řekne, že máme inflaci jenom 8,8 procent, takže musí být všechno nižší…. Jestli ví, co to je inflace, tak ví, že je to srovnání měsíce července k loňskému červenci. To znamená, že ceny vzrostly, ne poklesly. Takže nevím, z čeho má klesat cena produktu? Teď nám opět roste cena ropy, což vidíte sami na pumpách. A předpokládá se, že k dalšímu růstu dojde. To je další náklad. Že klesá energie, to je pravda, ale výkyvy tam určitě budou. My jsme nakoupili na burze, ale pro lidi, kteří nemají možnost toto sledovat, si myslím, že to dobré nebude. Takže realita je úplně jiná, než o čem se mluví,“ upozornil.
Psali jsme:
Dehonestují práci zemědělců, hlavně potravinářů. Cena vepřového poroste…
„V současné době proti zemědělcům, a hlavně potravinářům, vystupuje řada rádoby odborníků, která všechno hodnotí. Příkladem je Tomáš Prouza. Totálně dezinformuje veřejnost a dehonestuje náročnou a nezastupitelnou práci zemědělců a potravinářů,“ rozčílil se Zdeněk Jandejsek a dodal. „Pokud to jídlo tady je, tak je to dobré. Ale stav v rámci Evropy je podstatně složitější. Dochází k velkým poklesům produkce, hlavně vepřového masa. Dojde k výraznému poklesu stavu skotu, což už se děje hlavně v Holandsku. Je to v podstatě dohromady nastaveno s tím, že se má 25 až 30 procent zemědělské půdy EU převést do ekologického režimu. U nás už máme v ekologickém režimu 17,6 procenta zemědělské půdy. Takže dojde k tomu, že Evropa přestane být soběstačná,“ uvedl a vysvětlil.
„Poroste například cena vepřového. Ať si nikdo nedělá iluze, že půjde dolů. Podle posledního rozboru německé burzy je jasně řečeno, že je větší poptávka než nabídka. Takže očekávám, že během října cena poroste. Další a další spotřebitelé ale už nejsou schopni tuto cenu vstřebat. Jen určitá část masa, která je například ze Španělska, když jsou přebytky, tak jsou ceny nižší. Protože to je přebytek. A toho přebytku bude čím dál méně,“ upozornil a dostal se i k tomu, že řada lidí vůbec nechápe, jaké náklady zemědělci a potravináři při své produkci vlastně mají.
Fotogalerie: - Šmarda o cenzuře
Obnovovat stroje, opravovat budovy. A šíření lží ve prospěch určitých skupin?
„Nikdo nemluví o tom, že v zemědělské a potravinářské výrobě se váže na vyrobené produkty největší objem základních výrobních fondů, jako jsou budovy, stroje a různá zařízení. To vše musíme obnovovat a modernizovat, abychom tu práci zvládli, abychom mohli konkurovat zahraničí. Srovnávat vytvářený zisk na 100 Kč výnosů v zemědělské výrobě a potravinářství na jedné straně a maloobchodním prodejem na straně druhé, je nejen směšné, ale alarmující v tom, jak beztrestně může řada rádoby ekonomů a odborníků šířit lži ve prospěch určitých skupin podnikatelů,“ kroutí hlavou Jandejsek a dává jasný příklad.
„Průměrný zemědělský podnik o výměře dva až dva a půl tisíce hektarů s vyváženou rostlinou a živočišnou zemědělskou výrobou, vykáže výkony zhruba 150 milionů korun. Pokud bude jako roční zisk 7,5 milionů korun, to je 5 procent z výkonů, z toho 1,5 milionů je daň, pak se ptám: Co dnes postavíte za 6 milionů korun? Jaké nakoupíte stroje? Ty teorie, že zemědělci mají vysoké zisky a že jsou to vlastně ti, kteří rozhodují o ceně potravin, jsou úplné nesmysly. Je to negramotnost lidí, i v našem oboru, kteří toto tvrdí!“ nebral si servítky.
Ze stovky 3 až 4 koruny! Co udělali Němci, Maďaři a co náš stát?
Jak Zdeněk Jandejsek uvedl, v současné době je v zemědělských podnicích zisk na 100 korun výnosu zhruba 3 – 4 procenta, tedy 3 až 4 koruny. „Copak z toho se dá něco snižovat?“ ptá se a opět dokládá jasná čísla. „Konkrétně u obilí a řepky je to asi 8 až 10 procent, u brambor 0 – 5 procent. Mléko bylo zajímavé vloni, to si zemědělci nemohli stěžovat. Letos je to zhruba mínus 5 procent. Kdyby se stát k tomu postavil a řekl, že energie pro podniky, které buď exportují, nebo modernizují a rozvíjejí výrobu, staví a podobně, bude podstatně levnější, tak by mohla být cena mléka rozhodně nižší. Takto to udělali například Němci, Poláci nebo Maďaři,“ prozradil a dodal. „Náš stát ale samozřejmě neudělá nic. Ti neřeší lautr nic!“
Dostal se i k vepřovému. „U vepřového je zhruba plus 10 procent rentabilita a bude asi i víc, vzhledem k tomu, že ty ceny porostou, jak jsem říkal. Máme ale soběstačnost jen 32 procent. U drůbeže je rentabilita nulová, tam to drží jen ty dotace. Když je škrtnou, tak to půjde do ztráty. Takže dochází k redukci. U ovoce je rentabilita jenom kolem 2 procent. Jablka se dodávají do maloobchodu zhruba za deset až 14 korun. A sami víte, za kolik se pak v obchodech prodávají!“ upozornil.
Likvidace sadů, postupná likvidace prasat
V souvislosti s jablky pak zmínil velmi rychlou likvidaci sadů. „V roce 1990 jsme byli pěstitelé hlavně drobného ovoce. Dnes je soběstačnost v průměru 10 až 32 procent, podle úrody. Pokud se podmínky v podporách nezlepší, nebo budou stejné jako nyní, bude během pěti let mizivé procento soběstačnosti a budeme ještě více odkázáni na dovoz. Ceny dále porostou, což je patrné například v zimních měsících, kdy už nemáme vlastní ovoce,“ vysvětlil Zdeněk Jandejsek.
Uvedl také, že bude pokračovat postupná likvidace prasat. „V roce 1987 jsme měli 321 tisíc kusů prasnic. Postupně to šlo dolů. V minulém roce už to bylo pouhých 77 tisíc kusů prasnic,“ sdělil a přidal varování. „Podle informací z jatek řada podniků končí s produkcí vepřového masa. Ztráty vykazovaly již několik let. Dovoz nebude vůbec jednoduchý, jelikož řada zemí EU výrazně snižuje počty prasnic. Například Německo o 17 procent, Francie o 10 procent, Španělsko zhruba o 5 procent. Přebytky, které k nám vozí za podnákladové ceny již nebudou a pokud budou, tak za podstatně vyšší ceny.“
Na závěr pak Zdeněk Jandejsek k neradostné situaci v českém zemědělství dodal.
Fotogalerie: - PRO proti vládě
„Ostatní státy to řeší dalšími podporami, aby se odvětví zachránilo. Náš stát to řeší snížením národních podpor na polovinu. Těžko se to komentuje,“ uzavřel.
Z dřiny, balíků slámy, vidlí s hnojem jsme vybudovali zemědělství na úrovni
Současnou situaci v zemědělství, a hlavně některá nařízení, která zemědělci musí plnit, okomentoval i Václav Němec ze Slavíkova, dlouholetý zemědělec a předseda Družstva vlastníků půdy a majetku. „Jsem v zemědělství od roku 1972. Nechápu, proč to dnes jde touto cestou. Kdyby to viděli naši tatíci, tak by nás vypráskali bičem. Protože jsme přijali něco, co je absolutní blbost. Z dřiny, balíků slámy, pytlů, konví, vidlí s hnojem jsme vybudovali zemědělství na vysoké úrovni. A teď nám někdo, nějaký neandrtálec Green Dealu říká, že mám nechat ouhory?“ chytá se za hlavu a pokračuje. „Nestačí 4 procenta, už se mluví o deseti. Nejhorší problém je ve chvíli, kdy sklízíme. Nevíme vůbec kam co dát, dobytek to nežere. Bioplynkou to nemůžeme přehnat, protože bychom si navozili uzrálá semena zpátky na pole. Takže to musíme navozit na hromady. Tam nás zase týrá ochrana životního prostředí a podobní,“ říká a dodává. „Děláme opatření hloupých lidí, kteří tomu nerozumí. A ať se na mě pan ministr nezlobí, ani on tomu nerozumí. Kdyby tam dali kteréhokoliv předsedu nebo zemědělce, tak by to bylo lepší,“ říká rázně.
Dostal se i ke „křiku“ proti řepce, který už několik let z mnoha a mnoha míst zaznívá. „Řepka je nejlepší předplodinou a ochrannou plodinou proti erozi a podobným problémům. Tyto pragmatické věci dnes nikdo nechce slyšet. A místo toho tam prásknem úhory. Začínáme mít obrovský problém s vlastníky půdy, kterou máme pronajatou. Máme dlouhodobé smlouvy. Ale je tam jedna důležitá klauzule. Že budeme jejich půdu spravovat jako řádní hospodáři. A ne že tam necháme uzrát šťovíky, bodláky a podobné věci. Takže už máme několik dopisů, že pakliže to chceme takto provozovat, že nám dávají okamžitou výpověď,“ vysvětlil, jaké problémy přinášejí tato nařízení pro zemědělce.
Jak s odstupem času vzpomínáte na Miloše Zemana?Anketa
Hnutí odborníků JaSaN se řídí heslem prezidenta Masaryka
V průběhu setkání Klubu 2019 bylo představeno i nové hnutí s názvem JaSaN. „Hnutí Jasný Signál Nezávislých bylo založeno nezávislými odborníky na základě požadavku občanů, zemědělců a zástupců průmyslu s cílem vyvést ČR ze současné ekonomické a morální krize. Bude podporovat rozvoj domácího průmyslu a zemědělství, ekologie na základě zdravého rozumu, s cílem výrazně snížit v ČR emise škodlivých látek. Cíle jako Green Deal hnutí odmítá, protože jsou založeny na základě nepravdivých argumentů,“ uvedl jeho předseda a ekonomický expert Vladimír Štěpán. Dodal, že hnutí se řídí heslem prezidenta Masaryka - politika by měla sloužit vlasti, ne vlastnímu prospěchu politiků. Mezi dalšími zakládajícími členy hnutí je například exprezident agrární komory a expert na zemědělství Zdeněk Jandejsek, nebo Bronislav Sedláček, který se zabývá školstvím, obranou a globalizací.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
Aion2
