Dvaatřicetiletá Ája z Chomutova (přesnou identifikaci respondentky má redakce ParlamentníchListů.cz k dispozici) prožila dětství bez táty a mámy. Neměla vzor rodičů, čím se stát a s kým pokrevně blízkým probírat rozhodování o svém poslání během dospívání. Dnes má vlastní byt i auto. O čtrnáct let mladší děti se stejným osudem ztráty – či nezájmu – rodičů se dnes v dětském domově mají sice mnohem lépe než ona před lety, jak potvrzují i samotní ředitelé těchto institucí, o to menší však mají tito teenageři schopnost se profesně uplatnit. A to nikoli z hlediska finančního. Potřebují motivační „doprovod“ do práce a cílenou vzpruhu pro jejich ochablou iniciativu hledat si práci. „Děcácké děti jsou trochu jiné. Žijí ve velkých skupinách a vidí, jak se všichni o ně staráme a mají všechno,“ říká bez obalu ředitelka mosteckého domova Marcela Stütz.
Není domov jako domov
Dětský domov si je vědom péče, kterou u něj jeho svěřenci mají. Ta je sice výborná, ale na druhou stranu kluci a holky nezažívají těžkosti, s nimiž se děti běžně potýkají v úplných i částečných rodinách. „Děti doma slyší, že nejsou peníze - u nás to ode mne také slyší, ale ví, že brzy koupím. Doma se nekoupí, prostě není,“ porovnává Marcela Stütz jiný pohled na ekonomické zázemí, jak jej vnímají děti z hromadného zařízení.
Na tento „nešvar“ se zaměřilo mostecké občanské sdružení Genesia ve spolupráci s tamním úřadem práce. Právě na severu Čech je laxnost mladých lidí - ruku v ruce s nejvyšším počtem osob v evidenci úřadu práce - opravdu tvrdým oříškem. Děti z ústavní péče mají díky dosavadnímu zázemí mnohem větší sklon zůstat závislé na sociálních dávkách.
Doprovod do práce i v práci
Pomocnou ruku mohou letos nově získat mladí lidé, kteří se připravují na opouštění dětského domova, již jeho zdi opustili, případně žijí v domech na půl cesty, azylových domech nebo dokonce již samostatně, ale bez zaměstnání a rodiny. Pokud jim není více než 25 let, projekt s názvem Doprovod do práce je právě pro ně. „Můžeme jim zdarma nabídnout pracovní asistence při hledání práce, zprostředkovat zaměstnání s možností mzdového příspěvku. Projekt nabídne také rozšíření znalostí a dovedností pro účastníky projektu - rekvalifikační kurzy, práce s počítačem, finanční a sociální poradenství, podle toho, co je aktuálně na trhu práce požadováno,“ vyjmenovává finanční manažerka Doprovodu do práce Michaela Mudrochová.
Asistence, mentoring a další podpůrný program pokračuje pak i v období, kdy už je mladý člověk zaměstnán. Motivující efekt budou mít rovněž víkendové vzdělávací workshopy s ubytováním.
První krůčky s tetou
Výhodou je, že do celého záměru se mohou zapojit dospěláci, které teenageři dobře znají. Realizátoři projektu totiž nabídli možnost zapojení pracovníků dětských domovů nebo z dalších zařízení, kteří jsou pro dotyčné těmi nejlepšími poradci a znají je. „Tety s dětmi komunikují, máme byt pro zletilé klienty, bydlí tak samostatně, dostávají peníze na celý měsíc na vaření, hygienu,“ podotýká ředitelka domova Stütz, že i samotná instituce a její lidé se snaží mládeži před vstupem do „singl života“ pomáhat. Je ovšem pochopitelné, že domov není zprostředkovatel zaměstnání a jeho péče končí odchodem zletilého svěřence do samostatného života.
Zatnout zuby a vydržet? Chybí vzory
Muži a ženy, kteří opustí dětský domov, mohou u jeho pracovníků požádat o radu, ale vesměs této možnosti nevyužívají. „Děti z dětských domovů by chtěly pracovat, ale mají zkreslené představy. Chtějí mnoho peněz, a v práci přitom nevydrží. Když nás opustí, nemají kontrolu a nemají se na koho obrátit,“ specifikuje Marcela Stütz, podle které pak prostě žijí život podle toho, ke komu se dostanou. „Nemají vzory,“ konstatuje ředitelka.
Chomutovanka Ája bez rodičů se dnes „potlouká“ trhem práce se živnostenským listem a zkouší zejména prodej kosmetiky a přebytky zhodnocuje vhodnými bankovními nástroji, jak jí dříve kdosi dobře poradil. Je to nejisté, vrtkavé, ale nutnost prodírat se životem bez rodinného zázemí a možností, které mají opuštěné děti v zařízeních dnes, ji obrnila trpělivostí a zejména soběstačností, která „chovancům“ schází. „Je to vždy individuální, tak jako doma - záleží na osobnosti dítěte,“ podotýká ještě Marcela Stütz.
Padesátka dětí se popostrčí
Projekt Doprovod do práce, který by měl problém v severočeském regionu alespoň částečně vyřešit, potrvá do dubna 2014. Měl by pomoci 55 osobám přednostně z Ústeckého kraje, ale zapojit se mohou zájemci i z jiných krajů.
Občanské sdružení Genesia přišlo s nápadem Doprovodu do práce, který je spolufinancován Evorpským sociálním fondem, po několikaletých zkušenostech se spoluprací s domovy v rámci Ústeckého kraje. Předešlým projektem byla Podaná ruka. Pracovníci sdružení mají zkušenosti s obdobnými aktivitami v rámci programů Phare 2000 a Phare 2003, vždy ve spolupráci s konkrétními dětskými domovy a školami v regionech Ústeckého kraje. Do svých záměrů zapojují dětské domovy v Mostě, Chomutově, Hoře Svaté Kateřiny, Vysoké Peci, Žatci a Duchcově.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
