Srbsko, jehož hranice je od Prahy vzdálena necelých sedm set kilometrů, znamená pro de facto sto procent příchozích uprchlíků pouze přestupní stanici, další tranzitní zemi, přes kterou se chtějí dostat do Evropské unie. Tu vnímají jako vytoužený cíl s příslibem lepšího života mezi bohatými Evropany.
Jak ukazuje obsáhlá fotogalerie, mezi imigranty zdaleka nejsou jen mladí muži. Mezi prchajícími ze Sýrie nebo Afghánistánu je mnoho dívek a žen s dětmi, dokonce s kojenci. Jedna uprchlice prý na území Srbska i porodila. Tamní vláda v současné době řeší koordinaci a pomoc od EU. Jak se zmiňuje mnoho vládních představitelů: „My jsme tu krizi nevyvolali, my ji nemůžeme vyřešit.“ Srbský stát přitom vynakládá obrovské prostředky každý den, které navíc nemá. Země je dlouhodobě v krizi.
Lidé, kteří se do Bělehradu dostanou, žijí a odpočívají v parku před autobusovým a vlakovým nádražím po stovkách, dlouho se ale nezdrží. Pokračují dál na sever. Většina uprchlíků zatím žije venku, pod širým nebem či na krytých parkovištích. Jak ochotně sdělují místní lidé, bohatší imigranti přespávají v hotelech. Do Srbska v naprosté většině putují z Makedonie, a to autobusy, vlaky, pěšky i jinak. Údajně také makedonští vesničané pohotově využívají situace a draze jim prodávají stará jízdní kola.
Stovky lidí, kteří čekají na další cestu v parku před bělehradským nádražím, většinou tvoří skupinky po deseti či dvaceti lidech. Vyjma malých dětí mají snad všichni mobilní telefony, které vůbec nevypadají levně. Ženy perou špinavé oblečení ve fontánkách s pitnou vodou, místo šňůry na prádlo používají větve stromů, keřů, anebo zábradlí. Ti vynalézavější si už šňůry na věšení prádla obstarali. Nevypadá ani, že by nějak výrazně hladověli. Jednak jim jídlo nosí i zdejší Srbové, a také si ho evidentně sami kupují. Některé z dětí si šly v parných dnech například i do stánku pro nanuk.
Fotogalerie: - Tisíc migrantů denně do EU
„Máme na území Srbska několika azylových zařízení pro uprchlíky, ale naprostá většina z imigrantů tam vůbec nejde. Jak všichni víme, jejich cíl je úplně jiný – Německo, Švédsko, Británie a tak dále. Co s tím lze udělat z hlediska Evropské unie, opravdu nevím. Co my můžeme udělat? Z hlediska zákona o azylu zajistit, aby dosáhli práv, která mají. Z druhé strany pak zajistit dodržování zákona o ochraně státní hranice a zákona o cizincích. Jsou to uprchlíci. Tedy lidé, kteří v devadesáti devíti procentech utíkají, protože v domovských zemích nemají podmínky pro život kvůli válečnému stavu. Nepřicházejí pouze z ekonomických důvodů, ale utíkají před násilím, které tam vládne. Takže je nemůžeme nechat bez pomoci,“ vysvětlila pro ParlamentníListy.cz Emilija Joksić, hlavní policejní inspektorka a šéfka azylové kanceláře při pohraniční policii.
V České republice se o uprchlické krizi ostře debatuje. Jde o hlavní téma nejen v médiích, ale i při běžných rozhovorech mezi lidmi. Srbsko je v tom, jak se zdá, jiné. Nejen oficiální představitelé tvrdí, že imigrační krize není žádným hlavním tématem. Ostatně ani v novinách neplní příliv uprchlíků titulní strany. „Teď u nás taková diskuse neexistuje. Nemáme s uprchlíky žádné problémy, volně se pohybují po celém Srbsku. Že by existovala celospolečenská debata ve smyslu, že jsou lidé proti tomu, tak v současné době tu nic takového není. Naopak je mnohdy vidět čistě lidský přístup, kdy jednotlivci nosí uprchlíkům vodu, jídlo, boty, jídlo pro malé děti. V současnosti tu spíš panuje pozitivní nálada,“ myslí si šéfka azylové kanceláře.
A čím to lze zdůvodnit? „Je to tím, že nemáte v poslední době válečnou zkušenost jako my. Podobné migrační vlny jsme zažili celkem nedávno. My proto jejich tíživou situaci chápeme,“ říká pro ParlamentníListy.cz šéfka azylové kanceláře pohraniční policie Emilija Joksić.
Fotogalerie: - Uprchlíci se valí do Evropy
„Stejně jako na maďarské i na makedonské hranici se zvětšily počty pohraniční policie i dalších složek Ministerstva vnitra. Zatím jsme s migranty neměli žádné problémy, které by byly nějak bezpečnostně zajímavé a doufáme, že to tak i zůstane,“ dodává Joksić.
Ne všichni ovšem sdílí názor, který oficiálně zastává srbská vláda a úřady. Jak se reportér ParlamentníchListů.cz mohl osobně přesvědčit, jsou sice lidé, kteří uprchlíkům nosí jídlo a jiné nezbytné věci, jiní však mají na uprchlickou vlnu často odlišný pohled. „Je to šílené! Bydlím tady kousek od parku, kde jich denně nocují a žijí stovky, a nedá se to. Dělají nepořádek, občas hluk. Co tu ale hlavně budou dělat, až Maďaři postaví plot? Taky po nás EU bude chtít, abychom si je tu nechali? Ať si je vezmou Američani k sobě, když v jejich zemích rozpoutali války!“ sdělil našemu reportérovi v Bělehradu starší muž, který se představil jako Milivoje.
„Pokud přes nás chtějí jen cestovat dál, tak je mi to jedno. Ale bojíme se násilí, kriminality. Na severu se dva pobodali a jeden to nepřežil. A co Islámský stát? Tohle není v pořádku. My jsme nic nerozpoutali, tak jak to máme řešit? Vláda jim chce dávat jídlo, léky, střechu nad hlavou a všechno. Ale co my? My se snad máme dobře? Jeďte se podívat dál na jih, do malých vesniček. Tam ani někteří nevědí, co je to telefon, který paradoxně každý uprchlík vlastní,“ řekl zase v blízkosti bělehradského autobusového nádraží student politologie Marko.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
