V Karlových Varech se minulý týden sešlo na jednání Komory statutárních měst dvaadvacet českých primátorů, kteří rozhodně nešetřili kritikou na hlavu státu. Kromě notorických problémů, týkajících se reformy státní správy a nedostatku financí, si stěžovali na trable, související s novelou zákona o zadávání veřejných zakázek Ta již platí, ale dosud nejsou vydány prováděcí předpisy.
Představitelé samospráv jsou tak prý postaveni do situace, kdy prakticky nejsou schopni zadat veřejnou zakázku s jistotou, že budou postupovat v souladu s legislativou. Vzhledem k tomu, že ze zadávání zakázek vyplývá hmotná i trestně-právní odpovědnost, nelze se divit jejich opatrnosti: “Chápeme, že novela zákona má přinést bezpečnější a transparentnější zadávání veřejných zakázek, ale bez prováděcích předpisů je v tuto chvíli zadávání zakázek tak riskantní, že vážně uvažujeme o tom, že bychom letos žádné veřejné zakázky nezadávali,“ sdělil novinářům karlovarský primátor Petr Kulhánek (KOA).
Podle Jany Jabůrkové, ředitelky odboru komunikace ministerstva pro místní rozvoj, však k takovým obavám není důvod. „Zákon dává jasna pravidla, vyhláška je "jen" upřesňuje. Absence vyhlášek nedává důvod k problémům. V případě nejasností MMR pomáhá, odpovídá, reaguje na všechny dotazy. Na webu MMR je umístěno doporučeni k postupu zadavatelů,“ odpověděla ParlamentnímListům.cz
Zase ty dotace!
Šéfové statutárních měst také usilují o posílení svých pozic při čerpání evropských dotací. „Statutární města a jejich aglomerace představují šedesát procent populace České republiky a my požadujeme, aby adekvátní část evropských dotací směřovala právě do jejich území. Věříme také, že statutární města jako rozvojová centra republiky by měla zhruba pět procent dotací administrovat ve vlastní režii, na vlastní rozvojové projekty,“ uvedl primátor Chomutova Jan Mareš (ČSSD). Dalším žhavým tématem je podle účastníků dvoudenního zasedání budoucnost statutárních měst
s ohledem na návrh povinnosti územní členění. Podle Petra Kulhánka by územní členění mělo být povinné pro statutární města nad 150 tisíc obyvatel, do této velikosti by mohlo být dobrovolné. „Pokud by byla tato povinnost uzákoněna plošně, pro některá menší statutární města by často znamenala spíše komplikace a skokový růst nákladů, než prospěch pro město a jeho občany,“ myslí si Kulhánek.
Málo peněz a hodně muziky
Primátoři se také shodli na tom, že je potřeba odmítnout navrhovaný převod dalších kompetencí na obecní a městskou policii a shodují se na tom, že obecní a městská policie nemůže suplovat funkce státní policie. Města a obce si ji zřizují, aby poskytli svým občanům nadstandard a lépe chránili veřejný pořádek a ne aby plnili i bezpečnostní funkce policie republikové. Vůbec se jim také nelíbí trend svěřovat obcím a městům další povinnosti, ale bez dostatečného finančního zajištění. „Podobně nesouhlasíme s tím, aby byly na obce převáděny mzdy nepedagogických nebo dokonce
i pedagogických zaměstnanců ve školství, to je opět věc, kterou jako povinnou školní docházku stát nařizuje. Ten garantuje určitou úroveň této služby, a tak ji musí také zafinancovat,“ argumentuje Jan Mareš.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Hana Čechová
