Fotogalerie: - Hlas Číny
„Cenzura není. Jsem ve své práci svobodná. Jsem šéfka, takže mám právo rozhodnout, která zpráva půjde a která ne,“ sdělila Mo Li, která vede české oddělení Čínského rozhlasu pro zahraničí, jenž vysílá ve více než pětašedesáti jazycích. Ostatně tohle rádio vzniklo ve své původní podobě ještě mnohem dříve, než Mao Ce-tung vyhlásil Čínskou lidovou republiku, a dnes jde o jedinou tamní rozhlasovou stanici, co vysílá do celého světa. ParlamentníListy.cz ji navštívily.
O českém vysílání
Obrovský moderní barák Čínského rozhlasu pro zahraničí (CRI) stojí v okrajové čtvrti Pekingu Pa-pao-šan. Už nástěnná mapa u vchodu dá člověku nahlédnout, kam všude rádio vysílá. Vždyť jde prý o jednu z nejvlivnějších mezinárodních stanic a čínskou odpověď na BBC. „Naší vizí je ukázat Čínu světu a svět Číně,“ řekli na úvod lidé z vedení stanice, kterou vlastní stát. V jejích prostorách jsou kromě kanceláří a rozhlasových studií i ateliéry, protože provozuje také televizní vysílání.
Vysílání v českém jazyce bylo odstartováno v polovině roku 1968. „Pracuje zde celkem třináct lidí. Vysíláme každý den od pěti odpoledne pekingského času celou hodinu. Překládáme zprávy z našeho tiskového centra a občas děláme vlastní, třeba rozhovor s někým z českého velvyslanectví v Pekingu a tak,“ vysvětlila Mo Li, současná šéfka českého oddělení, která se česky učila čtyři roky na univerzitě v Pekingu a pak rok na Karlově univerzitě v Praze. Ostatně v CRI pracuje již sedmnáct let.
Kromě českého vysílání na krátkých se začalo i na středních vlnách a roku 2003 byl uveden do provozu web v češtině, kde třeba proběhl on-line dialog o Tibetu. „Velké díky za vysílání CRI v češtině. Poslouchám vás již několik let na rádiu, následně jsem našel vaše vysílání na internetu. Velice oceňuji možnost poslechnout si zajímavé informace o vzdálené zemi, která mě fascinuje,“ píše se v jednom z komentářů. „Je škoda, že se na těchto stránkách objevují především politické zprávy. Velmi bych uvítal, kdyby se tu pravidelně objevovaly zprávy o čínské kultuře, jazyku, životě a dalších zajímavostech,“ stojí v druhém.
O pekingském masakru
Ústředí CRI navštívilo společně několik českých i slovenských novinářů a Mo Li z nich byla dost nervózní. Ještě více znervóznila z rozhovoru na kameru. „Informovali jste loni o pětadvacetiletém výročí událostí na náměstí Nebeského klidu?“ Přiletěla otázka. Na zmíněném náměstí totiž v roce 1989 došlo z popudu vlády k trvdému potlačení demonstrací armádou, při němž zemřelo podle vyjádření Čínského červeného kříže od 2000 do 3000 lidí. Některými historiky je událost nazývána „Pekingským masakrem“. „To ne. O tom jsme zprávu nevysílali,“ odpověděla Mo Li s nervózním smíchem.
Prý tehdy nebyla ještě v Pekingu, ale o události se ve škole učila. To třeba o „Gangu čtyř“, vedeném vdovou po Mao Ce-tungovi, Ťiang Čching, který se snažil uchopit kolem roku 1976 moc v zemi, a jehož členové byli odsouzeni do vězení, nevěděla nic. Ale je možné, že jen nepochopila dotaz. Mo Li bydlí nyní v Pekingu natrvalo a říká, že se jak v hlavním městě, tak i po celé zemi žije mnohem lépe než v minulosti. Čína se totiž rozvíjí, lidé si přijdou na vyšší platy a úroveň života se zvedla. Sama prý nepociťuje, že by v zemi vládla cenzura nebo byla porušována svoboda slova. Na internetových stránkách v čínštině je mnoho kritiky. Nejvíce se kritizuje znečištění vzduchu a korupce. „Můžeme říct, že se musí bojovat proti korupci. Náš prezident Si Ťin-pching s ní velmi tvrdě bojuje a trestá mnoho podvodníků. Život se mění k lepšímu, protože se lidé začínají bát porušovat zákon,“ podotkne.
Rozhlas Nová Čína poprvé vysílal roku 1941 ze stroze vybavené jeskyně a jeho obsah byl určen hlavně japonským vojákům. Po vítězství nad Japonským císařstvím v roce 1946 se za občanské války občas stěhoval a začal vysílat v angličtině. 1. října 1949 přenášel v živém vysílání vyhlášení vzniku Čínské lidové republiky. Na chodbě v CRI proto visí velká černobílá fotografie Mao Ce-tunga jako vzpomínka na tento den. Pak stanice působila pod jménem Rádio Peking a posléze postupně už jako Čínský rozhlas pro zahraničí vyrostla až do dnešní podoby.
Psali jsme:
_635388700344356294.jpg&id=23490)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
