Velká Británie odchází z Evropské unie. Co se teď stane s EU?Anketa
Občané Velké Británie si ve včerejším referendu odsouhlasili vystoupení z Evropské unie. Někteří Britové jásají, někteří se snaží svou frustraci nad výsledky referenda raději neventilovat. V tomto momentu je již většinová část britské populace ze hry venku, nyní je vše na britských politicích a ostatních veřejných činitelích, aby započali proces, který může trvat déle, než si mnozí momentálně myslí.
První ohlasy, včetně nadšeného nočního projevu Nigela Farage, najdete ZDE
Kolem šesté hodiny ranní se odpůrce Evropské unie rozhodli za vítěze označit britské televizní stanice BBC, Sky News a ITV. Volební účast je 72,1 procenta voličů. Jde o první celonárodní hlasování od roku 1997, v němž účast překročila 71 procent.
Na výsledky referenda reaguje také libra, která prudce klesla, až na úroveň roku 1985.
Co to znamená?
Sečteno, podrženo – většina britských voličů se rozhodla pro vystoupení z Evropské unie. Co to ovšem znamená? Co se bude dít v následujících dnech, týdnech a měsících?
V první řadě se dá očekávat veřejné vystoupení zničeného Davida Camerona před domem na proslulé Downing Street číslo 10. V této chvíli mu nezbývá nic jiného, než prohlásit, že bude respektovat rozhodnutí britských voličů. Veřejné prohlášení přijde zřejmě také od zástupců finančních institucí jako Bank of England a Evropské centrální banky, kteří budou nyní muset uklidnit veřejnost, aby se zabránilo chaosu na finančních trzích.
Evropská unie zřejmě zareaguje svým obvyklým způsobem – svolá nouzový summit, podle britského Guardianu možná již tento víkend.
Až všichni přestanou řešit samotné výsledky referenda, „rychle vyjde najevo, že přesto, že jsou základní procedurální otázky výstupu členského státu z Evropské unie pevně zakotveny v evropském právu, otázky ohledně politiky, časového harmonogramu a potencionálně explozivní politické situace v zemi s sebou přinesou mnohé nejistoty a rozepře mezi Evropou a stoupenci brexitu“.
Hlavní debata bude nyní probíhat mezi těmi, kteří stojí o co možná nejrychlejší „rozvod“ mezi Evropskou unií a Velkou Británií, a těmi, kteří na druhé straně vystupují za klidný a lépe promyšlený odchod z EU. Mnoho z těchto lidí odmítá názor, že je to právě Evropská unie, která nyní drží „všechny karty v rukávu“ a bude rozhodujícím způsobem utvářet novou podobu vzájemných vztahů.
O víkendu se debata pomalu pozvolna dostane k samotnému procesu brexitu; s tím, jak si příslušné autority uvědomí, že výsledek je opravdu nezvratný. Historicky se evropský blok povedlo opustit pouze Grónsku a Alžírsku (po získání nezávislosti) a jediná legální cesta vede skrze článek 50 Lisabonské smlouvy.
Nyní je potřeba svůj odchod „ohlásit“
Podle podmínek, které stipuluje článek 50, má každý členský stát přesně dva roky na vyjednávání podmínek odchodu od té doby, co uvědomí evropské orgány o svém záměru Unii opustit. Nutno podotknout, že samotný výsledek referenda toto „upozornění“ nepředstavuje.
„Nedá se vyloučit, že někteří lidé nyní začnou hrát o čas a budou se ohánět argumenty, že je potřeba vydělit alespoň 6 týdnů na vyřešení možných právních výzev, které výsledek referenda představuje,“ píše Guardian. Je tedy naivní očekávat, že by ono „uvědomění evropských orgánů“ přišlo již dnes. Z toho důvodu se nedá ani předpovědět, od kdy přesně se začnou počítat zmíněné dva roky.
Jisté je to, že jakmile evropské orgány upozornění obdrží, doba vyhrazená na vyjednávání nových podmínek spolupráce nebude moci překročit období dvou let, tedy pokud se pro to nerozhodnou všechny členské státy Evropské unie. Na to se ovšem nedá spolehnout, jelikož by stačilo rozhodnutí pouze jednoho členského státu a lhůta by prodloužena nebyla.
Možné je i to, že se Velká Británie v následujících dvou letech v nějakém momentu rozhodne výsledek referenda zvrátit. Například v situaci, kdy britská vláda vyhodnotí podmínky nové smlouvy s Evropskou unií jako velmi nevýhodné, žádný článek Lisabonské smlouvy neomezuje Velkou Británii v tom, aby se navrátila zpět do starých kolejí a pokusila se zorganizovat nové referendum.
Přijde slibovaný trest?
Co se samotné Evropské unie a jejích členských států týče, dá se očekávat vnitřní rozpor mezi jednotlivými zeměmi. Země, které jsou silně na Velkou Británii napojeny (jako například Malta, Kypr a Polsko), se budou zřejmě snažit uklidnit situaci a docílit toho, aby s Velkou Británií nebylo zacházeno příliš tvrdě.
Na druhou stranu do této doby vysílané signály z Bruselu napovídají tomu, že cílem nejvyšších evropských orgánů bude Velkou Británii co nejtvrději „potrestat“, aby vystoupení z Evropské unie nepůsobilo v budoucnu jako lákadlo pro druhé země.
„Bude naprosto nezbytné zabránit kontaminaci, která by se mohla začít po brexitu šířit Evropskou unií,“ prohlásil jeden z evropských úředníků.
Zejména Francouzi a Němci, kteří se musejí mít na pozoru před euroskeptiky, kteří mohou v jejich zemích silně zamávat výsledky voleb v příštím roce, budou jistě lobbovat za ostrou reakci.
Klíčová otázka volného trhu
Budou se ptát hlavně na to, jaké podmínky budoucí spolupráce si Velká Británie nyní představuje. Nejožehavějším bodem vyjednávání bude jistě přístup Velké Británie k jednotnému evropskému trhu a otázka volného pohybu osob.
Podle ředitele kampaně „Leave“ Dominica Cummingse si budou evropští hodnostáři muset přes léto promyslet, je-li v zájmu Evropské unie, aby si zachovala úzké obchodní vztahy s Velkou Británií, konkrétně půjde o to vyřešit, má-li VB zůstat členem volného trhu a zóny volného pohybu osob. Cummings je přesvědčen, že to v zájmu Evropské unie je.
Samotné vyjednávání o podmínkách nové dohody tedy nezačne do té doby, dokud si nebude Evropská unie naprosto jistá, že se brexit koná. Poté, co dojde k aktivaci článku číslo 50 Lisabonské smlouvy, tedy poté, co Velká Británie informuje evropské orgány o svém odchodu, bude moci teprve zasednout Rada ministrů a kvalifikovanou většinou schválit vyjednávací mandát ve formě nařízení Komisi.
Teprve poté, bude moci být zahájen proces, v rámci kterého bude Velké Británie muset vyjednávat o 80 000 stranách dohod s Evropskou unií. Na této cestě se ovšem může přihodit mnohé.
„Vstoupit do jednotné Evropy Velké Británii trvalo 12 let a je dost dobře možné, že výstup bude trvat zrovna tak dlouho,“ míní experti z Guardianu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: fib
