Sociální demokrat Osvald pohovořil na začátku setkání s europoslancem Teličkou k médiím: „Většina informací jsou informace jednostranné a zjednodušené. Pamatuji dobu po revoluci, kdy běžela Svobodná Evropa a tam četli z denního tisku. Dnes jsou informace vesměs stejné, noviny se od sebe neliší. To je jeden názor, který je předáván – a poslouchám většinou tzv. komentář o tom, co si mám myslet, a ne že bych slyšel argumenty, které si sám porovnám. A to nahrává tomu populismu, protože my jako český národ jsme zvyklí na Rudé právo, které nám dávalo nějakou demagogii. Pak jsme přišli večer domů, pustili si všichni Hlas Ameriky a pak šli do hospody a celý týden si o tom povídali a přemýšleli o všech těch názorech, co tam slyšeli. Dnes toto nemáte. Většina lidí sedí s informacemi a vstřebávají se informace. A tam je prostor pro populisty, že ti lidé hledají nějaký alternativní názor, protože ten mainstream se jim úplně nezdá. A něco jiného je otázka, zda je toto relevantní, nebo ne. Jedině pravdou se dá bojovat proti populismu.“
Na cestě k novému evropskému člověku
Dotaz mladého muže, studenta, překvapil řadu přítomných: „Nevyřešila by to všechno federalizace Evropy? Většina lidí není schopna vytvořit jednotnou evropskou identitu, i když technicky je to možné. Chybí pokračovatelé těch evropských zakladatelů,“ posteskl si. „Elita by měla utvářet tu masu,“ burcoval.
Telička zareagoval slovy: „Federalizace je dost zdiskreditovaná záležitost, když některé problémy nejsme schopni řešit na mezivládní úrovni. Nejsem federalista. Abychom předali další díl suverenity nebo delegovali kompetence – ano, jsem pro. To, že dáme větší kontrolu na hraniční přechody, nu dobrá, ale víme, že když budeme chtít kdekoliv překročit hranici, tak ji překročíme a pomalu na nikoho nenarazíme. Taková je realita. Za starého režimu tam bylo 35 000 profesionálních vojáků, záklaďáci, ostnaté dráty, elektrika, a stejně lidé přešli.“
„Mohu fungovat vůči bezpečnostním rizikům jenom na základě spolupráce zpravodajských služeb? Jsou otázky, ať se nám to líbí, nebo ne, které budeme muset řešit na evropské úrovni a takříkajíc pozbudeme suverenitu právní, ale ve skutečnosti my ji nabudeme, protože bude bezpečnost vyšší. Řadu problémů bychom chtěli řešit na národní bázi.“
K právním normám rezolutně řekl: „Zabralo to, splnili jsme ten cíl? Když ne, zrušit! Proč má taková právní norma vůbec existovat?“ pronesl europoslanec tvrdě. A k evropské identitě Telička dodal: „V době, kdy jsou antipatie, emoce, tak budovat evropskou identitu není cesta. Musí to být, že to něco přineslo – vnitřní trh, euro, Schengen, studentům Erasmus, výzkumníkům možnost sdružovat špičkové univerzity. Prostě znovu něco přinést.“
Média stimulují teroristy
Osvald se opět pustil do sdělovacích prostředků: „Společnost začíná být odrazem médií. Když tu běžela BBC a po ní tu vznikla obrovská díra, která se do dneška nezaplnila. Dodnes ji nikdo nenahradil. Největší problém médií a terorismu je, že média jim vlastně dělají propagaci, ono je to svým způsobem stimuluje. Oni vidí, jak jsou slavní. Ono jim to vytváří takovou gloriolu. Ne, že to dává dohromady Evropu, ale dává příklad těm teroristům. Říkáme, že jsou to psychopati. Nejsou. Dokonce ani nejsou bez zaměstnání. Pro ně je ten člověk vyčleněn ze společnosti, pokud je to druhá třetí generace a dostává se do stavu, že se hledá a chce nějakým způsobem vyniknout. Někdo vyniká tím, že hraje dobře na kytaru a bude hrát na koncertu a někdo bude takový.To je ten problém. My už tam v komisi regionů, kam jezdím jen za diety, držíme minutu ticha pokaždé, každou chvíli se něco stane, to není normální, to už není sounáležitost, to už je do zbraně. Nejenom držet minutu ticha. Migrace posiluje extremistické síly v komunitách.“
Je libo mercedes s blondýnkou a vilou?
Poté zavzpomínal na nedávnou návštěvu na jihu Evropy: „Když jsem viděl, jak v Řecku připlouvají – co to je za lidi... Většina nevypadala, že by utíkala. Dívali se dost nevraživě, ne že by mně nebo Řekům děkovali, že je zachránili. Z většiny. Byli docela slušně oblečeni, ve značkových oblecích, takže nouzí netrpěli. A že by to byli jaderní fyzici nebo elektroinženýři, to mně taky nepřišlo. Když jsem se ptal taxikářů, kteří tam čekali, tak říkali – to je obrovská cestovka. Oni jim naslibují mercedes v Německu a tak dál a ti lidé si zaplatí pašeráky. A ti lidé sem přijdou a zjistí, že ten mercedes a blondýnu s vilou nedostanou, a je otázka, co budou dělat, pokud jim tu budoucnost nenajdeme. Problém je, že je nemáme identifikované. Jsem pro společnou ochranu hranic. A když jsem se ptal, co dělá řecká armáda – ta hlídá hranice, ale do migrace se neplete. V okamžiku, kdy tam bude mezinárodní armáda, tak toto naruší.“
Syřanů přišlo do Evropy podle Osvadla deset procent za celou dobu. „Možná 15 procent. Zbytek byly všechny možné národy z Afriky, Albánci, Kosované – těch bylo absolutně nejvíce. Oni vědí, proč nemají papíry v tom hotspotu. Vracení nefunguje, lidé sem jdou bez dokladů. Vždyť když se utíkalo za komunistů od nás, tak rok byl člověk v lágru a čekal rok na Německo, dva roky čekal na Ameriku a chodil dvakrát týdně na výslech. Ti lidé byli naprosto prověření, než do Ameriky přišli,“ srovnal Osvald Spojené státy a Evropu.
Psali jsme:
Neradostná vize a turečtí starostové
„To jsou skupiny, které se dívají na televizi, poslechnou si někoho a ví, že by mohli být slavní. Nedej bože, kdyby to někdo začal dělat trošku sofistikovaně,“ varoval Petr Osvald. „Podívejte se na 11. září. Jenom kdyby se podívali na naše filmy o partyzánech, jak mohou třeba dostat vlak z kolejí. Zatím ty útoky, tak jak vypadají, jsou vyloženě amatérské. Nedej bože, aby to někdo začal koordinovat a dělat trochu sofistikovaně s trochu větší znalostí.“
Na dotaz pána středních let, jak zarazit konflikt na Blízkém východě – Telička téměř vystartoval: „Jsme připraveni tam poslat svoje děti, svoje syny, vnoučata, bratry?“
Také na další dotaz nenašli přítomní hosté jasnou odpověď. Otázka zněla: „Z EU vyšel návrh na společnou azylovou a migrační politiku s tím, že se sjednotí dávky, poskytované migrantům. Padly tam dvě částky, dvacet a čtyřicet tisíc. Opravdu to z Komise vyšlo, že bychom migrantům měli platit dvoj až čtyřnásobek důchodů obvyklých v naší zemi? A dále, není pravda, že jsme přijali jen 12 migrantů. Poskytujeme azyl stovkám Ukrajinců, Rusů a dalším.“
Telička na to: „Já jsem hovořil o realizaci. Jsou tu Kubánci, o kterých neslyšíme, nějaká čísla z Mongolska, ale jedná se o realokaci, a to je skutečně dvanáct. Řekl jste, že společná politika to nevyřeší. Co to ale vyřeší? Politika na národní úrovni?“
A přidal se Osvald: „Je třeba vytvoření hotspotů mimo Evropu, kde budou lidi prověřovaní a někomu pak bude povolen vstup do Evropy. Tak, jak to bylo s námi, když jsme utíkali od komunistů. Když přestane fungovat byznys mafie, tak se celá vlna může zastavit. A to nemluvím o uprchlících. To jsou přesně ti turečtí starostové, kteří mi říkali, to kdybyste viděli sekulární Turecko. Tam to fungovalo tak, že imám křičel z mešity a všichni chodili dál, oni byli stejní muslimové jako my katolíci. To jsou ti lidé, kteří by si ten azyl zasloužili, kterým bychom jej měli poskytnout. Řešením je společná ochrana hranic, společná azylová politika,“ uvedl sociální demokrat Osvald, znovu opakující tezi o přijímání starostů tureckých měst a obcí, kteří nyní úpí pod Erdoganem.
Azyl podle Ministerstva vnitra aneb vyčuraná hra?
Telička si poté posteskl, že před dvěma léty sepsal materiál: „V něm toto všechno bylo, ale vláda neměla zájem. Premiér i ministr si vystačili s jedním slovem – ne, ne, ne, ne. To je realita. To je ten náš problém. My jsme se ani nesnažili. S čím tam jezdil ministr vnitra?“ obul se do ministra Chovance Telička ohledně cest do Bruselu. „Co tam kdy předložil za iniciativu, za alternativu? Byl tam vůbec, vedl nějaká jednání? My si vystačíme s absolutní pasivitou. Téměř se nám hodí, když se můžeme do těch politiků navážet. Pokud by se někdo otřel o zdlouhavé procedury v některých státech, tak má pravdu. Můžeme si přečíst, jak to trvá v případě čínských křesťanů. Patnáct měsíců to řeší Ministerstvo vnitra. Jejich žádost o azyl. Jak to má Řecko zvládat při tom náporu. A to je nechci obhajovat. Na druhé straně, české Ministerstvo vnitra řeší patnáct měsíců několik čínských křesťanů. Pokud chci zabránit, aby někdo vyčuraně hrál, že azylové řízení v té zemi trvá rok a někde je za měsíc hotový a za měsíc je daný člověk expedován, protože nesplňuje podmínky. Chci mít prověřené lidi, ale nechci jít do extrémů, patnáct měsíců, přestože je to čínský křesťan,“ zdůraznil a poněkud se ve svém rozohnění opakoval Telička.
„Ty tábory musí být zabezpečeny, protože pašeráci tam půjdou a budou vyhrožovat,“ dodal. „Jde o kardinální selhání konkrétních zemí a konkrétních politiků. Je iluzorní se domnívat, že Česká republika vytvoří hotspoty v Sýrii a že si je ochráníme, že vytvoříme legální kanál, svými loďmi si je přivezeme sem, že tam pošleme letadla, že je prověříme. To není pravda. Musíme mít odvahu, soudnost,“ uzavřel pak problém s migranty europoslanec Pavel Telička.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
