Stát versus miliardář Vítek. Jedna nula. Pachuť při převodech miliardových majetků Českých drah ale přetrvává

08.06.2016 9:01

Řídící výbor Českých drah schválil v minulém týdnu dlouhodobě sledované převedení části majetku ČD na stát, respektive Správu železniční dopravní cesty (SŽDC). Výsledná cena tohoto majetku byla znaleckým posudkem stanovena na 3,31 miliardy korun. Proces prošel navzdory nabídce CPI Property Group, jejímž majitelem je miliardář Radovan Vítek. Jeho společnost přitom nabídla o téměř 700 milionů více. Nejen na tento nedostatek upozornil náměstek ministra obrany Jakub Landovský v dopise, který mají ParlamentníListy.cz k dispozici.

Stát versus miliardář Vítek. Jedna nula. Pachuť při převodech miliardových majetků Českých drah ale přetrvává
Foto: red
Popisek: ČD - logo

„S velkým uspokojením a radostí musím konstatovat, že se nám konečně podařilo dosáhnout posledního kroku v převodu nádraží. Myslím si, že je to velmi důležité rozhodnutí, kterým se ukončuje jedna část transformace Českých drah. Infrastruktura bude ve státním podniku SŽDC a České dráhy budou operátorem. Pomůže to i zvýšení ratingu Českých drah,“ uvedl k velké transakci ministr dopravy Dan Ťok.

Ne všichni ale jeho nadšený tón sdílejí. Jedním z nich byl minulý týden například náměstek ministra obrany Jakub Landovský. Ten v dopise, který má redakce k dispozici, sepsal hned několik bodů, jimiž by se podle jeho tvrzení měla příslušná místa zabývat. Dopis byl adresovaný Tomáši Čočkovi, předsedovi Řídícího výboru Českých drah, a Landovský jej poslal ještě před dokončením výše popsané transakce. Co přesně v něm uvádí?

Na téměř šesti hustě popsaných stránkách můžeme číst, že „není možné bez výhrady souhlasit s tím, že by realizace transakce skutečně byla způsobilá posílit pozici ČD, ať už z obchodního, konkurenčního, nebo strategického pohledu“. Landovský v této souvislosti apeluje na Čočka, aby bylo k dispozici výslovné ujištění představenstva Českých drah, že celý proces je v pořádku. Ještě pádnější argument, v dopisu označený jako třetí bod, se týká financí. ČD by prý měly vzít na vědomí, že se uskutečněním transakce vystavují riziku právních kroků činěných společností CPI Property Group. Ta totiž „projevila zájem o koupi předmětných nemovitých věcí a nabídla závazně kupní cenu ve výši 4 miliard korun, tedy částku o takřka 700 milionů vyšší“, konstatuje Landovský. Připomeňme, že cena majetku byla znaleckým posudkem stanovena na 3,31 miliardy korun.

„Tento krok je samozřejmě důležitý nejen pro dráhy samotné, ale také pro cestující. Nádraží, která jsou mnohdy kritizována, se začnou opravovat a my na tyto opravy budeme schopní využít evropské peníze. V nejbližších dvou letech by se mělo opravovat zhruba 60 budov, které modernizaci potřebují nejvíc,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok.

Náměstek Landovský však vidí i rizika čistě strategického charakteru. Dráhy podle jeho slov mohou ztratit konkurenční výhodu na trhu železniční dopravy. Dojde prý rovněž ke změně postavení ČD, „které se z pozice vlastníka dostanou do pozice nájemce a budou povinny hradit SŽDC tržní nájemné“, píše se v dopise. Toto nájemné by samozřejmě bylo mnohem vyšší ve srovnání se současným stavem.

Výsledek celé transakce, tedy výsledek pozitivní, by si přitom ještě v únoru letošního roku sotva kdo představil. „Souhlas řídícího výboru je jen jedním z prvních kroků – transakci musí schválit dozorčí rada a představenstvo. A v obou orgánech sedí lidé, kteří se netají odporem k plánu. Zejména pak v pětičlenném představenstvu nejsou na jeho podmínky úplně shodné názory. Panují totiž obavy, že nádraží se prodávají příliš levně a že taková transakce může státní firmu poškodit,“ napsal tehdy iDNES.cz. „Zimní“ spekulace šly dokonce tak daleko, že server dále připustil: „Začíná se mluvit například o tom, že někteří členové představenstva před klíčovým jednáním onemocní, podobně jako to udělali při zásadních rozhodováních někteří členové dozorčí rady firmy.“

Bez zmínky rovněž nemůže zůstat vyjádření Odboru strategického kontrolingu ČD, ve kterém ředitelka odboru v písemném stanovisku pro předsedu představenstva a generálního ředitele z února letošního roku uvádí: „V případě nezajištění dofinancování vyčíslených, zvýšených ekonomicky oprávněných nákladů jednotlivých objednatelů, je riziko dopadu do hospodářského výsledku ČD ve výši 300–350 milionů korun ročně.“

Vliv této transakce by navíc mohl mít dopad taktéž na kraje a jejich hospodaření, což nám uvedl dobře informovaný zdroj, který se dopravní problematikou na železnici dlouhodobě zabývá. „Na březnovém zasedání dopravní komise Asociace krajů v Trojanovicích v Beskydech bylo Ferancem (Milan Feranec, předseda oblastní organizace ANO Olomouc a předseda dozorčí rady ČD, pozn. red.) sděleno, že na kraje tato plánovaná transakce nebude mít žádný dopad,“ sdělil náš zdroj.

Předseda dopravní komise Asociace krajů Daniel Havlík tuto informaci potvrdil. „Panem náměstkem Ferancem bylo před cca 40 lidmi veřejně sděleno, že dopad na hospodaření krajů to bude mít neutrální. Nicméně existuje analýza, kterou si nechalo zpracovat MD od Price Waterhouse Coopers, a v té se uvádí, že převod nádraží by mohl mít dopad na hospodaření krajů v zátěži ve výši až 400 milionů korun za tři roky. Proto trváme na zakomponování tohoto bodu o neutrálním finančním dopadu na kraje do veřejnoprávních smluv mezi MD a Asociací krajů. V případě, že by došlo následkem převodu nádraží ke zhoršení situace, respektive ke zvýšení finanční zátěže krajů, budeme vyžadovat tyto finance po MD,“ řekl ParlamentnímListům.cz.

Anketa

Která televize vytváří nejdůvěryhodnější zpravodajství?

1%
96%
hlasovalo: 15427 lidí

České dráhy ovšem za procesem jednoznačně stojí. „Stoprocentním vlastníkem Českých drah je český stát. Vláda svým usnesením z prosince 2015 schválila záměr převést na státní organizaci Správa železniční dopravní cesty fungující část Českých drah (převážně nádražní budovy a s nimi související pohledávky, závazky a zaměstnance), a to za tržní hodnotu stanovenou renomovaným znalcem. Tento záměr je součástí vládní dopravní politiky. Nejedná se tedy o nekoncepční rozprodej nádraží na nemovitostním trhu s nejistotou, jak soukromý vlastník naloží s nádražími pro obsluhu cestujících státními i soukromými dopravci. Tento postup je v souladu s principy péče řádného hospodáře. Prodej části závodu na stát schválily všechny orgány ČD a dojde k němu nejpozději 1. 8. 2016,“ řekl ParlamentnímListům.cz Radek Joklík. 

Jan Burian z CPI Property Group naší redakci konstatoval: „Předně bych rád zopakoval, že jsme skutečně podali seriózní a vážně míněnou nabídku se zájmem nádraží od Českých drah koupit. Jakékoliv zpochybňování či bagatelizování nabídky tedy nebylo a není namístě ani neexistovalo nic, co by na nabídce mělo být nesrozumitelné. Jasná nabídka s jasnou sumou byla na stole, přesto byl upřednostněn takzvaný převod (za výrazně nižší částku), přestože se pořád jedná o prodej. České dráhy nejsou státním podnikem, je to akciová společnost, tedy poskytnutí majetku za peníze je prodej. V tomto příběhu asi nejžhavější otázkou současnosti tedy zůstává aspekt péče řádného hospodáře vůči akcionářům a především také vůči věřitelům. Ptáte se, jak se na takzvaný převod majetku díváme. To je vcelku přesná definice, protože v tuto chvíli jsme skutečně již pouze divákem, který s nulovým pochopením sleduje schválení prodeje nádraží zájemci, který nabízí výrazně nižší cenu. Těžko odhadovat, jak se bude situace vyvíjet dál, ale má-li být takzvaný převod nádraží skokem do vodopádu, pak vždycky hrozí, že se utopíte.“

K tématu se ParlamentnímListům.cz vyjádřil i někdejší odborářský boss a současný náměstek pardubického hejtmana zodpovědný za dopravu Jaromír Dušek: „SŽDC bude nucena na nádraží ve svém vlastnictví vybírat poplatek, který dosáhne podle předběžných informací 300–350 milionů korun za rok,“ sdělil redakci. Kraje podle Duškových slov nejsou připraveny o tuto částku navýšit platby a nepočítají s tím ve svých rozpočtech. „Obvyklý postup ČD, a. s. – zhoršení hospodářského výsledku v minulosti vždy znamenalo snížení zaměstnanců. Přepočteme-li výše uvedenou částku na počet zaměstnanců, dostaneme se zhruba na 700 zaměstnanců, aby byla ušetřena. Nelze totiž očekávat, že by náklady za objednavatele (kraje) uhradil stát,“ uzavřel.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tomáš A. Nový

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jejda, pirátské špinavé prádlo. „Řežou se mezi sebou.“ V Praze problém až u soudu

4:44 Jejda, pirátské špinavé prádlo. „Řežou se mezi sebou.“ V Praze problém až u soudu

Prozradil pirátský poradce Petr Beneš z pražského magistrátu citlivé informace protistraně, s níž se…