Těžko by se našel nějaký Karlovarák,který by nebyl hrdý na to, že v jeho lázeňském městě je jeden ze světových filmových festivalů, který se může řadit k Berlínu nebo i Cannes. A řada oslovených se podivovala nad prostořekými vyjádřeními Zdeňka Pohlreicha na Facebooku i na příliš osobní, „nestátnické“ názory hlavy státu.
Miloš Zeman versus Jiří Bartoška
V těch místech, kde najdete více sociálně vyloučené, narazíte tak maximálně na názor, že by „je tam do sálů mohli taky pustit zdarma“. Někteří závidí obžerství na rautech a tiskovkách, bujné a nevázané veselí, ale že by byli kategoricky proti přehlídce, tak to nikoliv. Osobnost Jiřího Bartošky, do kterého si prezident „chutě ťal“, protože jej nemá v oblibě především kvůli hercově angažovanosti proti hlavě státu, je obyvatelům těch vzdálenějších čtvrtí poměrně „šumák.“ Znají jeho nejaktuálnější televizní reklamy se zvířátky, a to je tak všechno. Postupujete-li blíže k centru, názory se více a více konkretizují.
Tomu „starýmu na Hradě“, jak někteří říkají hlavě státu, prý už vadí kdeco. Snaží se být populární pro tu nejobyčejnější spodinu, upozorňují s odkazem na Zemanův názor na ceny na festivalu a vůbec na „hogo fogo“ akci. „Ztrácí popularitu a díky těm blábolům přichází o fanoušky. Navíc tím překryje fakt, že mu to pořád ještě slušně myslí, i když už není takový brilantní hráč, jako kdysi,“ slyšíme z davu. Tam rovněž nadávají na jeho okolí, které, jak se zdá, prezidenta „nevede“, ale nechá být jako „kůl v plotě“. Včetně první dámy i „první dcery“, pro které jako by „tatíček z Hradu“ byl jen na pár reprezentativních akcích. A pak prý ta „cháska kolem prezidenta na Hradě, která by měla být vypráskána minimálně býkovcem“, jak sdělil postarší snědý muž se slovenským přízvukem.
Jakou koalici doporučujete Andreji Babišovi?Anketa
Pohlreich by se měl krotit…
A co polévka za šest stovek? Vadí někomu? Spíše se tomu smějí – kdo je prý blbej, ať si ji dá, nebo závidí. Ve městě je držkovka za pětadvacet… Solidně vypadající muž, který nás zapřísahá, aby byl anonymní, je sdílnější. A tepe do Zdeňka Pohlreicha, jak se dá: „Já jsem z hotelovky a tohohle pána sleduji již nějakou dobu. Udělal si na vaření pěknou živnost, ale to mu nezávidím. Že v té jeho pražské restauraci to také není pořád naprosto v ažůru, vám mohu s klidným svědomím podepsat! Byl jsem tam párkrát, a když máte smůlu, kápnete i na neochotný personál. A o cenách ať raději pomlčí. Tady byla drahá polívka. Ale kde? V luxusních hotelech pro smetánku.Ty jsou zvyklí za želví polívku. On má asi ceny za lidovky, že?“ rozohnil se pán. „On bude něco říkat o cenách. Ostatně, polívka za cirka pětadvacet eur, to zas není při takové příležitosti taková katastrofa. Když pojedu do Cannes na vejlet, tak si nevyberu zrovna termín festivalu. A když tam náhodou zavítám, tak kontroluju svý chutě podle peněženky. Já to prostě od Pohlreicha vidím, že musí žvanit, aby byl vidět v médiích. Nevidí si do huby.“
„Lidi v koncentráku přežili a jedli to, co je pod lidskou důstojnost,“ rozčílí se okolojdoucí starší paní. „Když je zle, do žaludku vidět není. Pan Pohlreich je tak vzdálen od reality, že by měl ve své bublině už dostat a nekázat prostému sprostému lidu. Samé vaření, specialitky, a pár tisíc kilometrů odtud by lidi dali nevím co za to, že mohou jíst brambory na loupačku. Za to chválím pana prezidenta, že se nestydí říci, že mu i takovéhle pro ostatní českou smetánku mrzké jídlo chutná…“
Něco obdobného o těch ústech utrousil i o hlavě státu. A k Bartoškovi dodal: „Všechno je to o závisti. On tady postavil tenhle festival, na který se třesou jiná města. A že si přitom nahrabal, když je ruka otevřená? To by přece udělal každý! Ale kromě toho je taky narcis, takže se rád fotí se světovými herci, celebritami, a to se koupit fakt nedá. Takže mu to chudákovi přejme,“ dodal s odkazem na jeho relativně nedávno prodělanou vážnou nemoc.
Když se ve Varech „paří“
Ani mládež nebyla proti festivalu. Baťůžkáři sem jezdí po léta a jsou rádi za zázemí, které město a organizátoři za tu dobu vytvořili. „Tady je to pro pány i pro kmány. Nám stačí místo pro stan, do noci paříme o levnym pivu a chlastu. To by jsme v takové snobárně jako v Cannes fakt neměli,“ prohlásil muž v Kristových letech s krosnou na zádech, který se ještě jaksi „zapomněl“ v lázeňském městě.
„Very nice!“ „Očeň chorošó.“ To jsme slyšeli od pár zahraničních účastníků, kteří ve Varech dlí delší dobu. Jsou nadšeni z infrastruktury, krásné polohy a příjemných lidí. Je pravda, že bez ruského kapitálu by to vypadalo jinak. Třeba tak jako v některých čtvrtích při vjezdu do města. Pro ruskou (ale i další) smetánku, vysokou společnost, jsou ceny pořád velmi, velmi příznivé. Tady se na nějaké euro nebo dolar, natož korunu, nekouká. Vzpomínka na oblíbené město ruského cara je prostě magnet. Ale i pro něj byl ten „obyčejný“ človíček někde v zemljance dobrý jen jako „kanonfutr“. Jak se směje jedna rodina, jež právě opustila prodejnu jedné světové značky. „Chudákům občas hoďme kost, ať si hlodají.“
A já kousíček od Becherplatzu, kam se po létech díky rodinnému klanu místních Holoubků opět dostal pivovar Karel, jsem si dal za stovku smažené filé se štouchanými brambory a zeleninovým salátem. A ještě malé svijany k tomu!
Ve Varech po skončení filmového festivalu. Foto: Václav Fiala
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
