Kauza neudělení státního vyznamenání Jiřímu Bradymu, která několik dní hýbe českou společností, rezonovala v pondělí v podvečer i na debatě „Jde nám vztah s Němci do kopru?“, kterou v Malostranské besedě uspořádal Institut pro křesťansko-demokratickou politiku ve spolupráci s Nadací Hannse Seidela.
Vedle bývalého ředitele politického odboru prezidenta Václava Havla a ředitele STEM Pavla Fischera a novináře Petra Broda se debaty zúčastnil i ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), a tak moderátorka debaty, novinářka Českého rozhlasu Veronika Sedláčková, zavedla hned na úvod řeč na kauzu kolem neudělení státního vyznamenání Jiřímu Bradymu, kterému ho měl prezident Zeman slíbit a následně odepřít za to, že se jeho synovec – Daniel Herman – sešel s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou.
Ministr kultury zdůraznil, že nejde ani tak o to, jestli někdo bude vyznamenán, neboť toto je výsostné právo prezidenta republiky. Hermana ale rozčiluje, že se státní vyznamenání jakožto úctyhodná státní instituce stala předmětem opravdu velmi nízkého handlu. „Jestliže bezmála devadesátiletého člověka, který přežil Osvětim a pochod smrti, někdo zve k cestě přes Atlantik, a potom, protože jeho synovec, který je shodou okolností ministrem kultury, se setká s dalajlámou, změní své stanovisko, tak to je velmi smutné,“ uvedl Herman.
Že by mu prezident Zeman vyhrožoval, to politik odmítá. Zeman prý pouze splnil svůj slib – tedy zrušil nominaci na státní vyznamenání pro jeho strýce poté, co se Herman sešel s dalajlámou. „Nikdy jsem to nechápal jako kšeftování. To je pro mě absolutně nepřijatelné. Pokud to tak chápal někdo jiný, je to pro mě stejně nepřijatelné,“ znovu podtrhl Herman.
Ministři Ťok a Mládek, kteří měli slyšet, jak prezident varuje Hermana před přijetím dalajlámy, ale popírají to, ti by se měli dle Hermana nad sebou zamyslet. „To je každého věc. Každý tím, co děláme nebo neděláme, říkáme či neříkáme, vypovídáme především sami o sobě,“ konstatoval ministr kultury.
Moderátorka debaty Veronika Sedláčková následně podotkla, že Herman se s prezidentskou kanceláří dostal do křížku také v květnu letošního roku, kdy v Norimberku jako historicky první člen české vlády vystoupil na sjezdu Sudetoněmeckého krajanského spolku a vyjádřil lítost nad excesy, které provázely poválečný odsun Němců.
„Musím to trochu korigovat, nekritizovala mě prezidentská kancelář, ale pan Ovčáček,“ rozesmál ministr publikum. „S panem prezidentem jsme si ty věci vyjasnili a tam problém nebyl,“ ujistil Herman přítomné.
Pavel Fischer z pozice člověka, který má zkušenosti s fungováním prezidentské kanceláře z dob prezidenta Václava Havla, poukázal na citlivost udělování státních vyznamenání a na to, že potencionální vyznamenaný nežádá sám o udělení metálu, nýbrž je na něj navržen.
„Kdybych byl šéfem hradní kanceláře, mělo to vypadat trochu jinak,“ uvedl Fischer s tím, že hradní protokolář Jindřich Forejt v tomto selhal, stejně jako selhal v případě letu prezidentské delegace na pohřeb slovenského exprezidenta Michala Kováče, kam dorazil prezident se zpožděním.
„V případě těch leteckých dispečerů se o něm nemluvilo vůbec. A podle mé zkušenosti – a lítal jsem služebními nebo vládními letkami tisíckrát – je to protokol, který má takové věci dělat. Mám pocit, že protokol dneska nefunguje,“ zhodnotil Fischer.
Zmatky nevznikají poprvé?
Veronika Sedláčková také přispěla do diskuze, když uvedla, že v Českém rozhlase se věnovala tématu Bradyho. V této souvislosti mluvila s jedním oceněným z loňského roku – s Jiřím Mánkem, někdejším ředitelem šumavského národní parku, který jí popsal, jak to probíhalo před samotným předáním státního vyznamenání u něj.
Nejprve mu prý zavolal hradní protokolář Jindřich Forejt a sdělil mu, že bude vyznamenaný. Zároveň upřesnil, že mu nejspíše přijde ještě písemná pozvánka, ale že se čeká, až vše podepíše pan premiér. Pozvánka přišla Mánkovi asi deset dnů před vyznamenáním na Pražském hradě. Protože se ale pak už nikdo z prezidentské kanceláře neozýval, Mánkovi volali tři dny před ceremoniálem na Hrad a ptali se, zda to platí, načež se ukázalo, že platí.
Češi, Brady a vlna spontánní sympatie
Novinář Petr Brod míní, že pro Bradyho by měla být větším uznáním medaile, kterou se mu chystá udělit Univerzita Palackého v Olomouci. Zároveň by prý měl chápat to, že část české společnosti i část české politické elity odmítá počínání prezidenta a jeho aparátu. „Reakce, která tady kolem toho vzniká, je pro něj sama o sobě vyznamenáním. Proto bych se nesnažil jít na Hrad, ale užíval si vlny spontánní sympatie, která ho tady uvítala,“ navrhnul Brod.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Štěchová
