Kterého světového státníka byste nejraději nechali zmizet?Anketa
Olomoučtí žalobci v pondělí na Policejním prezidiu v Praze prověřovali, zda za plánovanou reorganizací policie není tři roky starý plán na odstranění Šlachty. Na Prezídiu vyslechli dvě osoby, jejichž jména nesdělili. Předtím ale žalobci uvedli, že by jim měl situaci vysvětlit policejní prezident Tomáš Tuhý a jeho první náměstek Zdeněk Laube. ParlamentníListy.cz přinášejí autentický dokument o konstrukci toho, co se mělo před třemi lety stát. Dle žalobců mělo jít dokonce o sabotáž.
Vyslechnutí policejní důstojníci vnímají výslech jako pohrůžku kriminalizací, pokud nezastaví připravovanou policejní reformu, kvůli které Robert Šlachta rezignoval. Policejní prezident na pondělní odpolední tiskové konferenci označil postup státního zastupitelství za „podivný“ a znovu požádal premiéra Sobotku, aby celou situaci projednala Bezpečnostní rada státu.
Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) má už delší dobu problém s důkazní nouzí v tzv. případu Nagygate. Případy, které lidé Roberta Šlachty a olomouckého vrchního žalobce rozjeli, mají velmi malou naději obstát před soudy. O tom, jak se ze stovek milionů staly kabelky Jany Nagyové (dnes Nečasové) už se toho napsalo až dost. Podle informací ParlamentníchListů.cz lidé Ivo Ištvana v jednu chvíli připravovali zcela novou konstrukci spletité kauzy. Ta měla spočívat v trestném činu sabotáže a pokusu skupiny lidí manipulovat s posty, které mají vliv na bezpečnost státu. V kostce, lidé, na které se detektivové v kauze Nagygate zaměřili, měli ovlivňovat posty státních zástupců, vysokých policejních důstojníků a dalších. Hlavními podezřelými tehdy byli lobbisté Roman Janoušek, Ivo Rittig, někdejší vlivný žalobce Libor Grygárek a někteří lobbističtí spolupracovníci politických stran.
Záměr případ konstruovat jako sabotáž naznačil Ivo Ištvan ve své zprávě z května 2014, kterou ParlamentníListy.cz získaly. V té Ištvan zmiňuje někdejšího spindoktora Věcí veřejných Michala Moroze, bývalého spindoktora ČSSD Petra Dimuna nebo dnes už bývalou šéfku pražských žalobců Janu Hercegovou. „Z nově zjištěných skutečností vzniklo podezření, že se Libor Grygárek s další osobou (Michal Moroz) měl dopustit další trestné činnosti, a to sabotáže,“ stojí v Ištvanově vyjádření.
Policistům byly proto rozšířeny pravomoci a odposlechů podezřelých hojně přibývalo. Zmapovali tak například několik schůzek právníka a přítele Iva Rittiga Tomáše Jindry s žalobkyní Hercegovou. Té měl nabízet uvolněný post po pražském vrchním žalobci Vlastimilu Rampulovi, na který posléze dosedla Lenka Bradáčová. „Na základě záznamu ze sledování Ivo Rittiga byla potvrzena souvislost mezi podezřeními z trestné činnosti ve veřejných zakázkách a snahami podezřelých ovlivňovat činnost jednotlivých složek státu,“ tvrdí ve své zprávě žalobce Ivo Ištvan.
„Mají kódovaný telefon Libora Grygárka, kterým si měl telefonovat s Janou Hercegovou, ale zatím se jim Cryptocult (šifrovací program) nepodařilo prolomit. V její kanceláři také nainstalovali prostorový mikrofon,“ sdělil týdeníku Euro pod rouškou anonymity člověk blízký vedení ÚOOZ.
Litujete, že plukovník Robert Šlachta odchází od policie?Anketa
„Ode dneška si nechávám říkat Padrino,“ reagoval s nadsázkou na svém facebookovém profilu na znovuotevření konstrukce sabotáže, tedy na nový výstup olomouckých žalobců Petr Dimun, který se už v politice neangažoval, když ho zachytily odposlechy Šlachtových detektivů. „Po třech letech znovu splétat chobotnice, to chce fakt velkou představivost. Ty lidi by měla angažovat ČT jako scenáristy,“ přidal ještě na adresu olomouckých žalobců Dimun, nynější autor serveru Česká-justice.cz.
Ke konstrukci sabotáže se v minulosti vyjadřoval i Michal Moroz. „Z celého výčtu těch informací mi přijde tahle část úplně nejabsurdnější. Protože s Romanem Janouškem jsem se viděl jednou v životě. A měli jsme výměnu názorů, o které bychom rozhodně neřekli, že byla přátelská. Máme mezi sebou nulový stav. S Tomášem Hrdličkou se znám víc, protože s ním probíhala komunikace s lidmi z Věcí veřejných, pro které jsem pracoval. Ten vztah není extrémně přátelský, já jsem hodně často fungoval jako člověk, který vyvracel tvrzení a informace, se kterými přicházel. A myslím, že mu to v některých momentech vadilo, tudíž o přátelském vztahu nemůže být řeč. Podotýkám, vůbec nevím, kolem jakých veřejných zakázek se mohl pohybovat. Takže tohle je úplná absurdita, kterou si umím vysvětlit jediným způsobem. V té době jsem byl osoba, o kterou se ÚOOZ zajímal a potřeboval si nějakým způsobem legalizovat úkony ve vztahu k mé osobě, odposlouchávat mi telefon. Z nějakého důvodu jim zrovna tahle konstrukce přišla vhodná,“ řekl Moroz například v rozhovoru pro týdeník Euro.
„S těmi pány, kteří jsou v té zprávě uvedeni, jsem nikdy v obchodním kontaktu nebyl. S některými lidmi (uvedenými v odposleších) jsem mluvil pouze, abych mohl získat informace, které jsem pak analyzoval pro potřeby politické strany. A sabotáž? To je úplná absurdita,“ řekl Moroz Lidovým novinám.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Šťastný
