Fakt, že lidé dnes mají čím dál menší zájem o dodržování velikonočních tradic, má podle olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera několik příčin. „Úpadek lidových zvyků má řadu důvodů, mezi kterými vidím především určité uzavírání se lidí, kteří necítí potřebu společného vyžití, stěhování do měst, které působí zpřetrhání místních vazeb, ale taky menší spojení praktického života s náboženstvím. Je to škoda, ale záleží na tom, co ten prázdný prostor vyplní. Izolace a prázdnota budoucnost nemá,“ řekl arcibiskup redakci ParlamentníchListů.cz.
Graubner: Média a školy Velikonoce zanedbávají
Úplného vymizení velikonočních tradic se však Graubner neobává. „Zrovna jsem byl na Pašijových hrách, které se v Olomouci konaly v naší době poprvé. Připravili je vysokoškoláci. Hráli v největším kině a stovky zájemců zůstaly venku, takže pružně oznámili, že po skončení bude tentýž večer repríza,“ doplnil arcibiskup.
Na dotaz redakce, jak se dívá na neznalost velikonočních událostí, odpověděl: „ Neznalost velikonočních událostí v našem prostředí souvisí spíše s nekulturností a nevzdělaností. Svůj díl viny nesou školy a sdělovací prostředky, které jdou většinou za byznysem a zanedbávají vzdělávání a povznášení kultury,“ tvrdí Graubner.
Hanáci se modlí k řepě
O úpadku dodržování velikonočních zvyklostí v souvislosti s výukou ve školách hovoří také farář Římskokatolické farnosti Velká Bystřice a Hlubočky Josef Opluštil. „Když se třeba slaví 8. květen nebo 28. říjen, děti akorát vědí, že jsou prázdniny. Je to možná i dluh školy, kdy rámcové osnovy neumožňují, aby děti přišly do kostela a dozvěděly se, co je smyslem nějakého církevního svátku nebo určitého období,“ podotkl s tím, že tradice nejsou předávány dál také proto, že dnešní čtyřicátníci a padesátníci byli o dodržování tradic ošizeni vlivem minulého režimu.
A pokračuje: „Velikonoce začínají být marginální věc. Lidi dnes bohužel daleko víc zajímá fotbalová liga nebo výprodeje v supermarketech. Globální kultura tyto svátky válcuje. U nás ve Velké Bystřici je ale dobrá parta lidí, která se snaží globálnímu tlaku vzdorovat a folklórní tradice co nejvíce oživovat a udržovat pořádáním akcí jako Slavnost kroje,“ doplnil farář.
Haná navíc podle něj není příliš zbožná. „Třeba Valaši jsou zbožnější. Je to dáno tím, že měli těžší život, než Hanáci. Na Hané je dobře. Proto se na Valašsku Velikonoce udržují více. Hanáci se, jak se říká, nejvíc modlí k řepě,“ řekl s úsměvem redakci Opluštil.
Velikonoce jako oslava jara
Padesátiletý Jiří z Přáslavic na Olomoucku má k Velikonocům jiný postoj „Nemyslím si, že je nutné vědět, proč se slaví Velikonoce z pohledu církve. Já nejsem věřící a do kostela nechodím. Velikonoce jsou pro mě oslavou příchodu jara, takto je beru. Ostatně tento svátek slavili už Pohané.“
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
