Den leváků vyhlásila v roce 1976 Mezinárodní asociace leváků (Lefthanders International), aby upozornila na problémy, s nimiž se leváci v pravorukém světě každodenně potýkají. V některých zemích, jako např. ve Velké Británii, se v den oslav konají hry pro leváky, které si s nástroji pro levoruké mohou vyzkoušet i praváci. Také tradiční pití čaje či společenské hry jsou v tento den provozovány pouze za použití levé ruky.
V minulosti byli leváci „násilně“ přeučováni na praváky, nejčastěji jim byla levá ruka přivazována za záda, což žákům často způsobovalo koktání, poruchy psaní, neobratnost, neklid či změny v chování. Naštěstí psychologové a vychovatelé tento svůj omyl rozpoznali a od převýchovy k praváctví upustili – u nás se tak stalo v roce 1967.
Dnes už víme, že lateralita (dominance pravé či levé strany) je vrozená a pravděpodobně i do jisté míry dědičná. Dále souvisí s hladinou hormonů v těle matky při vývoji plodu, případně i s komplikacemi při porodu.
U dítěte poznáme dominantní stranu s jistotou až kolem 4.–5. roku věku, obvykle podle toho, do které ruky bere hračku, příbor nebo kterou rukou lépe a častěji kreslí. Dominantní nohou se například odrážíme při jízdě na koloběžce, k dominantnímu oku přikládáme dalekohled, k dominantnímu uchu zase sluchátko telefonu. Dominantní rukou se budeme česat nebo si čistit zuby. Většina lidí nemá lateralitu stoprocentně vyhraněnou, což obvykle nepředstavuje žádný problém. Je-li však potřeba u dítěte o lateralitě rozhodnout, povětšinou kvůli výběru ruky, kterou se bude učit psát, doporučuje se návštěva pedagogicko-psychologické poradny.
Leváci žijící v našem převážně „pravorukém“ světě nemohou všechno dělat obráceně, jak by jim jejich levorukost radila. Proto si také například u obvyklého psaní latinkou zleva doprava často ušpiní ruku od inkoustu či si ji otlačí od spirály na hřbetě bloku. V těchto praktických záležitostech už ale nemusejí být bezradní, protože trh nabízí stále bohatší nabídku nástrojů pro levoruké – od ořezávátek, pravítek a nůžek až po vývrtky či škrabky na brambory. „Levorukou“ variantu dnes nabízejí už i zahradnické nebo hudební nástroje.
Podle empirických výzkumů ovšem levorukost přináší lidem i všeliké jiné a zajímavé odchylky od průměru – říká se, že mají vyšší inteligenci, lepší paměť, nadání pro matematiku a některé sporty a také jsou kreativnější. Na druhou stran bývají náchylnější k různým nemocem a potížím s imunitním systémem, alergiemi či poruchami spánku.
Mezi slavnými a známými osobnostmi je leváků překvapivě mnoho. Genetické vlohy k leváctví jsou dobře patrné například na britské královské rodině, kde levou rukou píše královna Alžběta II, její syn princ Charles i vnuk princ William. Zajímavým důkazem společenské úspěšnosti leváků jsou čtyři z pěti posledních amerických prezidentů – Ronald Reagan, George H. W. Bush, Bill Clinton a Barack Obama. I sportovcům se někdy levorukost může hodit, jak je vidět třeba u tenistů Gorana Ivaniševiče, Johna McEnroea či Martiny Navrátilové nebo u fotbalového gólmana Petra Čecha. Umělecké nadání světu ukázali levorucí skladatelé Mozart a Beethoven, hudebníci Jimi Hendrix, Paul McCartney nebo Cole Porter, výtvarníci Michelangelo, Raphael i Leonardo, za literáty např. J. W. Goethe či Lewis Carroll. Herců se mezi leváky zdá být obzvlášť hodně – pro zajímavost jmenujme Charlieho Chaplina, Toma Cruise, Roberta DeNiro, Angelinu Jolie, Nicole Kidman, Marilyn Monroe, Roberta Redforda či Bruce Willis. Ze známých Čechů nezapomeňme na Tatianu Vilhelmovou, Jiřinu Bohdalovou nebo Petra Štěpánka.
Leváci jsou prostě přirozenou součástí dnešní společnosti, jak nakonec dokazují i kreslené postavičky Bart a Marge Simpsonovi. Takže leváci, všechno nejlepší k svátku!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
