Posezení v historických sklepích nabízejí dvě unikátní šalandy

14.11.2012 14:21

Výraz „šalanda“ dříve označoval místnost, kde se stravovala či odpočívala pivovarská či mlynářská chasa. První šalanda byla v Měšťanském pivovaru postavena záhy po jeho založení, v roce 1844. Dnes jsou v pivovaru Prazdroj dvě šalandy, tzv. velká a malá. Slouží k příjemnému posezení a občerstvení v autentické atmosféře historických sklepů, kde se podává nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell přímo z dubových sudů.

Posezení v historických sklepích nabízejí dvě unikátní šalandy
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pivo

Velká sklepní šalanda je čerstvou novinkou – zahájila provoz teprve v září 2012. Díky své rozloze 70 metrů čtverečních nabízí velká šalanda více možností zábavy pro cca 50 osob. Přestože vně šalandy dosahuje teplota 7 °C, ideálních pro pivo, uvnitř je příjemně díky úspornému podlahovému vytápění. Malá šalanda vzhledem k rozloze i kapacitě pro 26 osob nabízí prostředí pro komornější setkání.

Jedinečný zážitek z posezení v obou šalandách utváří zejména jejich umístění uprostřed historických sklepů plzeňského pivovaru, jejichž chodby dosahovaly celkové délky až 9 kilometrů a kdysi v nich zrálo pivo ve stovkách dubových sudů. Plzeňští sládci zde dodnes připravují několik řad sudů piva stejným způsobem jako v roce 1842 a pravidelně kontrolují, že Pilsner Urquell chutná stále stejně dobře.

Příjemnou atmosféru interiéru obou šaland dotváří autentické pivovarské nářadí, které se skutečně užívalo při výrobě piva.  Lavice jsou kompletním dílem současné bednářské party v pivovaru, stoly a židle bednáři upravili pro použití v šalandě. Kovové nádoby, takzvané mázy, v nichž sklepníci přinášejí do šaland nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell přímo z dubových sudů, jsou vyrobeny z mědi nebo nerezu a mají objem tři litry. Z nich se pivo v dřívějších dobách běžně rozlévalo hostům v pivnicích přímo na jejich stole.

Šalandy odedávna sloužily k odpočinku, stravování či zábavě pivovarské či mlynářské party. Zařízeny byly několika prkennými lůžky i nad sebou, takzvanými palandami. Obyvatelé šalandy mívali k dispozici sporák s nádobami na vaření a ohřívání jídla, také žlab k mytí nádobí. Uprostřed místnosti stály stoly, kolem skříně na nádobí a šatstvo dělníků.

Dnešní nově zbudované šalandy v historických sklepích plzeňského pivovaru slouží výhradně k zábavě. V malé šalandě poseděli s přáteli mnohdy i velmi zajímaví návštěvníci, například slovenský prezident Ivan Gašparovič, režisér Miloš Forman, herec Jaromír Hanzlík, „plzeňský Moliére“ Antonín Procházka nebo špičkové plzeňské sportovní týmy (fotbalisté Viktorie a hokejisté HC Škoda Plzeň).

V Měšťanském pivovaru byla první šalanda pro chasu vybudována v roce 1844, tedy krátce po založení pivovaru v roce 1842. Počátek 19. století přinesl rozmach ve výstavbě šaland, například sladovnických v komplexu sladovny, vlastní šalandu měli také topiči, strojníci či například bednáři. Poslední dochovaná zmínka o šalandách se datuje rokem 1946.

O praktickém účelu šaland v Měšťanském pivovaru hovoří Václav Suchý* následovně. „Jest při živnosti sladovnické zvykem, že sládek poskytuje své chase noclehy v pivovaře samém. Přidržuje se tohoto zvyku, poskytuje závod jak dělnictvu z pivovaru a sladoven, tak i též bednářům zvláštní ložnice, tak zvané šalandy, z nichž každá jest spojena s místností větší, jídelnou, dotyčně hovornou. Tyto šalandy slouží za příbytek svobodnému dělnictvu. Ženatá chasa bydlí mimo závod… Večer, po dokončené práci, panuje ve místnostech těch společenská zábava, která není bez blahodárného vlivu na náladu dělnictva, zvyšuje jeho lásku a ochotu ku práci, tak že každá z chasníků vždy s náležitou svěžestí a čiperností do práce se pouští. Jest práce za veselé nálady konaná dvojnásobně cennou.“

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

návrat Ukrajinců

Je podle vás fér někoho nutit jít válčit, když nechce, a lze takové lidi vůbec nějak motivovat? Jestli někdo před válkou utekl, myslíte, že je něco, co ho přiměje jít válčit? Vždyť není nic cennějšího, než život. A jelikož se válka pro Ukrajinu nevyvíjí vůbec dobře, není třeba řešit, co bude Ukrajin...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vězeňská služba: Pietní vzpomínka k výročí Pražského povstání

20:48 Vězeňská služba: Pietní vzpomínka k výročí Pražského povstání

V rámci oslav výročí Pražského povstání se dnes konal vzpomínkový pietní akt na místě bývalého nacis…