Na konferenci bylo projednáno celkem 62 návrhů na změny v přílohách CITES (I-III) a řada doplňujících rezolucí či usnesení upravujících naplňování cílů Úmluvy včetně opatření k zefektivnění boje s nelegálním obchodem s ohroženými druhy. Poprvé v historii konferencí CITES se souběžně s konferencí uskutečnilo i jednání INTERPOLU k problematice wildlife crime.
Konferenci lze z pohledu ochrany přírody označit jako velice úspěšnou. Do nejvyšší kategorie ochrany, do přílohy CITES I, která znamená zákaz mezinárodního obchodu, byly zařazeny africké a asijské druhy luskounů (Manis spp.), kterým ve volné přírodě vlivem rozsáhlého nelegálního obchodu kvůli masu a šupinám (odhad až 1 mil. jedinců za posledních 10 let) hrozí bezprostřední vyhubení. Obdobný zákaz byl smluvními stranami odsouhlasen u papouška žaka šedého (Psittacus erithacus), jehož populace ve volné přírodě vlivem nelegálního obchodu a ničení jeho přirozených biotopů poklesla od roku 1990 o více než 90 %.
Významnou částí projednávaných témat byla ochrana mořských druhů. Žralok hedvábný (Carcharodon falciformis), který doposud nebyl chráněn úmluvou CITES, byl nově zařazen do přílohy CITES II, jelikož je řazen mezi komerčně značně využívané druhy a v posledních letech dochází k razantnímu úbytku (až 70%) jeho populací. Žralok hedvábný je zároveň předmětem vedlejšího odlovu v mořském rybářství, kde se stává obětí tažných sítí. Jeho ploutve jsou poptávané jako kulinářská pochoutka. Kvůli obchodu s ploutvemi a více jak 70% poklesu početnosti populací byli do přílohy CITES II také nově zařazeni žraloci rodu liškoun (Alopias spp.). Z mořských druhů byli dále zařazeni do CITES II i dva druhy rejnoků rodu Mobula spp., jelikož jejich žaberní plátky jsou vysoce poptávanou delikatesou. Mezinárodní obchod tak způsobil v některých populacích až 99% pokles.
Ostře sledovaný byl návrh na zařazení všech populací afrických lvů (Panthera leo), do nejpřísnější kategorie přílohy CITES I. Nejzávažnějším problémem současnosti je nahrazování tygřích kostí kostmi lvími na asijském trhu, jedná se o poptávanou součást tradiční čínské medicíny. Výsledkem náročných vyjednávání bylo odsouhlasení nulových vývozních kvót na kosti a drápy lvů z volné přírody, přičemž uvedený druh zůstává v příloze CITES II.
Konference přinesla rovněž zásadní průlom ve zvýšení ochrany tropických dřevin, nově bude např. regulován a monitorován mezinárodní obchod u celého rodu palisandr (Dalbergia spp.), známý též jako tzv. růžové dřevo (rosewood), který zahrnuje cca 350 druhů dřevin, ohrožených v přírodě jejich nadměrnou těžbou.
Za velký úspěch lze považovat schválení návrhu na zařazení kozorožce kavkazského (Capra caucasica) do přílohy CITES II, neboť vznikl v ČR na základě úzké spolupráce mezi státní ochranou přírody a zoologickými zahradami.
Ačkoliv nebyl schválen návrh na přeřazení všech populací slona afrického do nejpřísnější kategorie ochrany CITES I, přijatá usnesení ke slonům a slonovině zavádějí pro smluvní strany další zpřísňující opatření k potlačení stále enormního pytláctví slonů a nelegálního obchodu se slonovinou. Například se jedná o apel na státy k uzavření domácího trhu se slonovinou v případech prokázání vazby na nelegální obchod, zavedení kampaní na snížení poptávky po slonovině ze strany veřejnosti apod. Obdobná přísná opatření byla schválena v případě nosorožců, kde byl rovněž zamítnut návrh Svazijska na legalizaci prodeje nosorožčích rohů.
U některých druhů bylo v důsledku jejich dobrého managementu populací ve volné přírodě naopak odsouhlaseno zmírnění jejich ochrany. Například zebra kapská (Equus zebra zebra) byla přeřazena z přílohy CITES I do přílohy CITES II, bizon lesní (Bison bison athabascae), jež byl původně zařazen v příloze CITES II, byl ze seznamu chráněných druhů vyňat úplně. Naopak návrh na zmírnění ochrany sokola stěhovavého (Falco peregrinus) přeřazením z přílohy CITES I do CITES II prosazen nebyl.
Schválené změny v přílohách CITES a přijatých usneseních konference vstupují v účinnost 90 dní po jejich přijetí. Další informace o průběhu a výsledcích konference lze nalézt na stránkách úmluvy CITES – viz https://cites.org/cop17
Za ČR se konference účastnili zástupci resortu životního prostředí (MŽP, AOPK ČR a ČIŽP), vedoucím delegace byl velvyslanec ČR v JAR JUDr. Michal Král.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
