ČMA: Mýty o solární energetice – jsou obavy reálné?

18.02.2018 18:50

Deset mýtů o solární energetice bořili při svém vystoupení na 249. setkání Pražského manažerského klubu České manažerské asociace (ČMA) předseda dozorčí rady REsolar Radek Brychta a předseda dozorčí rady Solární asociace Jan Fousek. Akci moderoval Ivo Gajdoš, výkonný ředitel ČMA a současně předseda Pražského manažerského klubu.

ČMA: Mýty o solární energetice – jsou obavy reálné?
Foto: Česká manažerská asociace
Popisek: Česká manažerská asociace, logo.

I. Podle vystupujících jedním z mýtu, jsou obavy veřejnosti, že fotovoltaické panely zaneřádí celou zemi.

Odpověď řečníků: V roce 2016 vyprodukovala ČR 34,2 milionů tun veškerých odpadů. Objem solárních panelů k celkovému množství odpadů je však jen 0,55 %. Panely představují dnes objem 176 tisíc tun.

II. Mýtus –v průběhu příštích 20 let dojde k přetlaku panelů určených k likvidaci
Odpověď: Degradace je maximálně 0,5 % ročně a stárnutí fotovoltaických panelů je poměrně pomalé. Průměrné množství panelů k recyklaci za rok představuje zhruba 354 tun. Solární panel má přitom životnost minimálně 25 až 40 let.

III. Mýtus recyklace solárních panelů zaplatí občané.
Odpověď: Náklady jsou přeneseny na provozovatele. Ti musí podle vyhlášky MZP hradit ve splátkách do zvoleného kolektivního systému příspěvek stanovený na 8,50 Kč za 1 kg panelů. Největší podíl připadá na sklo 60 – 70 % a hliníkový rám je kolem 20 %, takže panel je cenná surovina.

IV. Mýtus – solární elektrárny mají příliš štědré dotace
Odpověď: Podle Evropské komise je podpora pro solární energie přiměřená a ziskovost obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR je přiměřená. MŽP kontroluje zisk.

V. Mýtus – cena elektřiny je vysoká kvůli platbám na solární barony, fotovoltaika nás ročně stojí 44 miliard korun.
Odpověď: Částka 44 miliard Kč jsou náklady na veškeré obnovitelné zdroje energií, zahrnuje i vodu, vítr, biomas aj. Na fotovoltaiku jde z této částky 26 miliard Kč. Podporu přitom pobírá 28 tisíc držitelů licencí slunečních elektráren, což je nyní nejrozšířenější obnovitelný zdroj v ČR.

VI. Mýtus – fotovoltaika zdražila cenu elektřiny
Odpověď: Solární boom byl zapříčiněn nesprávnou regulací trhu, nikoliv vysokými cenami technologií. Ceny solárních panelů klesly od roku 2010 o 60-70 % a dále klesají.

VII. Mýtus, že ČR nemá vhodné klimatické podmínky a bez uhlí se neobejde.
Odpověď: Potenciál všech střech rodinných domů ze slunce je 7 TWh/rok, což je 1 reaktor Temelína. Vhodný je mix a kombinace slunce, větru, biomasy aj. Vložme místo plánovaných 300 miliard Kč za další výstavbu jaderné elektrárny raději do OZE.

VIII. Mýtus – zdroje OZE škodí elektrizační soustavě
Odpověď: Aktuální podíl OZE nemá vliv na síť. Do budoucna lze stabilitu sítě úspěšně řešit systémy akumulace, jak je to například v Británii, Austrálii či Nizozemsku.

IX. Mýtus – obnovitelné zdroje způsobují blackout
Odpověď: Dosud všechny masivní výpadky sítě byly způsobeny konvenčními a centralizovanými zdroji. Decentrální energie je odolnější a lokální systémy obstály v krizových situacích.

X. Mýtus- solární elektrárny zabírají kvalitní zemědělskou půdu
Odpověď: Solární elektrárny zabírají méně než 1 % zemědělské půdy. Navíc lze tuto půdu později opět využít.

Radek Brychta založil solární elektrárnu u v České Skalici na šesti hektarech průmyslové zóny. Podle jeho slov, zdroje pocházejí z nábytkářského byznysu. „Nejsme solární baroni, kteří se vyloupli z ničeho, využili jsme prostředky z nábytkářského průmyslu,“ řekl Radek Brychta. Každý provozovatel, který založil solární elektrárnu do roku 2013, musí odvádět 8,5 Kč z 1kg panelu do kolektivních systémů. Radek Brychta a jeho společnost REsolar iniciovali proto založení vlastního solárního kolektivního systému. Ten představuje 32 % trhu a má 2,5 tisíce provozovatelů.

Předseda dozorčí rady Solární asociace Jan Fousek v energetice působí od roku 2007, tři roky pracoval v Číně. Solární asociace má 450 členů, kteří zastupují 51 % trhu s 1211 MW.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vězeňská služba: Pietní vzpomínka k výročí Pražského povstání

20:48 Vězeňská služba: Pietní vzpomínka k výročí Pražského povstání

V rámci oslav výročí Pražského povstání se dnes konal vzpomínkový pietní akt na místě bývalého nacis…