Po každém teroristickém útoku vyjadřují političtí představitelé různých zemí zděšení a nechápou, jak se mohlo něco tak strašného přihodit. Tato zmatenost je způsobena neschopností pojmenovat příčinu teroristických útoků. Tou příčinou je politická doktrína islámu. Dokud nebudeme jako společnost schopni toto otevřeně říci, budeme stále znovu zaskočeni novými útoky, kterým nebudeme schopni nijak zamezit.
Běžnou politickou reakcí na teroristický útok je slib o posílení tajných služeb a jiných bezpečnostních složek. Taková prohlášení možná některé občany uklidní, ale na skutečné situaci to moc nezmění. Žádná bezpečnostní složka neochrání veřejný prostor před všemi teroristickými útoky. Vzpomeňme si, kolik slibů o zvýšené ochraně jsme slyšeli letos v lednu. A kolik obětí musí Paříž pohřbít o deset měsíců později.
V takto smutné chvíli se nabízí otázka: Jak nejlépe uctít památku obětí? Věnce a svíčky nestačí. Měli bychom se z této události poučit. CSPI zdůrazňuje několik bodů, které je třeba si uvědomit:
• Měli bychom pochopit, že teroristické útoky nejsou cílem samy o sobě a nejsou ani příčinou problému. Příčinou problému je politická doktrína islámu, jejímž hlavním cílem je, aby se všichni lidé na světě podřídili islámu a uznali, že Alláh je jediným bohem a Mohamed je jeho prorokem. Jak říká jeden významný autoritativní hadís:
Mohamed: “Bylo mi přikázáno vést válku proti lidstvu, dokud všichni nepřijmou za své, že není boha než-li Alláha, neuvěří, že jsem jeho prorokem a nepřijmou všechna zjevení, která jsou skrze mě vyslovena. [...]” (Muslim 001,0031)
Nástrojem, který vede k tomuto cíli, je džihád. Existuje mnoho druhů džihádu a teror je jen jedním z nich.
• Nesmíme zapomenout na roli podrobení v islámu. Samotné slovo „islám“ znamená „podrobení“. Každý člověk se dříve nebo později musí podrobit Alláhovi. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je vyvolávání strachu v nevěřících. Poddat se strachu by znamenalo podrobit se a tím naplnit cíl teroristů.
• Musíme projevit odvahu. Nejen jako společnost, ale také jako jednotlivci, protože změna začíná u každého jednotlivého člověka. Mnozí z nás by rádi věřili, že všechna náboženství jsou plná lásky a vedou člověka k seberozvoji. Není ovšem snadné najít odvahu, s využitím kritického uvažování zhodnotit politickou doktrínu islámu a položit si otázku, jestli vede věřící spíše k porozumění, nebo k nenávisti.
• Měli bychom být odvážní před ostatními. Nesmíme se bát říkat pravdu jen proto, že by mohla někoho urazit. Svoboda slova je důležitější než uražené city jakéhokoliv člověka. Pokud nenajdeme odvahu postavit se za naše svobody, pak je dáváme všanc.
• Nakonec bychom neměli podlehnout snadným řešením. Džihád v Evropě jistě vyvolá protireakce. Začnou se ozývat lidé, kteří budou plošně útočit na všechny muslimy. Výbuchy zloby jsou však spíše projevem slabosti než síly a škodí debatě vedoucí k řešení situace. Pro ochranu naší společnosti je důležité sjednotit se, nikoliv jít proti sobě navzájem.
Problémem nejsou muslimové, ale politické požadavky islámu a bezbřehá západní tolerance (nebo spíše lhostejnost) jako odpověď na něj. Pokud prokážeme odvahu tento problém pojmenovat a otevřeně o něm mluvit, pak snad dodáme odvahu i milionům muslimů po celém světě. Odvahu k tomu, aby se upřímně podívali na zdroje islámu – korán, síru a hadísy. V těchto textech je džihád proti nevěřícím opakovaně chválen jako nejvyšší čin.
Mohamed prohlásil: “Bojovat proti káfirům v džihádu třeba jen jeden den je významnější než celá země a všechno na ní. Místo v ráji menší než váš bičík je větší než celá země a všechno na ní. Denní či noční výprava ve jménu džihádu znamená víc než celý svět a všechno na něm.” (Buchárí 4,52,142)
Nesmíme se bát jasně a bez emocí mluvit o politickém islámu. O tom, jaké utrpení a potíže přináší jak muslimům, tak nemuslimům. Tím vrhneme světlo na podstatu problému. V současné době už to nebude úplně snadná cesta. Pokud však začneme reagovat ihned, s odvahou a pochopením, můžeme ušetřit spoustu budoucích obětí.
Pokud vládnoucí elity nezaujmou rozhodné stanovisko a budou opět prohlašovat, že události v Paříži byly izolovaným činem několika nepříčetných jednotlivců, budoucí útoky nás opět zaskočí. Pokud budeme trvat na tom, že islámská doktrína je bezchybná a její politické požadavky jsou legitimní, dáme za pravdu teroristům. Pokud se nezaměříme na příčinu problému a budeme řešit pouze následky, neuchráníme Evropu takovou, jakou jsme ji znali doposud.
Abychom skutečně uctili památku nevinných obětí z Paříže, musíme se odhodlat k odvaze a pojmenovat politický islám.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
