ČSÚ: Produkce masa se mírně zvýšila, ceny jatečných prasat byly nízké

V 1. čtvrtletí 2018 bylo vyrobeno 108 735 tun masa (meziročně +2,8 %), z toho hovězího 17 410 tun (+1,8 %), vepřového 51 978 tun (+0,6 %) a drůbežího 39 271 tun (+6,2 %). Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se meziročně zvýšily o 3,3 %, naopak ceny jatečných prasat byly oproti stejnému období loňského roku výrazně nižší (o 12,3 %) a jatečná kuřata se prodávala o 2,9 % levněji. Nákup mléka od producentů dosáhl 736 910 tis. litrů (+3,5 %), cena mléka meziročně vzrostla o 15,8 %; zemědělci ho prodávali za 9,09 Kč/litr.

Porážky a výroba masa

V 1. čtvrtletí 2018 bylo na jatkách poraženo 57,1 tis. ks skotu (meziročně o 1,0 % méně), z toho bylo 22,7 tis býků (+1,5%), 26,2 tis. krav (−2,6 %) a 5,9 tis. jalovic (−3,6 %). Vyrobeno bylo 17 410 tun (+1,8 %) hovězího masa. Na jeho mírně zvýšené produkci se projevila v průměru o 15,1 kg/ks vyšší porážková hmotnost.

Trvale klesající porážky prasat (563,0 tis. ks; −1,5 %) byly v 1. čtvrtletí, podobně jako u skotu, kompenzovány vyšší průměrnou hmotností porážených prasat (121,0 kg/ks včetně prasnic), a tak výroba vepřového masa nepatrně stoupla na 51 978 tun (+0,6 %).

Výroba drůbežího masa se meziročně zvýšila na 39 271 tun (+6,2 %).

Stavy skotu, prasat a drůbeže

Na začátku 1. čtvrtletí bylo v ČR chováno 1 366,4 tis. ks skotu, meziročně o 2,0 % více. K mírnému zvýšení došlo ve všech věkových kategoriích (u skotu do 1 roku o 2,4 %, ve věku od 1 do 2 let o 1,4 % a v kategorii nad 2 roky o 2,0 %). Meziročně ubylo jalovic určených pro obnovu stáda (−1,1 %) a dojených krav (−0,5 %), naopak ostatních krav (masných) přibylo (+6,4 %), stejně jako býků ve výkrmu (+6,2 %).

Stavy prasat se meziročně zvýšily na 1 531,7 tis. ks (+3,5 %), z toho prasnic o 3,6 %, stavy selat dokonce o 14,9 %. Tím se selata stala komoditou určenou také pro zahraniční trh. Stavy prasat ve výkrmu zůstaly meziročně na stejné úrovni (−0,2 %), i když v hmotnostní kategorii 50 až 80 kg jich bylo o 9,4 % méně.

Stavy drůbeže byly na začátku čtvrtletí meziročně téměř stejné (+0,9 %) a čítaly 21 949,4 tis. ks; stavy nosnic stouply o 9,6 % na 4 965,3 tis. ks.

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu, prasat a kuřat

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se v 1. čtvrtletí meziročně mírně zvýšily u všech kategorií: u býků o 1,6 %, u jalovic o 2,7 %, u krav o 5,8 % a u telat o 9,4 %. Zemědělci prodávali jatečné býky za průměrnou cenu 47,86 Kč/kg v živém nebo 87,10 Kč/kg v jatečné hmotnosti.

V 1. čtvrtletí pokračoval pokles cen zemědělských výrobců jatečných prasat. Meziročně se ceny propadly o 12,3 % na průměrnou hodnotu 27,54 Kč za kg živé hmotnosti nebo 35,80 Kč za kg v jatečné hmotnosti. Vzhledem k předcházejícímu čtvrtletí klesla průměrná cena o 4,49 Kč za kg v mase.

Ceny jatečných kuřat byly o 2,9 % pod úrovní 1. čtvrtletí loňského roku. Výrobci prodávali jatečná kuřata I. třídy jakosti v průměru za 23,28 Kč za kg v živém.

Zahraniční obchod s živými zvířaty a masem

Podle předběžných výsledků zahraničního obchodu[1] s živými zvířaty v hmotnostních jednotkách za období od prosince 2017 do února 2018 byla bilance kladná (18 021 tun u skotu, 8 571 tun u prasat a 10 236 tun u drůbeže).

Obrat obchodu s živým skotem se meziročně zvýšil, přičemž dovoz (1,6 tis. ks) zůstává vzhledem k vývozu (54,1 tis. ks) trvale zanedbatelný. Vývoz zvířat určených k dalšímu chovu meziročně vzrostl na 32,9 tis. ks (+14,4 %), především v kategorii mladého skotu a telat. Zvýšil se i vývoz zvířat k porážce (na 18,4 tis. ks a 12 130 tun; +11,0 % v živé hmotnosti). Mladý skot se vyvážel především do Maďarska, Slovinska a Chorvatska, telata do Španělska, Belgie, Nizozemska a Německa a skot k porážce do Rakouska a Německa.

V zahraničním obchodě[1] s živými prasaty došlo meziročně k výrazným změnám, které způsobily nárůst obchodního přebytku. Kategorie typické pro dovoz a vývoz se sice nezměnily, nadále na straně dovozu převládala prasata do 50 kg (selata) a na straně vývozu nad 50 kg (převážně jatečná), ale u obou kategorií došlo k výraznému poklesu dovozu a nárůstu vývozu. Selat v průměrné hmotnosti 26,3 kg se dovezlo 38,0 tis. ks (−27,8 %) a vyvezlo 29,4 tis. ks (+74,8 %). Dovoz jatečných prasat klesl na zanedbatelné množství, jejich vývoz se zvýšil na 74,4 tis. ks a 8 811 tun živé hmotnosti (+33,0 %), což v jatečné hmotnosti odpovídá zhruba desetině čtvrtletní produkce vepřového masa. Selata se dovážela z Německa a Dánska, vývozy selat i jatečných prasat směřovaly do Maďarska, Německa a na Slovensko, v případě selat také do Rumunska.

Zahraniční obchod1) s živou drůbeží vykázal kladnou bilanci jak v kategorii jednodenních mláďat, tak jatečné drůbeže. Dovoz jednodenních kuřat meziročně klesl na polovinu (1,5 mil. ks), jejich vývoz se zvýšil o 10,6 % na 23,6 mil. ks. Kuřata se vyvážela především na Slovensko (masný typ), do Rumunska a Polska (masný i nosný typ). Vývoz jatečných kuřat vykázal meziroční pokles o 29,5 % na 3 531 tun, naopak nárůst na 3 617 tun (+48,1 %) byl vykázán u jatečných krůt. Jatečná drůbež byla vyvážena hlavně do Německa (krůty) a na Slovensko (kuřata).

Záporná bilance zahraničního obchodu[1] s masem se meziročně prohloubila u všech tří druhů (na −6 316 tun u hovězího, −57 001 tun u vepřového a −23 028 tun drůbežího).

Hovězího masa se dovezlo 8 873 tun (+6,9 %), především z Nizozemska, Polska a Německa. Vyvezeno bylo 2 556 tun (−1,9 %), z toho polovina na Slovensko, dále se vyváželo do Nizozemska a do Polska.

U vepřového masa se záporná bilance prohloubila především výrazně nižším vývozem. Dovezeno bylo 63 786 tun (+1,9 %), z Německa, Španělska a také z Polska, a vyvezeno bylo 6 785 tun (−24,7 %), hlavně na Slovensko.

Podobná situace byla zaznamenána i u drůbežího masa – zvýšený dovoz (na 27 925 tun; +5,2 %) a podstatně snížený vývoz (na 4 897 tun; −36,6 %). Drůbeží maso se tradičně dováželo z Polska, nově se navýšil podíl dovozu z Maďarska. Snížil se podíl vývozu na Slovensko, a posílil vývoz do Německa a Rakouska.

Nákup mléka a ceny zemědělských výrobců mléka

V 1. čtvrtletí bylo nakoupeno od tuzemských producentů 736 910 tis. litrů mléka (+3,5 %), z toho nákup mlékáren činil 629 439 tis. litrů (+4,1 %). Ceny zemědělských výrobců mléka byly o 15,8 % vyšší než ve stejném období loni. Zemědělci prodávali mléko jakostní třídy Q za průměrnou cenu 9,09 Kč za litr.

Zahraniční obchod s mlékem a mléčnými výrobky

Výrazný přebytek zahraničního obchodu[1] s mlékem a mléčnými výrobky se meziročně navýšil na 197 837 tun. Dovoz klesl na 55 909 tun (−10,0 %) a vývoz se mírně zvýšil na 253 746 tun (+3,3 %). Tyto změny korespondují se změnami v obchodě s nejvýznamnější komoditou – mlékem. Dovoz ostatních komodit byl meziročně vyšší (+24,9 % u zakysaných mléčných výrobků, +3,2 % u sýrů a tvarohu a +0,2 % u másla). Vývoz zakysaných mléčných výrobků se snížil o 6,2 %, naopak vzrostl vývoz másla (+33,1 %) a vývoz sýrů a tvarohu (+8,6 %). Na obchodu s mlékem a mléčnými výrobky se nejvíce podílelo Německo a Slovensko v obou směrech, na dovozu také Polsko a vývozu Itálie.

[1] Do obchodu se zeměmi EU (Intrastat) nejsou zahrnuty obchodní operace realizované osobami, které nejsou registrované k DPH. Povinnost vykazovat pro Intrastat nemají ani zpravodajské jednotky s roční hodnotou odeslání a přijetí pod osvobozujícím prahem 8 mil. Kč.

Poznámky:

Publikované údaje (s výjimkou zahraničního obchodu) jsou definitivní.