Český statistický úřad: Míra zadlužení meziročně klesla

02.07.2018 13:08

Deficit a dluh vládních institucí za první čtvrtletí roku 2018

Český statistický úřad: Míra zadlužení meziročně klesla
Foto: ČSÚ
Popisek: Logo Českého statistického úřadu

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo v prvním čtvrtletí 2018 přebytku 0,72 % HDP, při meziročním růstu o 0,44 procentního bodu (p. b.). Míra zadlužení sektoru vládních institucí klesla meziročně o 4,13 p. b. na 35,82 % HDP. Oproti předchozímu čtvrtletí míra zadlužení vzrostla o 1,15 p. b.

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 1. čtvrtletí 2017 – 1. čtvrtletí 2018

 

Jednotka

2017

2018

1.čtvrtletí

2.čtvrtletí

3.čtvrtletí

4.čtvrtletí

1.čtvrtletí

Přebytek/Deficit sektoru vládních institucí

mil. Kč

3 230

42 097

33 487

1 807

8 898

% (HDP)

0,28

3,33

2,60

0,14

0,72

Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.

K meziročnímu růstu přebytku přispěl růst kladného salda hospodaření místních vládních institucí (o 4,5 mld. na 21,1 mld. Kč) a fondů sociálního zabezpečení (o 3,4 mld. na 3,7 mld. Kč). Naopak ústřední vládní instituce hospodařily v 1. čtvrtletí 2018 s deficitem 15,9 mld. Kč, což představuje meziroční růst deficitu o 2,2 mld. Kč.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 8,2 %, k čemuž nejvíce přispěl růst příjmů ze sociálních příspěvků (11,0 %), daní z důchodů (6,4 %) a daní z výroby a dovozu (5,7 %). Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 7,0 %, zejména v důsledku rostoucího objemu náhrad zaměstnancům (15,5 %), vyplacených dotací (9,1 %) a výdajů na sociální dávky (4,5 %).

Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla z 39,95 na 35,82 % HDP, při mezičtvrtletním růstu o 1,15 p. b. Růst nominálního HDP působil na pokles míry zadlužení jak meziročně (-2,34 p. b.), tak mezičtvrtletně (-0,50 p. b.). Meziroční pokles nominálního dluhu (-91,1 mld. Kč) přispěl k meziročnímu poklesu míry zadlužení -1,79 p. b. Růst nominálního dluhu (+83,8 mld. Kč) oproti 4. čtvrtletí 2017 přispěl +1,65 p. b. k mezičtvrtletnímu růstu míry zadlužení.

Dluh sektoru vládních institucí, 1. čtvrtletí 2017 – 1. čtvrtletí 2018

 

Jednotka

2017

2018

1.čtvrtletí

2.čtvrtletí

3.čtvrtletí

4.čtvrtletí

1.čtvrtletí

Konsolidovaný dluh sektoru vládních institucí

mil. Kč

1 924 077

1 923 564

1 739 356

1 749 141

1 832 944

% (HDP)

39,95

39,47

35,12

34,67

35,82

Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl mezičtvrtletní růst způsoben především růstem objemu emitovaných dluhových cenných papírů (+86,5 mld. Kč). Pokles byl naopak zaznamenán v položce přijatých úvěrů (-5,7 mld. Kč). Dluhové cenné papíry zůstávají dominantním instrumentem s podílem 92,2 % na celkovém dluhu vládních institucí.

Poznámky:

Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely EDP a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.

Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).

Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.

Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem HDP v běžných cenách za poslední čtyři čtvrtletí. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

AOPK: V Jeseníkách sčítali ornitologové sovy a slyšeli i vlky

22:08 AOPK: V Jeseníkách sčítali ornitologové sovy a slyšeli i vlky

V polovině dubna se CHKO Jeseníky sčítaly sovy. Akci pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR …