Podpořit inovace a snížit zátěž pro životní prostředí
Zemědělská produkce se podle údajů Eurostatu podílí v Evropě na emisích oxidu uhličitého jednou desetinou. Celosvětově je to mezi 11 až 15 procenty, ale když započítáme i emise z využití půdy, odlesňování, dopravy, prodeje a nakonec odpadu dostaneme se na celou polovinu skleníkových plynů pocházejících ze zemědělství a aktivit s ním spojených.
Podle usnesení Parlamentu povede využívání postupů přesného zemědělství k možnosti produkovat více za využití menšího množství zdrojů. Sníží se tak spotřeba pesticidů, hnojiv a dokonce i vody. Pomocí nových informačních technologií a s využitím robotů budou zemědělci schopni řídit produkci cíleněji a efektivněji.
Ekologická stopa zemědělské produkce by se tak měla zmenšit a parlamentní zpravodaj návrhu Jan Huitema si pochvaluje, že poslanci podpořili inovace: „Farmáři mají potřebné znalosti i schopnosti, ale často se potýkají s protichůdnými a rozporuplnými zákony. Řada novinek jako nasazování hmyzu proti určitým škůdcům, nebo využití odpadních vod k výrobě hnojiv už je k dispozici, ale evropské normy jejich využití ještě brání,“ vysvětluje tento nizozemský liberál, proč je důležité, že Parlament jde s dobou.
Technologická řešení pro udržitelné zemědělství
Britská konzervativní poslankyně Anthea McIntyre se ve své zprávě také zaměřila na chytré a přesné zemědělství, protože má podle ní velký význam pro dosažení udržitelného farmářství v EU: „Je děsivé, že zemědělství využívá 70% světové pitné vody. Nejprve je potřeba vyšlechtit plodiny, které vyžadují méně vody, ale zároveň se musíme zaměřit na přesnost zavlažovacích technik.“
Vedle toho, že přesné zemědělství a technologické inovace musí být přístupné všem farmářům, je podle poslankyně dalším klíčem k udržitelnosti genetická rozmanitost a kvalita genofondu zemědělských plodin. Proto se zaměřila například na přesné šlechtění a lepší spolupráci vědců s farmáři.
Podpořit drobné zemědělce v Africe
Podle statistik Světového potravinového programu OSN nemá 795 milionů lidí dostatečnou výživu ke zdravému a aktivnímu životu. Absolutní většina z nich žije v rozvojových zemích a 12,9% trpí přímo podvýživou. V subsaharské Africe je to dokonce každý čtvrtý člověk.
Jeden z programů řešení je Nová aliance pro zabezpečování potravin a výživu v Africe. Byla zahájena v roce 2012 pod záštitou skupiny G8 jako rozsáhlé partnerství veřejného a soukromého sektoru, jehož cílem je využít soukromých investic do zemědělství v zájmu lepšího zabezpečování potravin a výživy v subsaharské Africe. Německá poslankyně za Zelené Maria Heubuch tuto iniciativu ale kritizuje a Parlament se za její zprávu postavil.
Podle ní hodlá Nová aliance v Africe zopakovat nevhodný model asijské „zelené revoluce“ z 60. a 70. let 20. století, který se opírá o monokultury, mechanizaci, biotechnologii, závislost na hnojivech, dlouhé distribuční kanály a produkci plodin na vývoz. Poslankyně kritizuje, že nebyli téměř vůbec konzultováni drobní zemědělci, ačkoli právě ti by měli být konečnými příjemci podpory. Nová aliance tak znamená riziko snadnějšího zabírání půdy, další marginalizace drobných producentů a podpory neudržitelného zemědělství: „Příliš velká část půdy se využívá k pěstování komerčních plodin namísto potravinářských plodin pro místní spotřebu. Africké země jsou pak nuceny potraviny draze dovážet,“ vysvětlila poslankyně Heubuch svou kritiku.
Zdroj: Evropský parlament, tiskové oddělení
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
