Kristova babička zase hlídá cestu „ku hradu“

11.11.2014 9:35

Památky mívají podobný osud jako lidé. Platí to i o sochách a pomnících, jejichž vznik je mnohdy předurčuje k různým zkouškám významných i bezvýznamných historických událostí. Ve tváři klidná a trpělivá socha sv. Anny v Litici nad Orlicí se za posledních pětapadesát let stěhovala již podruhé. S blahosklonným výrazem sleduje všední život pod tamním hradem od roku 1759.

Kristova babička zase hlídá cestu „ku hradu“
Foto: Pardubický kraj
Popisek: Socha svaté Anny po restaurování.

„Naštěstí se soše babičky Ježíše Krista před letošní cestou dostalo náležité péče. Doslova prokoukla. Jsem ráda, že k tomu přispěl i Pardubický kraj, protože bez pomoci by socha zchátrala. Na první pohled je zjevné, že pomoc náležitě vrací a to nejen obyvatelům obce,“ upozorňuje náměstkyně hejtmana Pardubického kraje Jana Pernicová, zodpovědná za školství, kulturu a památkovou péči.

Hrad Litici nad Orlicí navštíví přes deset tisíc návštěvníků ročně. Od osmnáctého století vždy stoupali po cestě právě kolem sochy svaté Anny až do roku 1960, kdy byla přemístěna. 

„Bylo to sice romantické místo na kraji lesa poblíž Divoké Orlice. Ovšem chlad, vlhkost a bujná vegetace sochám nesvědčí. Řasy, mechy a lišejníky ji za tento čas přivedly do havarijního stavu. Původně socha stála v obci na rozcestí ku hradu,“ vysvětluje vedoucí oddělení kultury a památkové péče Pardubického kraje Tomáš Libánek.

Podle obecní kroniky byl pomník svaté Anny přestěhován „za most k Potštejnu. Do základu pomníku byla uložena předsedou městského národního výboru soudruhem Uhlířem schránka s doklady na dnešní dobu (časopisy, kovové mince)“. Hned vedle kronikář zaznamenal, že si soudruh Bohdan Kotyza téhož roku koupil nový vůz značky Moskvič.

„Dnes nám tento zápis připadá kuriózní, ale vypovídá to o každodennosti šedesátých let minulého století. Navíc se z kroniky dozvíme, že řidičské zkoušky vykonala úspěšně i Kotyzova dcera Vlasta,“ poznamenává Tomáš Libánek.

Socha svaté Anny je oděna v tunice, kterou překrývá dlouhý plášť. Hlavu a ramena halí závoj. Přes levé koleno přepadává elegantní drapování a na hrudi má vytesán reliéfní monogram MARIA ve svatozáři. Plastika drží v rukou otevřenou knihu a stojí na vysokém podstavci s postranními volutami a římsou.
„Letos byla socha celkově restaurována. Protože se od šedesátých let minulého století změnila urbanistická struktura obce, bylo jí vybráno jiné místo u cesty „ku hradu“ než to, kde stála od roku 1759, kdy ji nechal postavit Anton Wacek,“ říká památkář Milan Mariánek.

Pardubický kraj letos na obnovu památek přispěl částkou více než pět a půl milionu korun. V roce 2015 bude pomoc kulturním památkám i nezapsaným objektům zvyšovat.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Pardubickykraj.cz

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČSÚ: Domácnosti vodou nadále šetří, v průmyslu její spotřeba mírně roste

11:44 ČSÚ: Domácnosti vodou nadále šetří, v průmyslu její spotřeba mírně roste

Češi v roce 2023 denně spotřebovali v průměru téměř 87 litrů vody, což bylo o zhruba tři litry méně …