Lidé čelí diskriminaci nejčastěji při hledání práce z důvodu vysokého věku

20. 1. 2016 17:27

Osobní zkušenost s diskriminací má 11 % obyvatel České republiky a obvykle ji zažívají při hledání práce nebo přímo na pracovišti.

Lidé čelí diskriminaci nejčastěji při hledání práce z důvodu vysokého věku
Foto: Daniela Černá
Popisek: Ochránkyně lidských práv Anna Šabatová na setkání s občany ve Valašském Meziříčí

Nejčastějším problémem je diskriminace kvůli vysokému věku. Oběti diskriminace zároveň nevěří, že mohou aktivně bránit svá práva a domoci se spravedlnosti.

Často ani netuší, na koho by se měly obrátit. Taková jsou hlavní zjištění, které vyplynuly z rozsáhlého reprezentativního šetření, jež si veřejný ochránce práv nechal zpracovat v roce 2014 na vzorku 2079 respondentů.

Lidé, kteří diskriminaci v posledních několika letech zažili, se s ní setkali především při hledání placené práce (66 % z nich), při výkonu své práce (38 %), při pořizování zboží nebo služeb (21 %) a jako pacienti ve zdravotnictví (18 %). Častěji se s ní setkávají ženy (13 %) a lidé v kategorii 55 – 64 let (15 %).

Výsledky šetření vyvracejí mnohé mýty, které jsou ve veřejném prostoru okolo pojmu diskriminace zakořeněné a ukazují, že se tento rozšířený problém může týkat každého.

Mezi nejčastější příčiny diskriminace, kterým respondenti museli čelit, patří jednoznačně znevýhodnění kvůli věku (62 % z těch, kdo diskriminaci zažili). Druhým nejčastějším problémem je diskriminace z důvodu pohlaví nebo rodičovské roli (24 %). Kvůli zdravotnímu postižení čelilo znevýhodněnému jednání 12 % dotazovaných.

Respondenti se také vyjadřovali k otázce, jaký typ diskriminace považují za nejrozšířenější. Lidé přikládali největší váhu diskriminaci na základě etnického nebo rasového původu. Coby velmi nebo spíše rozšířenou ji vnímá 65 % dotazovaných. Jen 8 % respondentů ji charakterizovalo jako „velmi výjimečnou.“

Z našeho šetření vyplynulo, že etnický původ či rada byl příčinou diskriminace pro 7 % z těch, kdo se s diskriminací osobně setkali. Lidé tedy existenci této formy znevýhodnění vnímají, byť se jich osobně často netýká (zkoumaný vzorek odpovídá populaci České republiky bez zaměření na konkrétní etnické nebo národnostní skupiny).

Za druhou nejrozšířenější formu diskriminace lidé považují „věk nad 55 let.“ Pro 50 % dotazovaných je tato forma znevýhodnění velmi nebo spíše rozšířená; 44 % respondentů vnímá podobně nepříznivě diskriminaci z důvodu zdravotního postižení.

Při hodnocení šancí domoci se svých práv jsou respondenti velmi skeptičtí. Skoro tři čtvrtiny dotázaných si myslí, že je to spíše nebo velmi obtížné. Pouze 2 % považují zjednání nápravy za velmi snadné. Své šance hodnotí pozitivněji lidé s vyšším vzděláním a ekonomicky lépe situovaní. Nízký počet žalob v oblasti diskriminace a převážně zamítavá stanoviska soudů, skepsi respondentů ohledně možné nápravy spíše podporují.



Většina žalob byla od doby působení antidiskriminačního zákona zamítnuta (29 případů), řízení bylo zastaveno (18) a v jednom případě bylo odmítnuto (1). Soudy vyhověly žalobcům v šesti případech. Jen v jednom případě soud přiznal náhradu nemajetkové újmy v penězích. Nejvíce žalob (41) se týká pracovně právní oblasti.
Na institucionální rovině pokládáme za největší bariéry v přístupu ke spravedlnosti nejistý výsledek soudního řízení, finanční náklady spojené s řízením a problematické dokazování, ze kterého plyne i nízká úspěšnost v těchto sporech. Nejistý výsledek soudního řízení do jisté míry souvisí s nízkým počtem soudních rozhodnutí v diskriminačních sporech. Oběť diskriminace tak nemá možnost opřít se o bohatší judikaturu, a vstupovat do soudního sporu s určitou mírou jistoty.

Doporučení k odstranění překážek obětí diskriminace v přístupu ke spravedlnosti

• Vzdělávat kontinuálně soudce, advokáty, inspektory, úředníky, učitele, sociální pracovníky, policisty, zdravotnický personál a další skupiny.

• Poskytnout stejnou ochranu před soudem všem obětem diskriminace.

• Přiznávat v soudním řízení obětem diskriminace náhradu újmy v penězích.

• Upravit výši soudního poplatku za podání antidiskriminační žaloby tak, aby neobsahoval procentuální podíl z výše požadované náhrady nemajetkové újmy v penězích.

• Snížit soudní poplatky.

• Zajistit bezplatnou právní pomoc obětem diskriminace.

V této souvislosti je třeba ocenit, že Česká advokátní komora zavedla evidenci advokátů se specializací na antidiskriminační zákon.

Kompletní závěrečná zpráva z výzkumu: Diskriminace v ČR: oběť diskriminace a její překážky v přístupu ke spravedlnosti.

S cílem hledat řešení problémů diskriminace pořádá veřejný ochránce práv spolu s organizací GIC NORA, o. p. s. mezinárodní konferenci, která se bude soustředit na téma nerovného odměňování žen a mužů. Konference se uskuteční v pátek 22. ledna 2016 v Kanceláři veřejného ochránce práv v Brně.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Studenti ČVUT v Praze dodali do CERN unikátní mlžnou komoru

21:42 Studenti ČVUT v Praze dodali do CERN unikátní mlžnou komoru

Studenti Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze Ondřej Zbytek a Ondřej …