MŠMT: Česká školní inspekce zjišťovala důvod neúspěchu u maturit

20. 8. 2017 22:46

Na 34 středních školách, které dlouhodobě vykazují vysokou neúspěšnost žáků ve společné části maturitní zkoušky, prováděla Česká školní inspekce (ČŠI) od listopadu 2016 do dubna 2017 šetření. Jako hlavní příčiny neúspěchu zjistila nedostatečné přijímací řízení ve školní části, velkou míru absence žáků ve vyučování či nedostatek aprobovaných učitelů.

MŠMT: Česká školní inspekce zjišťovala důvod neúspěchu u maturit
Foto: msmt.cz
Popisek: MŠMT - logo

Ve sledovaných školách dosahuje hrubá míra neúspěšnosti u maturit více než 50 %. Jako velmi negativní vidí ČŠI skutečnost, že ve dvou třetinách sledovaných škol se vzdělávali žáci, kteří už kdysi u maturity třikrát neuspěli a následně byli opět přijati do maturitního ročníku, na jehož konci podnikli další, většinou neúspěšné pokusy o vykonání maturitní zkoušky.

Podle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) nelze legislativně omezit možnost každého zájemce být přijat ke střednímu vzdělávání poněkolikáté. Odpovědnost je v tomto případě na řediteli školy a na učitelích, aby například již v průběhu prvního ročníku posoudili, zda má žák perspektivu zvládnout učivo (popř. s jakými podpůrnými opatřeními) a úspěšně složit maturitní zkoušku; v opačném případě mu nabídnout možnost vzdělávat se v oboru bez maturitní zkoušky.

Podle ČŠI má na nízký podíl žáků, kteří studium dokončí, významný vliv absence účinného systému přijímacího řízení. Do škol jsou přijímáni i uchazeči bez potřebných studijních předpokladů, které školy v rámci školní části přijímací zkoušky neověřují, pokud nějakou školní přijímací zkoušku vůbec konají. Ke studiu tak bývají přijímáni všichni nebo téměř všichni zájemci. Ve školním roce 2016/2017 se poprvé konaly tzv. jednotné přijímací zkoušky do maturitních oborů vzdělání, ovšem absence centrálně stanovené minimální hranice úspěšnosti v jednotných testech z českého jazyka a literatury a matematiky a zejména nerealizování školní přijímací zkoušky zaměřené na ověřování obecných studijních předpokladů podle zjištění ČŠI umožnily školám naplňovat první ročník prakticky bez jakéhokoliv omezení, aniž by následně s nízkým studijním potenciálem přijatých žáků dokázaly efektivně pracovat.

V tomto případě MŠMT připomíná, že podle platné legislativy má však právo stanovit hranici úspěšnosti nutnou k přijetí uchazeče pouze ředitel školy, nikoliv stát. Při projednávání těchto změn ve školském zákoně byly zejména školskými asociacemi (CZESHA, AŘG) uplatněny zásadní výhrady pro přijetí jakékoliv závazné hranice úspěšnosti pro přijímání do oborů vzdělání s maturitní zkouškou státem.

Mezi další zásadní faktory značného podílu neúspěšných žáků patří vysoká míra jejich absence (omluvené i neomluvené vyučovací hodiny) ve výuce.

V navštívených školách také byla zjištěna nízká míra odborné kvalifikovanosti pedagogů, nedostatečná míra aprobovanosti výuky v předmětech matematika a cizí jazyk, vysoká míra fluktuace učitelů a zcela nedostatečná zpětná vazba od vedení školy. Také další vzdělávání pedagogických pracovníků neodpovídá potřebám většiny hodnocených škol.

Nízká aprobovanost učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů, které jsou stěžejní pro státní část maturity (cizí jazyky, matematika) se ukazuje jako velký problém. Stejně jako nedostatečně propracovaný systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Systematické řešení měl přinést nový kariérní řád. Po jeho neschválení MŠMT zvažuje možnosti, jak alespoň některé prvky kariérního řádu uvést v praxi a motivovat tak žáky ke studiu na pedagogických fakultách a následně absolventy k přechodu do pedagogické praxe. Dalším z kroků MŠMT byla například výzva Pregraduální vzdělávání, určená pro pedagogické fakulty veřejných vysokých škol. Více zde.  

Ve svých doporučeních ČŠI navrhuje školám zvážit omezení nabídky oborů poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou, tzn. nepřijímat další žáky ke vzdělávání nebo podat žádost o výmaz těchto oborů vzdělání z rejstříku škol a školských zařízení.

K tomuto MŠMT dodává, že reálná šance, že dojde k výmazu na žádost navrhovatele, je fakticky velmi nízká. Řada škol či zřizovatelů to odůvodňuje i tím, že se snaží zachovat pracovní místa pro učitele, kteří by jinak měli problém s uplatněním na trhu práce v regionu. Naopak, řízení o výmazu z rejstříku škol a školských zařízení může být zahájeno na návrh ústředního školního inspektora.

„Samozřejmě, že Česká školní inspekce je připravena návrh na výmaz školy nebo oboru podat a také v rámci této tematické inspekční činnosti takový návrh podala. Je ale třeba motivovat i kraje, aby situaci ve svých školách vyhodnocovaly a aby proaktivně řešily problémy, které dané školy s neúspěšností žáků mají,“ dodává k tomu náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Na závěr lze uvést, že důležitým opatřením, které by mělo v následujícím období částečně motivovat ředitele škol, aby jejich hlavním cílem nebylo jen naplnit kapacitu školy, je nově navržený systém financování regionálního školství.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Povodí Vltavy zvýší hladinu Slap

10:42 Povodí Vltavy zvýší hladinu Slap

Povodí Vltavy dočasně zvýší hladinu přehradní nádrže Slapy ve dnech od 29. září do 1. října 2017.