Ministerstvo financí: Saldo státního rozpočtu za leden až březen 2020 dosáhlo 44,7 mld. Kč

02.04.2020 9:15

Opatření vlády České republiky zaváděná k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19 s sebou přinesla významný propad ekonomické aktivity a tím i omezení daňových příjmů státního rozpočtu.

Ministerstvo financí: Saldo státního rozpočtu za leden až březen 2020 dosáhlo 44,7 mld. Kč
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministerstvo financí

Současně vznikla potřeba vynaložit ze státního rozpočtu mimořádné prostředky na boj proti šíření epidemie a také na podporu ekonomiky. Z těchto důvodů přistoupila vláda k revizi parametrů rozpočtu, kterou Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR stvrdila 24. března i zákonnou podobou. Nově schválený rozpočet snížil objem předpokládaných příjmů o 89,8 mld. Kč, zvýšil předpokládané výdaje o 70,2 mld. Kč a původně plánovaný schodek zvýšil o 160 mld. Kč na 200 mld. Kč.

Hospodaření státního rozpočtu v 1. čtvrtletí roku skončilo deficitem ve výši 44,7 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 41,6 mld. Kč. Rostoucí tempo výdajů rozpočtu (13,0 % z únorových 8,2 %) a současně klesající tempo jeho příjmů (3,6 % z únorových 5,4 %) je již částečně odrazem zmíněných přijatých opatření vlády.  

Saldo státního rozpočtu za leden až březen / v miliardách korun

Příjmy rozpočtu budou v průběhu roku výrazně ovlivněny propadem ekonomického výkonu doprovázeného poklesem zaměstnanosti a nižším než očekávaným růstem platů a mezd se značným dopadem zejména do inkasa daní a pojistného na sociální zabezpečení. 

Některá dosud přijatá opatření ovlivnila příjmy rozpočtu již v březnu. Jedná se zejména o faktické prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob a její zaplacení z 1. dubna na 1. července. Příjem rozpočtu z daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky se v průběhu března meziročně propadl o 36 % (-2,1 mld. Kč) a březnové inkaso daní z příjmů právnických osob z meziročního hlediska stagnovalo. 

I přes zpomalování tempa růstu mezd a platů v ekonomice zůstala nejdynamičtěji rostoucím daňovým příjmem daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+9,9 %). Dynamika mezd a platů determinovala rovněž vývoj příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení (+4,3 %). V nich se navíc od poloviny loňského roku promítá nižší sazba z nemocenského pojištění pro zaměstnavatele jako kompenzace nákladů za zrušení karenční doby a mírně již také březnové opatření, které umožnilo OSVČ odklad záloh na sociální a zdravotní pojištění.

Inkaso daně z přidané hodnoty (+5,9 %) pozitivně ovlivnil vyšší počet pracovních dnů a loňská únorová výplata mimořádné vratky, která tak snížila srovnávací základnu. Inkaso daně z přidané hodnoty bylo na druhé straně tlumeno nižšími sazbami daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února a na teplo a chlad od letošního ledna. Inkaso na měsíční úrovni (-3,7 %) již bylo zřejmě ovlivněno pandemií koronaviru a souvisejícími daňovými opatřeními. 

Meziroční zvýšení inkasa spotřebních daní (+7,7 %) bylo zapříčiněno růstem inkasa spotřební daně z tabákových výroků (+21,2 %). Prozatím je toto odrazem vlivu předzásobení, neboť zvýšení sazeb spotřební daně se z důvodu doprodeje tabákových výrobků s původní sazbou projeví až během roku. Proto nelze v jednotlivých měsících, zejména prvního pololetí, vyloučit výkyvy v inkasu. Mírný meziroční pokles byl zaznamenán v případě spotřební daně z minerálních olejů (-1,7 %), nicméně výraznější pokles inkasa v důsledku změny systému vracení spotřební daně z tzv. zelené nafty (roční normativy) očekáváme až v měsíci dubnu. 

Ostatní příjmy nedaňové povahy jsou tvořeny zejména příjmy z Evropské unie a z finančních mechanismů. Jejich výše zatím mírně převyšuje čtvrtinu plánovaného objemu i loňskou skutečnost (+7,0 %). V průběhu března bylo ze zvláštních účtů privatizace převedeno 13 mld. Kč, což bylo o 5 mld. Kč méně než v březnu 2019. Záměr daný schváleným rozpočtem předpokládá v roce 2020 převod ve výši 16,5 mld. Kč. 

Příjmy státního rozpočtu za leden až březen

Skutečnost

v mld. Kč

Plnění

v % rozpočtu po změnách

DPH - daň z přidané hodnoty; SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny; DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou; DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou; Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám; EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR; Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.

Tempo růstu celkových výdajů v průběhu března vzrostlo na 13,0 %. Určující složkou byly objemově výraznější běžné výdaje s růstem 11,6 % (+41,5 mld. Kč). Silný růst kapitálových výdajů o 42,2 % (+6,9 mld. Kč) způsobil částečně obvyklý nízký základ typický pro začátky roku.

Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se projevila v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích státu (+6,9 mld. Kč). Jen v samotném březnu představovaly nákupy materiálu 5,3 mld. Kč (+3,8 mld. Kč). 

Neinvestiční transfery územním rozpočtům (+7,5 mld.) odráží pokračující prioritu vlády orientovanou na regionálního školství. Navýšené transfery v sobě obsahují růst platů (+6,1 mld. Kč) pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách o 10 %, posílení finančního zajištění činností v oblasti sociální péče (+1,6 mld. Kč), stejně jako 5% valorizaci příspěvku na výkon státní správy (+0,3 mld. Kč). 

Objemově nejvyšší nárůst vykázaly sociální dávky (+15,1 mld. Kč). V jejich rámci jsou od ledna výrazně zvýšeny důchody (+9,7 mld.), rodičovský příspěvek (+2,4 mld. Kč) a příspěvek na péči (+1,6 mld. Kč). Výplata dávek nemocenského pojištění zatím vzrostla o 1,0 mld. Kč. 

U kapitálových výdajů jsou údaje začátku roku tradičně nižší, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Přesto kapitálové výdaje meziročně výrazně vzrostly (+6,9 mld.). Opatření státu k zabránění šíření pandemie měly dopad i na zvýšené investiční nákupy a související výdaje, které v samotném březnu dosáhly 2,2 mld. Kč (+1,3 mld. Kč).

Z ostatních položek byly na konci března meziročně vyšší transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury vyplacené na běžné i investiční výdaje (+7,4 mld. Kč). Běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím (+6,3 mld. Kč) v sobě zahrnují například růst dotací pro vysoké školy (+2,8 mld. Kč) nebo zvýšenou podporu výzkumu, vývoje a inovací realizovanou prostřednictvím Akademie věd ČR, Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR (+2,2 mld. Kč). Ostatní výdaje dosahují očekávaných objemů.

Výdaje státního rozpočtu za leden až březen

Skutečnost

v mld. Kč

Plnění

v % rozpočtu po změnách

Platy - platy a pojistné na úrovni organizačních složek státu, NT SS - neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím, NT ÚVR - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně (odvod za státní pojištěnce a transfery státním fondům), NT ÚSC - neinvestiční transfery územním rozpočtům, NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím, Ostatní NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu EU, Investice - kapitálové výdaje.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČEZ číslo týdne: 30

19:02 ČEZ číslo týdne: 30

30 zemí světa staví, plánuje nebo projektuje jaderné reaktory.