NP Šumava: Obnovou drobných mokřadů a vodních toků proti suchu

25.05.2016 9:04

V loňském roce se Česká republika potýkala s následky katastrofálního sucha a ani prognózy na letošní rok nejsou nijak optimistické. Už dnes je jasné, že v boji proti suchu bude mít klíčový význam obnova sítě drobných mokřadů v krajině i malých vodních toků, které by se z napřímených kanálů měly vrátit do svého původního řečiště.

NP Šumava: Obnovou drobných mokřadů a vodních toků proti suchu
Foto: NP a CHKO Šumava
Popisek: NP a CHKO Šumava

V uplynulých letech Správa NP Šumava realizovala mnoho revitalizačních projektů přesně cílených na podporu zadržení vody v krajině a obnovu fungujícího vodního režimu. Bylo „znovuzavodněno“ 610 ha mokřadů, obnoveno přes 5km přírodních vodních toků a zrušeno 62 km odvodňovacích kanálů.

„Nedávné dva revitalizační projekty realizované v letech 2014-2015 byly zaměřeny na obnovu přírodního toku Žlebského a Jedlového potoka a na regeneraci dříve vysušených mokřadů v jejich okolí. Oba potoky se nachází těsně u hranic národního parku poblíž Volar. V minulosti byly napřímeny a svedeny do hlubokého kanálu, který rychle odváděl vodu z území a brzdil její zasakování do půdy. Také okolní mokřady byly kdysi vysušeny pomocí povrchových i zatrubněných drenáží, což způsobilo silný pokles hladiny podzemní vody,“ vysvětluje botanička Správy NP Šumava Iva Bufková, která se revitalizacím na Šumavě věnuje už od devadesátých let.

„Revitalizací provedenou v letech 2014-2015 bylo obnoveno přes 3 km přírodních vodních toků a „znovuzavodněno“ kolem 40ha mokřadů. Projekty byly financovány z prostředků EU prostřednictvím Operačního programu životní prostředí. Celkové náklady vynaložené na obnovu obou potoků i mokřadů činily ca 5,6 mil Kč,“ dodává.

Dnes již mají obnovené potoky zpět svou původní podobu a v mělkém členitém korytě se opět vlní malebnou šumavskou krajinou. Velmi rychle byly osídleny pstruhy, kteří jsou důležitým mezičlánkem pro vývoj larev místní mimořádně vzácné škeble perlorodky říční. Hladina podzemní vody v obnovených mokřadech v okolí potoků byla i na vrcholu loňského sucha jen několik cm pod povrchem půdy, což ostře kontrastuje s razantními poklesy hladin vody v odvodněných oblastech.

Dosud se na revitalizace rašelinišť a mokřadů, včetně navrácení potoků do původních koryt, vynaložily desítky milionů korun. Financovala je jak sama Správa NP Šumava ze svého rozpočtu, tak především z dotací, především z Operačního programu životního prostředí.

„Těmito projekty to ale nekončí, čeká nás ještě hodně práce v této oblasti. Stále je potřeba revitalizovat přes tisícovku hektarů rašelinišť a mokřadů a také je třeba navrátit do původních koryt kilometry potoků,“ říká ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

„Proto v současné době připravujeme velký projekt, který by měl být financován z programu LIFE. Díky němu by se mělo v příštích 5 letech revitalizovat více než tisíc hektarů dalších mokřadů a rašelinišť,“ doplňuje Pavel Hubený.

Náplň i rozpočet tohoto projektu se v současné době dokončují. Náklady se budou pohybovat v rozsahu desítek milionů korun a žádost do programu LIFE Správa NP Šumava podá na podzim letošního roku. 

„Pak budeme doufat, že uspějeme. Pokud tomu tak bude, začne se pracovat už v příštím roce. Revitalizací by měly projít např. rašeliniště a mokřady v okolí Filipovy Huti a Modravy, v kotlině Křemelné nebo na Stožecku a v okolí Českých Žlebů,“ říká Iva Bufková.

Také letos proběhne několik drobnějších prací, tentokrát hlavně díky mnoha dobrovolníkům. Ti pomocí krumpáčů, lopat, kladiv a dřevěných prken, pomohou zrušit některé menší odvodňovací rýhy a podpoří rozvoj bažinné a rašelinné vegetace v již přehrazených kanálech.

Obnova drobných mokřadů a přírodních potoků na Šumavě má zásadní význam, protože podporuje zadržení vody v horské pramenné oblasti. NP Šumava však může být inspirací i pro jiné regiony. Chceme-li se účinně bránit suchu, pak by se podobná přírodě blízká opatření měla stát samozřejmostí i ve využívané volné krajině mimo chráněná území.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

SÚKL: MUDr. Tomáš Boráň byl jmenován ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv

20:48 SÚKL: MUDr. Tomáš Boráň byl jmenován ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv

Ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv se 1. května 2024 stal MUDr. Tomáš Boráň. Na základě vý…