Pražské křižovatky mají dva úkoly: založit tradici velkolepé pražské divadelní přehlídky a přihlásit se k jedné ze základních povinností Národního divadla.
K povinnosti všímat si bezpráví a pojmenovat ho, zdůrazňovat lidská práva a vybízet ke slušnému chování a toleranci mezi lidmi. To jsou hodnoty, za nimiž stál Václav Havel, jehož odkaz vznik festivalu inspiroval. Chceme připomenout dobrým divadlem, že nikdy nejde jen o divadlo, že demokracie nikdy nemá automaticky vyhráno.
Hlavním bodem programu je letošní inscenace Democracy in America světoznámého režiséra Romea Castellucciho. Slučuje všechny výrazové prostředky divadla – je hudební, taneční, výtvarná. V anotaci se o ní píše: „Tohle není politická inscenace. Tohle není inscenace o politice. A jestli ano, tak o jejím konci.“ Emocionalita, precizní barevnost a kompozice, estetizovaný pohled na otázky svobody ve formě, jakou na našich scénách nenajdeme. Hrajeme 5. a 6. 10.
Po dlouhé době se v Praze objeví anglickojazyčné divadlo, v tomto případě Dead Centre z Dublinu s inscenací Lippy. Hra o třech sestrách a jejich tetě, „o čtyřech tělech, která odmítají promluvit“ aneb „strhující pohled na to, co je pravda“. Dead Centre ve svých inscenacích zkoumá možnosti a nemožnosti komunikace, za použití technických prostředků zpochybňuje věrohodnost toho, co vidíme a slyšíme. Lippy je mrazivá, ale zároveň zábavná zpráva o tom, jak nás vidí naše okolí. Hrajeme 2. 10.
Ze Slovinska přijíždí s inscenací Ich kann nicht anders skupina Beton Ltd. Intimní inscenace se zabývá – opět za použití značně černého humoru – otázkou, co s vlastní existencí v globalizovaném světě. „Diváci se budou cítit jako voyeři, kteří přihlížejí intimním chvílím tří lidí. Co že se děje za zavřenými dveřmi a zataženou záclonou?“ Dojde na všechny ikony popisující zánik stávajícího světa, ale taky na alkohol, drogy a ovšem ego. Hrajeme v netradičním prostoru Provozní budovy B 5. a 6. 10.
Inscenaci Riding on a Cloud uvede libanonský výtvarník a divadelník Rabih Mroué. Kombinuje osobní a politické: Rabih pozval svého bratra Yassera, aby hrál postavu, jež je mu velice podobná. Postavu zraněnou v libanonské občanské válce, připravenou o schopnost používat slova. Yasser začal natáčet videa, ta na jevišti propojil se svými vzpomínkami, a dal tak vzniknout osobnímu obrazu politického vývoje v Libanonu. Hrajeme 8. 10.
Jistě také zaujme inscenace Elity Slovenského národního divadla v režii Jiřího Havelky. Snaží se podat psychologický portrét lidí, kteří se během sametové revoluce dokázali na základě svého postavení, přístupu k informacím, ale i díky svému vzdělání a znalosti jazyků jako první zorientovat v novém společenském zřízení. V jakých institucích se formovalo jejich myšlení? Jaký je jejich morální profil či politické přesvědčení? Hrajeme 7. 10.
Všechna představení (s výjimkou slovenského) budou česky a anglicky titulkována.
Po každém představení proběhne debata s tvůrci, součástí festivalu bude i další program sestávající z diskusí, přednášek a workshopu.
Další informace a vstupenky najdete na webové straně www.prazskekrizovatky.cz
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
