Přes padesát starostů podepíše v Třebíči memorandum za silnici I/23

07.08.2014 6:42

Na úterý 2. září je v Třebíči v kongresovém centru Pasáž naplánováno setkání starostů z obcí a měst, přes které vede silnice z Jindřichova Hradce do Brna, známá pod označením I/23.

Přes padesát starostů podepíše v Třebíči memorandum za silnici I/23
Foto: rep
Popisek: Třebíč

„Účelem setkání je společný podpis memoranda o spolupráci při řešení dopravní obslužnosti a využití dopravní infrastruktury dálkového tahu po silnici I/23 v rámci územního obvodu Jihomoravského kraje, Kraje Vysočina a Jihočeského kraje. Chceme zvýšit význam silnice I/23, která je pro náš region velmi důležitá, ale pozornost a investice státu tomu neodpovídají,“ vysvětluje místostarosta Pavel Pacal a také jeden z hlavních iniciátorů memoranda.

Silnice I/23 propojuje západní a východní část republiky a je alternativou k dálnici D1. V aktualizaci státního dokumentu nazvaném Politika územního rozvoje ČR se v současné době s rozvojem a podporou této trasy nepočítá. To chtějí starostové změnit. „Pro obce a města je to velmi důležité, protože do podpory spadají také obchvaty. Týká se to samozřejmě také obchvatu Třebíče,“ zdůraznil místostarosta Pacal.

Politika územního rozvoje ČR je celostátní nástroj územního plánování, který slouží zejména pro koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni a pro koordinaci územně plánovací činnosti krajů a současně jako zdroj důležitých argumentů při prosazování zájmů České republiky v rámci územního rozvoje Evropské unie.

Hejtmani a starostové navštíví také třebíčské památky

Při příležitosti podpisu memoranda připraví Městské kulturní středisko speciální prohlídku třebíčských památek pro zájemce z řad starostů a hejtmanů. „Chceme využít toho, že budou starostové z okolí a sousedních krajů u nás v Třebíči a chceme jim nabídnout krátkou, ale zajímavou prohlídku našich památek,“ sděluje ředitelka městského kulturního střediska Jaromíra Hanáčková.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

AOPK ČR: Pro sídlo správy chráněné krajinné oblasti Soutok zvítězila nabídka města Lanžhot

16:46 AOPK ČR: Pro sídlo správy chráněné krajinné oblasti Soutok zvítězila nabídka města Lanžhot

Zároveň byly shromážděny nabídky vhodných míst a objektů pro umístění Domu přírody Soutoku.