Ředitelství silnic a dálnic: Před 50 lety byla obnovena výstavba dálnic v Československu

11.09.2017 10:56

K zahájení stavebních prací došlo 8. září 1967 na dálnici D1 na úseku Praha – Mirošovice (22,7 km) a Mirošovice – Benešov (15,3 km). Součástí byla i slavnost s poklepáním základního kilometrovníku dálnic v Československu v km 0,0 na Spořilově.

Ředitelství silnic a dálnic: Před 50 lety byla obnovena výstavba dálnic v Československu
Foto: ŘSD
Popisek: Logo ŘSD

Stavba dálnice D1 byla původně schválena již 4. listopadu 1938. Tehdy se počítalo s dálničním propojením Prahy a Podkarpatské Rusi. Se stavbou první české dálnice (nepočítáme-li stavbu „německé“ dálnice Vídeň – Wroclaw na Moravě, jež začala asi o měsíc dříve než stavba D1) se započalo 2. května 1939, ale práce byly přerušeny 2. světovou válkou.

I když byla výstavba po válce v omezeném rozsahu obnovena, došlo v roce 1950 k jejímu definitivnímu zastavení. V roce 1963 byla schválena páteřní síť českých dálnic a počítalo se samozřejmě i se stavbou D1. Proti původním plánům z roku 1939 se trasa drobně změnila, proto můžeme ještě dnes nalézt opuštěné a nepoužívané mosty ze třicátých a čtyřicátých let minulého století v okolí vodní nádrže Švihov (Želivka).

Výstavba dálnice D1, jak ji známe dnes, začala 8. září 1967 a 12. července 1971 byl otevřen vůbec první dálniční úsek u nás, a to mezi Prahou a Mirošovicemi (dnes 2x3 pruhy). Souvislý dálniční tah mezi Prahou a Brnem byl dokončen 8. listopadu 1980, kdy byl zprovozněn poslední úsek dálnice u Humpolce. V letech 1988 a 1992 byly do provozu uvedeny dva úseky od Holubic u Brna až k Vyškovu. Další úseky byly otevírány až mnohem později, první v roce 2005 za Vyškovem, v roce 2007 první úsek na severní Moravě. V roce 2009 došlo k významnému napojení na dálnici D1 pro města Kroměříž a Ostrava, o rok později se D1 z Kroměříže prodloužila po Hulín, což v kombinaci s pokračující dálnicí D55 znamenalo napojení Zlína na dálniční síť.

Mezi poslední dva úseky dálnice D1, které zbývá dokončit, patří úsek Přerov – Lipník nad Bečvou, který je v současné době v realizaci a úsek Říkovice – Přerov, jehož výstavba bude zahájena v roce 2018. Dálnice D1 bude po svém dokončení mezi Prahou a polskou dálnicí A1 dosahovat délky 377 km.

Dnes je D1 mezi Prahou a Brnem nejvytíženější dálnicí v zemi. Proto došlo v letech 1996 – 1999 k přestavbě prvních 21 km mezi Prahou a Mirošovicemi ze čtyř jízdních pruhů na šest. V budoucnu by tomuto úseku měla ještě ulevit dálnice D3 (jižní směr přímo z Prahy). Obdobné rozšíření D1 se nyní plánuje v prostoru Brna (v km 182 – 210). Možnému dalšímu uvolnění dopravy na D1 by měla pomoci výstavba dálnice D35 v úseku Hradec Králové – Mohelnice. Spolu s dálnicí D11 by D35 tvořila alternativní „severní trasu“ spojující Čechy a Moravu.

Postup otevírání jednotlivých úseků dálnice D1:

12. července 1971 - Otevřen první dálniční úsek na území tehdejšího Československa: úsek dálnice D1 Praha - Mirošovice (délka 21,3 km)
6. září 1972 - Kývalka - Brno-západ (8,2 km)
3. listopadu 1973 - Velká Bíteš - Kývalka (19,5 km)
Květen 1975 - Velké Meziříčí-východ - Lhotka (5,1 km)
Prosinec 1975 - Lhotka - Velká Bíteš (9,2 km)
28. října 1976 - Řehořov - Měřín (7,2 km) a Brno-západ - Brno-centrum (3,7 km)
Prosinec 1976 - Měřín - Velké Meziříčí-západ (6,5 km)
Červenec 1977 - Mirošovice - Hořice (54,1 km)
30. září 1978 - Brno-centrum - Brno-jih (2,5 km)
28. listopadu 1978 - Velké Meziříčí- západ - Velké Meziříčí, východ (7,5 km)
6. října 1979 - Hořice - Jiřice (10,2 km); v polovičním profilu byl úsek v provozu již od 6. května 1979
22. listopadu 1979 - Pávov - Řehořov (15,3 km)
7. listopadu 1980 - Jiřice - Humpolec (6,1 km); v polovičním profilu byl otevřen 22. listopadu 1979
8. listopadu 1980 - Humpolec - Pávov (20,7 km); stavba byla posledním zprovozněným úsekem mezi Prahou a Brnem
Prosinec 1982 - Brno-východ - Holubice (7,6 km)
9. září 1983 - Brno-jih - Brno-východ (6,8 km)
11. listopadu 1988 - Holubice - Tučapy (9,1 km)
30. července 1992 - Tučapy - Vyškov (9,6 km)
24. října 2005 - Vyškov - Mořice (17,5 km)
1. prosince 2007 - Ostrav, Rudná - Bohumín (17, 2 km)
6. května 2008 - Bílovec - Ostrava, Rudná (11, 7 km)
23. října 2008 - Kojetín - Kroměříž (7 km)
25. listopadu 2008 - Lipník nad Bečvou - Bělotín (15,4 km)
17. září 2009 - Mořice - Kojetín (6,6 km)
25. listopadu 2009 - Bělotín - Bílovec (29,8 km)
3. prosince 2010 - Kroměříž - Hulín (4,8 km)
11. července 2011 - Hulín - Říkovice (6,5 km)
30. listopadu 2012 - Bohumín - hranice s Polskem (6,1 km).

Dálnice D1 – 377 km
V provozu: 353 km
V realizaci: 14 km (Přerov – Lipník nad Bečvou), zprovoznění stavby 2018
V přípravě: 10 km (Říkovice – Přerov), zahájení stavby 2018

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

Kdo může za migrační pakt?

Tvrdíte, že když vás budeme volit, tak nás zbavíte migrantů. Jak? Jak chcete problém řešit, navíc když teď EP schválil migrační pakt? Taky tvrdíte, že jeho schválení byla zrada od této vlády, tak co pak změníte evropské volby? A jak to tedy je? Může za schválení paktu vláda nebo politici v Bruselu?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČEZ v I. čtvrtletí vydělal 13,6 mld. Kč, meziročně o čtvrtinu více

10:04 ČEZ v I. čtvrtletí vydělal 13,6 mld. Kč, meziročně o čtvrtinu více

Provozní zisk před odpisy (EBITDA) dosáhl v I. čtvrtletí 40,3 mld. Kč, což znamená meziroční nárůst …