Jako již tradičně, v úvodní den Mezinárodního strojírenského veletrhu, uspořádal v pondělí 14. října v Brně svůj Sněm Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Na rozdíl od předchozích let měl však tentokrát Sněm, jako nejvyšší diskusní platforma mezi zaměstnavateli a podnikateli a vládou, mimořádný význam. Svaz průmyslu a dopravy ČR slaví 25. výročí svého znovuzaložení a letošní rok byl vyhlášen Rokem průmyslu a technického vzdělávání.
Vrcholného ekonomického diskusního fóra se letos v Rotundě brněnského Výstaviště zúčastnily více než čtyři stovky zástupců členských firem Svazu, výzkumných ústavů i vysokých škol a dalších významných hostů, v čele s předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou. Toho na Sněm největšího zaměstnavatelského svazu v České republice doprovodila podstatná část vlády. Nechyběli ministři zodpovědní za hospodářskou konkurenceschopnost země: vicepremiér/ministr financí Andrej Babiš, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, ministr dopravy Dan Ťok, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová a ministr životního prostředí Richard Brabec. Vedle nich se Sněmu zúčastnili ministr spravedlnosti Robert Pelikán a ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jiří Dienstbier.
Právě výsledkům práce jim svěřených resortů v uplynulém roce se ve svém úvodním vystoupení věnoval Jaroslav Hanák, prezident Svaz průmyslu a dopravy ČR. Spolupráci se současnou vládou označil za velmi dobrou a sociální dialog v rámci tripartity dokonce nejlepší za dobu existence samostatné České republiky. Přesto podle něj přetrvává v ekonomice celá řada problémů, na jejichž řešení musí vláda aktivně pracovat. Jedná se především o nedostatečně koordinovanou politiku pro digitální ekonomiku, nedořešené otázky v oblasti energetiky či trhu práce, nedostatečná podpora investic, resp. její svazující legislativní rámec nebo problematika čerpání z evropských fondů. Pravidelně opakujícími se motivy při jednáních zaměstnavatelů s vládou jsou rovněž problematika insolvencí či ekologické legislativy.
K problematice školství se prezident SP ČR vyjádřil v souvislosti s probíhajícím Rokem průmyslu a technického vzdělávání, který Svaz vyhlásil právě na loňském Sněmu: „Řadou aktivit Roku průmyslu jsme chtěli poukázat na modernost průmyslu a na perspektivnost technických oborů pro mladé lidi, kteří chybí a jejichž nedostatek je tikající bombou. Zintenzivnili jsme tlak na změny ve vzdělávacím systému a při řadě kulatých stolů jsme shrnuli názory zástupců firem a škol a požadavky na jeho úpravy jsme předložili vládě“. Podle prezidenta Svazu je zřejmé, že jeden rok neobrátí vzdělávací systém, proto se představenstvo SP ČR dohodlo na pokračování Roku průmyslu a technického vzdělávání i v roce 2016 s akcentem na legislativní a nelegislativní změny. Zklamání vyjádřil Jaroslav Hanák nad stavem prostředí, ve kterém jsou rozvíjeny tuzemský výzkum, vývoj a inovace a především jejich aplikační složka. Proto Svaz průmyslu a dopravy pro všechny uvedené oblasti zpracoval konkrétní požadavky na vládu, které prezident SP ČR v rámci jednání Sněmu předal do rukou premiéra Bohuslava Sobotky.
Klíčové požadavky SP ČR na hospodářskou politiku vlády ve formátu PDF naleznete ZDE.
Předseda vlády Bohuslav Sobotka ve svém následujícím projevu vyjádřil přesvědčení, že z 90 % nejsou doporučení navrhovaná ze strany SP ČR v rozporu s programovým prohlášením vlády a že shodu pro řešení v jednotlivých konkrétních případech vidí i u všech koaličních partnerů. Zdůraznil mimořádný význam průmyslu pro tuzemskou ekonomiku. Vláda si je podle něj dobře vědoma toho, že vysoký podíl průmyslu na českém HDP ji zavazuje k prosazování takových podmínek pro podnikání, které zachovají konkurenceschopnost českého průmyslu i do budoucna. Jako stěžejní označil v tomto ohledu především působení vlády v evropských strukturách, mimo jiné při čerpání kohezní pomoci. „Z nedostatečného čerpání v minulém programovacím období 2007-2013 je třeba vzít si poučení. Pro současné období je třeba nasadit přiměřené tempo čerpání hned od začátku a zaměřit se na efektivitu využívání, “ uvedl k čerpání ze strukturálních fondů EU premiér. V případě posilování kapacit technického školství premiér spatřuje vhodné řešení především v přebírání vybraných prvků duálního vzdělávání, přičemž metodicky lze využít doporučení pilotního projektu spolupráce mezi firmami a středními školami, tak jak byly zpracovány v rámci pilotního projektu POSPOLU.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
