Aby jejich představitelé získali přesnější představu, co členství v elitním klubu světových památek obnáší, zorganizoval Pardubický kraj ve středu 12. srpna pracovní cestu do Lednicko-valtického areálu. Ten je na seznamu od roku 1996 a s krajinou okolo kladrubského hřebčína má mnohé společného.
„Chtěli jsme, aby se starostové na vlastní oči přesvědčili, jaké jsou výhody i nevýhody, které reálně zápis do seznamu UNESCO přináší. Kraj sice není v této záležitosti rozhodujícím hybatelem, ale rádi bychom obcím pomohli najít odpověď a podpořili je v jejich úsilí. Přihláška má jednoznačnou podporu Pardubického kraje,“ vysvětil 1. náměstek hejtmana Roman Línek. „Viděli jsme, že zápis do UNESCO neznamená automaticky žádnou paralýzu rozvoje obcí – nevede ani k plošnému zákazu plastových oken, ani přístaveb domů, což jsou asi největší obavy občanů z omezení vyplývajících z vyhlášení ochranného pásma kolem památky. To je nezbytnou podmínkou přihlášky,“ dodal náměstek Línek.
Představitelé Kladrub nad Labem, Břehů, Semína, Sopřeče a Trnávky, náměstek ředitele hřebčína Radek Václavík a náměstek hejtmana Roman Línek se setkali se starostou Lednice Liborem Kabátem. Ten nezastíral, že značka UNESCO přináší obci nejen výhody, ale komplikace: „Kvůli dohledu státní památkové péče obci přibude další parametr v řízení, které je však v dnešní době složité samo o sobě. Je třeba počítat s tím, že se tak proces prodlužuje,“ upozornil starosta, který stojí včele Lednice už od roku 1994. „Výhody však jednoznačně převažují. Díky zařazení na seznam UNESCO jsme dokázali sehnat velké investice – na přestavbu jízdárny v multifunkční centrum, vybudování nových lázní, ale i třeba na rekonstrukci silnice,“ zdůraznil Libor Kabát. Dodal, že rozvoj obce by výrazně usnadnil lepší zákon o památkové péči, který by jednoznačně stanovil, co je potřeba chránit.
Jeho slova potvrdila i kastelánka státního zámku Lednice Ivana Holásková: „Zámek je zcela opravený – od interiérů přes fasády – a kompletně přístupný. Loni byl nejnavštěvovanějším zámkem v republice. Zápis na seznam UNESCO byl pro nás výhrou.“ S tím souhlasí i státní tajemník Ministerstva kultury Zdeněk Novák, který se ochraně historické kulturní krajiny věnuje více než tři desítky let a který výpravu celý den doprovázel: „Zápis na seznam světového kulturního dědictví UNESCO znamenal pro Lednicko-valtický areál zcela mimořádný příliv prostředků z veřejných zdrojů. Jen do péče o kulturní dědictví putovala více než jedna miliarda korun.“ O tom se starostové přesvědčili i na zámku ve Valticích, kde mohli obdivovat před měsícem dokončenou rekonstrukci jízdárny a barokního divadla.
Lednicko-valtický areál je specifický tím, že byl na seznam UNESCO zapsán jako největší komponovaná krajina Evropy. Tou je svým charakterem také oblast Kladrubska v okolí hřebčína se svými alejemi, přívody vody a anglickými parky. Národní hřebčín včetně obou stád běloušů a vraníků se stal v roce 1995 kulturní památkou, v roce 2002 byl spolu se stádem běloušů zapsán jako národní kulturní památka. Od roku 2007 je na indikativním seznamu památek UNESCO a ve spolupráci s Ministerstvem kultury a svým zřizovatelem – Ministerstvem zemědělství – usiluje nyní o zapsání na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Nyní by měla být ve spolupráci s památkáři vyhlášena krajinná památková zóna, která zaručí zachování autentické historické krajiny v jeho okolí tak, aby její jedinečnost nebyla nijak narušena.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
