Státní veterinární správa: Po třech letech se v ČR objevila hniloba včelího plodu

04.06.2019 10:39

V České republice byla po třech letech prokázána nebezpečná nákaza včel – hniloba včelího plodu. Nákaza se objevila na stanovišti včel v okrese Semily v Libereckém kraji.

Státní veterinární správa: Po třech letech se v ČR objevila hniloba včelího plodu
Foto: Státní veterinární správa
Popisek: Státní veterinární správa

Včelstva v ohnisku včetně úlů byla v souladu s platnou legislativou usmrcena a zlikvidována spálením. Aby zamezila možnému šíření nákazy, stanovila Krajská veterinární správa pro Liberecký kraj (KVS) okolo ohniska nákazy ochranné pásmo, ve kterém platí mimořádná veterinární opatření (ZDE).

Ve vytyčeném ochranném pásmu, které zahrnuje katastrální území v okruhu minimálně 3 km kolem ohniska nákazy, mají chovatelé povinnost dodržovat určitá opatření zejména ve vztahu k přesunům včelstev a sledování příznaků nákazy.

Hniloba včelího plodu je na základě zákona považována za tzv. nebezpečnou nákazu. V případě podezření z výskytu této nákazy mají chovatelé povinnost uvědomit místně příslušnou KVS. Ta provede klinickou prohlídku na stanovišti včel a v případě potřeby odebere vzorky k laboratornímu vyšetření.

Za hlavního původcem hniloby včelího plodu je považována nesporogenní bakterie Melissococcus plutonius. Mezi další původce je řazena sporogenní bakterie Paenibacillus alvei. Nákaza může být do chovu zavlečena při zalétávání včel, loupežemi, roji neznámého původu, infikovanými plásty, úly či včelařskými pomůckami. Nákaza není nebezpečné pro člověka.

Tak jako v případě dalších nákaz, je důležitá prevence. Zejména se jedná o dodržování zásad správné chovatelské praxe, provádění průběžné dezinfekce a obměny úlů, rámků a ostatního včelařského vybavení. Rovněž je vhodné používání plástů, úlů a včelařských pomůcek z ověřených zdrojů. Chovatelé by si měli pořizovat včely pouze ze známých a ověřených zdrojů a neumisťovat roje neznámého původu na svá stanoviště a zamezit přístupu včel do neobsazených úlů.

Hniloba včelího plodu se klinicky projevuje spíše na larvách, které hynou ještě před zavíčkováním, nejčastěji ve stáří čtyř dnů. Postižené larvy vykazují změnu barvy od žluté až po hnědou a ztrácejí svůj normální lesklý vzhled a segmentaci (článkování těla). Infikované larvy se časem rozloží a klesají na dno buňky, kde se mění v tmavé příškvary, které lze na rozdíl od infekcí způsobené morem včelího plodu snadno odstranit. Dochází postupně ke slábnutí včelstva. Můžeme pozorovat také mezerovitost plodu. Léčba hniloby včelího plodu je zakázána.

Hlavní klinické rozdíly mezi morem a hnilobou včelího plodu:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Tomio Okamura byl položen dotaz

migranti

V rozhovoru pro PL jste řekl, že hnutí SPD tady nechce žádné africké a islámské migranty. Ty ale podle všeho k nám ani nechtějí. Jak se ale stavíte k přijímání uprchlíků z Ukrajiny? A vracel byste na Ukrajinu bojeschopné muže? A pokud ano, jak?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

AOPK ČR: Pro sídlo správy chráněné krajinné oblasti Soutok zvítězila nabídka města Lanžhot

16:46 AOPK ČR: Pro sídlo správy chráněné krajinné oblasti Soutok zvítězila nabídka města Lanžhot

Zároveň byly shromážděny nabídky vhodných míst a objektů pro umístění Domu přírody Soutoku.