Stavebně-historický průzkum zámku v Kroměříži pokračoval i letos

26.12.2014 7:32

Další etapa stavebně-historického průzkumu kroměřížského zámku, věnovaná dokumentaci jeho složitého stavebního vývoje směřujícího od pozdně gotického hradu k barokní biskupské rezidenci, především pak k poznání komunikačních a funkčních vazeb zámku, probíhala i v roce 2014. Průzkum navázal na dokumentační akce z předchozích let, kdy byla zaměřena pozornost na pozdně středověkou zámeckou věž, sklepy a půdní prostory.

Stavebně-historický průzkum zámku v Kroměříži pokračoval i letos
Foto: zamek-kromeriz.cz
Popisek: Kroměřížský zámek

Poznání stavebního vývoje předbarokního objektu je ztíženo barokní výstavbou z posledního dvacetiletí 17. století. Myšlenku o existenci kroměřížského hradu biskupa Bruna ze Schauenburgu (1245–1281) bude nutné opustit – hrad v Kroměříži nejspíše vystavěl až Jan Železný (1416–1430). Radikální přestavba hradu proběhla v době episkopátu Stanislava Thurza (1496–1540) – tehdy vznikla monumentální vstupní hranolová věž, jejíž protipól tvořil rozsáhlý severní palác, zřejmě postupně rozšířený do vícekřídlé podoby. Druhá půle 16. století přinesla přeměnu pozdně gotického hradu v renesanční zámek, v roce 1643 vypleněný Švédy.

Obnova města i zámku po třicetileté válce je spojena se jménem olomouckého biskupa Karla II. z Lichtenstein-Castelcornu (1664–1695). Mezi lety 1664 a 1672 nejprve proběhla účelová barokní oprava. Roku 1686 pak započala rozsáhlá přestavba, či spíše novostavba zámku, prováděná podle starších návrhů architekta Filliberta Lucheseho, které dopracoval biskupův architekt Giovanni Pietro Tencalla. Z předbarokní stavby zůstala pouze hradní věž a část suterénů pod původním palácem. Barokní zámek, který svým půdorysem výrazně překročil plochu starší hradní (zámecké) stavby, dostal čtyřkřídlou podobu s dvojicí nárožních rizalitů a rozměrným vnitřním dvorem. Čtyřpodlažní budovu, jejíž dominantu tvořila zvýšená věž, završily vysoké atiky kryjící zastřešení. Suterény ukrývaly rozsáhlé vinné a zásobovací sklepy, které doplnila sala terrena. Zatímco přízemí obsahovalo řadu zaklenutých užitkových prostor včetně dvou kuchyní, v prvním patře se nacházely reprezentativní sály včetně velké jídelny (později sněmovního sálu); druhé patro bylo zčásti vyhrazeno potřebám manského soudu.

Barokní zámek, dokončený počátkem 18. století, vyhořel roku 1752. Poté proběhla obnova spojená nejen s novým zastřešením budovy, ale i rekonstrukcí a novým vybavením interiérů. Další úpravy v 19. a 20. století již podobu a dispozici monumentálního barokního zámku podstatně neměnily.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová byl položen dotaz

svobodná média

Dobrý den, fakt byste za obálku na časopisu, která nikoho neuráží někoho hnala k soudu? Kde je pak nějaká svoboda? A třeba Respekt je známý svými obálkami, kde jsou často i karikatury a je používána nadsázka, někdy i černý humor. To jste se už všichni politici zbláznili, že byste chtěli zasahovat do...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

AOPK ČR: Podmáčená louka s masožravkami v Brdech se stala novou přírodní památkou

16:05 AOPK ČR: Podmáčená louka s masožravkami v Brdech se stala novou přírodní památkou

V chráněné krajinné oblasti Brdy přibylo čtrnácté maloplošné zvláště chráněné území – přírodní památ…