TSB: Bilance dopravních nehod za první pololetí na silnicích Libereckého kraje

18.07.2016 10:33

Bilance dopravních nehod za první pololetí na silnicích Libereckého kraje: šest mrtvých, padesát těžce zraněných. Pravděpodobnost úmrtí při nehodě v kraji byla o třetinu nižší, než činí průměr za celou ČR. Závažnost nehod v ČR se meziročně snížila o 18 procent.

TSB: Bilance dopravních nehod za první pololetí na silnicích Libereckého kraje
Foto: nadacebesip.cz
Popisek: Tým silniční bezpečnosti

Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku počet usmrcených nezměněn, o 9 méně těžce zraněných, naopak o 93 se zvýšil počet zraněných lehce. Liberecký kraj se zařadil mezi 10 krajů, kde se meziročně počet obětí nehod nezvýšil. Nejvíce mrtvých ve Středočeském kraji, nejzávažnější nehody na Pardubicku. V Jihomoravském kraji se meziročně snížil počet usmrcených o 60 procent.

Za první pololetí letošního roku došlo na silnicích Libereckého kraje k 1 943 dopravním nehodám vyšetřovaným Policií ČR. O život při nich přišlo šest osob, stejně jako v roce 2015. Dalších 50 bylo zraněno těžce a 559 lehce. Počet nehod meziročně narostl o 11 procent, rovněž tak byl vyšší počet lehce zraněných, a to o pětinu. Naopak o 15 procent poklesl počet těžce zraněných. „Bohužel se však zvýšil počet nehod s asistencí alkoholu či drog, a to o rovných jedenáct procent. Na jejich vrub jde jeden usmrcený, 7 těžce a 47 lehce zraněných,“ upozorňuje Jan Polák, koordinátor bezpečnosti silničního provozu Libereckého kraje.

Nejvíce nehod tradičně zavinili řidiči motorových vozidel. Bylo jich 1 510, o 146 více než loni. Při nich zemřelo všech šest obětí nehod v kraji - tři v obcích a tři mimo ně. „O celou třetinu narostl počet střetů se zvěří. Naštěstí se obešly bez smrtelných či těžkých zranění, nicméně deset osob – o 8 více než v roce 2015 - bylo při nich lehce zraněno,“ varuje Vlasta Suchánková, vedoucí oddělení tisku a prevence Krajského ředitelství PČR Libereckého kraje. Naopak poklesl počet nehod způsobených chodci, cyklisty, komunikační závadou či technickou závadou vozidla. Na železničních přejezdech došlo k 9 nehodám. Nikdo při nich nepřišel o život a dokonce ani nebyl zraněn. „Výrazně nižší ve srovnání s průměrem za celou Českou republiku byla pravděpodobnost, že nehoda skončí tragicky. Zatímco na jeden tisíc vyšetřovaných nehod v České republice průměrně připadlo 4,9 oběti, v Libereckém kraji se jednalo o 3,1 usmrceného,“ dodává Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Nejvíce mrtvých ve Středočeském kraji, nejzávažnější nehody na Pardubicku. V Jihomoravském kraji se meziročně snížil počet usmrcených o 60 procent. Za první pololetí letošního roku zemřelo nejvíce lidí na silnicích Středočeského kraje (47), s velkým odstupem pak následují kraje Moravskoslezský (26) a Jihočeský s Pardubickým (shodně po 22). Naopak nejméně obětí nehod bylo na Karlovarsku (4), Liberecku (6) a Zlínsku (7). V České republice zemřelo celkem 230 lidí do 24 hodin po nehodě, o 34 méně než loni. Nicméně pokles obětí nebyl zaznamenán ve všech krajích. Zatímco v 10 z nich k nárůstu nedošlo, ve čtyřech z nich ano. Nejvíce to bylo v Pardubickém kraji, a to o sedm, následují kraje Středočeský a Plzeňský (nárůst shodně o 3 mrtvé) a konečně pak kraj Moravskoslezský (+1). Meziročně výrazně nižší byl počet usmrcených v Jihomoravském kraji – o 21, tedy o rovných 60 procent. Ve třech krajích (Ústeckém, Libereckém a Praze) zaznamenaly statistiky stejný počet mrtvých jako v roce 2015.

Závažnost dopravních nehod (počet usmrcených na 1 000 nehod vyšetřovaných Policií ČR) byla za první pololetí letošního roku nejvyšší na Pardubicku (12,5), následovaly kraje Plzeňský (11,5) a v těsném závěsu Jihočeský (11,3). „Nejmenší riziko usmrcení při nehodě naopak bylo v Praze (1,0), na Liberecku (3,1), Karlovarsku (3,2) a Ústecku (3,3). Průměrně pak zemřelo v České republice 4,9 osoby na jeden tisíc vyšetřovaných nehod. V loňském roce to bylo rovných 6 obětí na tisícovku nehod,“ upřesňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

DPP má svůj první průjezdný lakovací box pro vícečlánkové tramvaje

19:15 DPP má svůj první průjezdný lakovací box pro vícečlánkové tramvaje

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) v Opravně tramvají v Ústředních dílnách v Hostivaři uvedl do prov…