Premiéru prvního dílu TGM uvidíte v neděli 31. srpna ve 21.30 na Primě.
Moderátoři se zajímali o detaily kamarádství Kiki a Maki. Na stole před moderátory a hosty stály jen tři skleničky s vodou místo čtyř, a tak Kiki sice odpověděla na zvídavé otázky moderátorů na téma jejich soukromí, nicméně pak pány dostala poznámkou, že každá také obvykle pijí ze své skleničky. Vzápětí se přes obraz ozval Ondřej, v ruce držel skleničku, pil a provokativně se ptal, co je za problém s vodou. Pak se dostali moderátoři k tomu, jaké se dějí na závodech „divočiny“, konkrétně v Riu. Holky začaly vyprávět o tom, že se o těchto věcech jen píše, že ony samy nic neviděly – a byly z toho zklamané. Moderátory tohle téma zjevně velmi zajímalo a neradi od něho upustili. Michal se pak zeptal na jejich Beach Angels Club. Michal měl zájem o společnou masáž nebo saunu s holkami. Velmi vtipná byla konfrontace toho, jak se k sobě chovají holky (chválí se, když se jim něco povede, a podpoří se, když se jim něco nepovede) a jak Geňa s Michalem – „Když se mi něco nepovede, tak to jsem hned trotl, debil, idiot…“ rozčiloval se Geňa na adresu Míši. Moderátory zajímaly signály, které Maki s Kiki používají – volejbalistky to ale po chvíli vzdaly: „Oni vůbec nevědí, která bije!“
Perlou večera bude zábava nachystaná pro hosty. Umíte si představit Michala v dámských plavkách, a přitom v černých ponožkách a botách? Nástup polonahých moderátorů nabíral zdržení, a tak Kiki chtěla roztleskat publikum – ale Maki ji zastavila slovy „Aby bylo čemu tleskat!“ :-) A pak to přišlo – nastoupili Miki a Troky. Miki se styděl vylézt a pak s rukami přes rozkrok pronesl „Když mně trochu leze šourek!“ Po chvilce pózování před diváky Miki i Troky usedli mezi Kiki a Maki, a když vedle sebe seděli všichni jako sardinky, bavilo se celé studio.
Dívejte se v neděli ve 21.30 na Primu!
Michal Suchánek a Richard Genzer
Máte za sebou první natáčení, jaký z něho máte pocit?
Jak se natáčení povedlo, by měli zhodnotit asi jiní, ale doufáme, že se diváci a hosté bavili.
Jak se liší Partička od TGM?
Určitě už jen ve složení účinkujících – v Partičce jsme ve stálém složení, kdežto v TGM jsme s Richardem my dva jako moderátoři a Ondřej režisér, ostatní hosté se mění a s každým z nich vznikne nová situace.
Co je pro tento formát pořadu z vašeho pohledu důležité?
Podstatné je, abychom se my dva bavili, protože pak se baví i všichni ostatní – určitě je důležité tu dobrou náladu, humor a pohodu přenést na všechny zúčastněné. A pak se baví i lidi, pak to funguje.
Václav Klaus
Přemýšlel jste o tom, zda přijmout pozvání do tohoto pořadu?
My jsme se letos potkali s Geňou na horách a strávili jsme pěkným povídáním nějakou dobu – on markýroval, že ho bolí koleno, a hlídal dítko, a já jsem si vždy na chvilku odskočil na lyže a mezi tím jsme si povídali. Dospěl jsem k tomu, že máme na některé společenské a kulturní věci hodně podobné názory – například i na styl talkshow :-).
Jaký druh humoru máte rád? Co Vás pobaví a rozesměje?
Já mám radši inteligentnější humor než šaškování za každou cenu – rozhodně nejsem přívržencem hrubostí a vulgarit. Neuznávám schválnost, to nepotřebují ani umělci, ani diváci, v tomhle jsem určitě střízlivější.
Umíte se Vy zasmát sám sobě? Třeba když se nějakou nešikovností dostanete do humorné situace…
Vlastní nešikovnost můžu přímo teď demonstrovat – v sobotu jsme byli na chalupě a já jsem krájel takový strašně usušený, tuhý uherák – a fakt mi to nešlo. Ještě ke všemu jsem to z hlouposti krájel na talíři, a nikoli na prkýnku. A ono to hezky uklouzlo a já jsem si ukrojil pěkný kus prstu, takže než jsem šel teď na natáčení k vám, tak jsem si to zalepil, abych nedělal v televizi ostudu :-). Takže já, když bych si měl ze sebe dělat legraci, tak rukodělná míra mé nešikovnosti je taková, že bych i na věc, jako je nůž, potřeboval zbrojní pas, a zvažoval bych, zda je možné mi něco jiného než kapesní nožík mi vůbec dát do ruky :-).
Pracujete na něčem zajímavém? Na čem?
Pracujeme, protože naše doba nabízí obrovské množství témat – ale pro letošek je bezesporu stěžejní listopadové výročí 25 let od konce komunismu. To je náplní několika mých prací – to, co jsme za těch 25 let dokázali udělat. Z toho by mohla být nějaká kratší knížka, pokud se mi ji tedy podaří dopsat.
Jak vypadá aktuálně Váš den?
Já opravdu myslím, že ukončením prezidentování já jsem si pouze sednul z „velkého Hradu“ či velezámku do malého zámečku na Hanspaulce, kam normálně ráno přicházím do práce. Já nejsem člověk, který by vyspával, já jsem pouze párkrát za život spal déle než do osmi. Já vím, že jsem v prezidentském období vtipkovával, že odjíždím do práce v osm. Pak bylo druhé pětileté období, kdy jsem radikálně říkal, že odpočívám a že odjíždím do práce ve čtvrt na devět! A nyní říkám, že konečně začínám odpočívat a odjíždím do práce o půl deváté :-).
Je za námi léto, měl jste nějakou dovolenou?
Já nejsem dovolenkář. Dovolenou, že bych někam vyjel a tam byl třeba deset dní, tak to si vůbec nevzpomenu, kdy jsem měl naposledy. Ale letos jsem byl přes léto hodně dlouho na naší jihočeské chalupě, kterou jsme v dřívějších letech hodně šidili. V prezidentském období jsem měl jinou chalupu – měla 62 + 1, a byly to Lány :-). Kvůli nim jsme tu naši jihočeskou chaloupku dost šidili, a přitom je strašně hezká, je v nádherné jihočeské krajině a je tam klid. Já jsem byl letos v létě na chalupě více dní než za celé prezidentské období. To je v mém stylu života taková malá revoluce!
Kristýna Kolocová a Markéta Sluková alias Kiki a Maki
Kolik měříte? Čekala bych, že budete jako volejbalistky ještě o něco vyšší…
Kiki: Já měřím 170 a Markéta 180.
Maki: Já nikdy nezapomenu na to, když jsme loni přijely na vyhlašování Volejbalisty roku, tak náš trenér, a můj přítel zároveň, tam poprvé viděl náš šestkovej nároďák a málem mu vypadly oči z důlků, nevěřícně jen prohlásil: „A to je co, tohle? Proč jste vy dvě tak malý?“ :-) My jsme se v tomhle pohledu opravdu úplně nepovedly, jsme takový ustřelený kecky :-)
Kiki: Obě bychom měly mít tak o deset centimetrů víc – já těch 180 a Markéta 190.
…důležité jsou výsledky…
Maki: Přesně tak, my je všechny udoláme! :-)
Vy jste už byly hosty u pana Krause. Měly jste trému a máte ji třeba dnes před natáčením?
Maki: Pan Kraus tomu nasadil takovou laťku, že teď už nemusíme mít trému vůbec. On nás úplně zazdil. Přišly jsme si u něho jako dvě malé holky, které jsou u něho na trestné lavici. Přišlo nám to hodně zbytečné.
Kiki: My jsme zvyklé mluvit, za poslední dobu mluvíme s různými médii poměrně hodně. A hlavně jsme otrkané z toho beach volejbalového života – kamarádi do nás celý život ryli, takže určitě nejsme dvě barbínky, které se bojí otázky. Nás jen tak něco nevyděsí! :-)
V nové talkshow Geni a Míši bude host zapojen i více než jen rozhovorem. Do čeho byste nikdy nešly?
Kiki: Já bych nešla do lítání, já se bojím lítat – takže kamkoli skočit, někam padat, letět – to by nebylo nic pro mne.
Maki: Já mám hrůzu z hadů. Třeba jak je soutěž Pevnost Boyard, takové to dotýkání se hmyzu, plazů… Tak hadů já bych se nedotkla, strašně se jich bojím. Asi bychom každá našly věci, které nám nejsou příjemné, do všeho bychom určitě nešly, nejsme zas takové střelkyně.
Kiki: …ale na druhou stranu nezkazíme žádnou zábavu a jsme pro každou špatnost! :-)
Když zakopnete na ulici a spadnete – zasmějete se samy sobě?
Maki: …určitě, pokud se ovšem nerozbrečíme bolestí :-)
Jaké bylo vaše léto?
Kiki: My léto nemáme, my máme sezonu, takže neproběhly žádné koupací radovánky atd. Ale máme za sebou strašně úspěšné období a teď o víkendu nás čeká ještě mistrovství republiky, což bude úplná tečka za létem.
Co je důležité pro to, aby člověka jeho úspěchy nezměnil a zůstal tak pohodový, jako jste vy dvě? :-)
Maki: Tvrdá práce a pokora! Pro nás je showbusiness zpestření, my se sem tam někde objevíme, pak se ale zase vrátíme k tomu našemu sportu, a to je velká dřina, drží nás to hodně při zemi.
Kiki: A hlavně víme, že být vidět nemá dlouhodobou váhu, to je teď, ale za čas může bát všechno jinak. Takže nyní se snažíme si to všechno okolo nás hodně užívat, ale ta pokora v člověku nesmí chybět.
Dnes je v pořadu pan exprezident Václav Klaus. Už jste se s ním někdy setkaly?
Kiki: V Praze jsme se setkali po jednom našem turnaji, chvilku jsme pak spolu mluvili.
Maki: On je veliký sportovec, přišel nám gratulovat a povídal, že i slzička mu ukápla. Jsme moc rády, že se tady dnes s ním můžeme zase setkat!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
