Informační systém evidence obyvatel provozovaný Ministerstvem vnitra obsahuje údaje o českých státních občanech žijících na území ČR, tedy jejich matriční údaje, adresu místa pobytu, čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů, ID datové schránky, aj. Jako s ověřeným zdrojem s ním pracují například katastrální úřady, finanční úřady, registr vozidel a řidičských oprávnění, exekutoři, notáři atd. Veřejná ochránkyně práv ale při svých šetřeních zjišťuje, že ne všechny údaje v registru jsou správné a úplné.

Část chyb pochází z přelomu 80. a 90. let, kdy informační systém evidence obyvatel vznikal a přepisovaly se do něj údaje z přihlašovacích lístků. Další chyby jsou pak způsobovány nedostatky při provádění nových zápisů.

Příčiny jsou podle ochránkyně dvě:

• opožďování zápisů údajů způsobené technickými překážkami. Ministerstvo vnitra nedokáže dostatečně pružně systém upravovat tak, aby umožňoval zápis údajů v rozsahu stanoveném zákonem. Tím se zvyšuje počet neúplných údajů, například o místě vzniku registrovaného partnerství, o jiném zákonném zástupci dítěte než o otci a matce, o rozhodnutí soudu o prohlášení osoby za nezvěstnou, o prohlášení za mrtvého apod. Problémy způsobuje i zápis údajů o osobách, které nabyly české státní občanství, což má vliv na opožděné vydání občanského průkazu a pasu České republiky.

• prodlevy a nepřesnosti v aktuálně prováděných zápisech.  Některé soudy zadávají údaje o rozvodu se značnou časovou prodlevou. Nepřesnosti jsou například u místa trvalého pobytu, které ohlašovny nezadávají podle základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Problémy se objevují také u zápisů úmrtí občana v cizině.

Ochránkyně o chybách v evidenci obyvatel jednala se zástupci úřadů a dalších institucí, které mají do systému přístup jako zapisovatelé, nebo jako uživatelé. Nedostatky a chyby totiž může odstranit jedině jejich důsledný a pečlivý přístup a dodržování zákonného postupu. Jakmile vzniknou pochybnosti o správnosti některého údaje, je třeba, aby o tom byl neprodleně informován obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa trvalého pobytu občana, jehož se údaj týká. V evidenci musí být daný údaj označen za nesprávný. Obecní úřad pak začne ověřovat správnost zpochybněného údaje – nejprve úřední cestou, pokud se mu to nepodaří, vyzve občana k doložení nezbytných dokladů. Následně je údaj v evidenci opraven, doplněn, případně u něj zůstane označení, že je nesprávný, pokud se nepodařilo jeho správnost spolehlivě prokázat.

Příklady dopadů chyb v systému evidence obyvatel

V roce 1982 byl přijat zákon o hlášení a evidenci pobytu občanů, který měl napravit stav, kdy v evidenci pobytu občanů zůstávali i lidé, kteří prokazatelně trvale opustili území tehdejšího Československa. Těmto lidem měl být zrušen záznam o trvalém pobytu. Úřady však nepostupovaly jednotně, takže některým emigrantům byl údaj zrušen, jiným ne. Aniž by to věděli, zůstali někteří z nich stále vedeni s trvalým pobytem v ČR, i když zde řadu let nežijí. Typickým důsledkem této chyby jsou pak dluhy za komunální odpad.

Příkladem je stěžovatel, který i s rodinou emigroval v roce 1980 do Kanady, kde získal kanadské občanství a už 36 let tam žije. Zatímco manželce a synovi v roce 1982 úřady údaj o trvalém pobytu v ČR zrušily, jemu nikoli. V roce 2003 požádal s manželkou a synem o vydání osvědčení o státním občanství a pas. Celá rodina uvedla v žádosti stejnou adresu posledního trvalého pobytu na území ČR před emigrací.  Úřady ho však neupozornily, že zatímco u manželky a syna jde skutečně o poslední trvalý pobyt, u něj jde o stále aktuální údaj. Nyní dostal exekuční příkaz kvůli nezaplacení poplatku za komunální odpad od roku 2002 a úřady tvrdí, že v systému evidence obyvatel nelze provést opravu zpětně a uvést zrušení místa trvalého pobytu k roku 1980.

Potíže však nemají jen emigranti před rokem 1990, což dokládá případ stěžovatelky, která se odstěhovala za manželem do Rakouska v roce 1996 a v roce 1999 získala rakouské občanství a pozbyla české. Údaj o pozbytí českého občanství sice byl do systému zapsán, ale městský úřad nezapsal ukončení trvalého pobytu na území ČR, takže její adresa v systému byla dál chápána jako platná, nikoli jako poslední adresa bývalé občanky na území ČR. To mělo dopad mj. na doručování úředních a soudních zásilek a dokonce na záznam v katastru nemovitostí. V důsledku toho nebyla stěžovatelka například vyrozuměna o povinnosti uhradit dluh na nájemném za městský byt, který užíval její dospělý syn, a zbytečně musela čelit exekučním řízením.

Psali jsme:

Ombudsman: Pomoc obětem diskriminace je společný cíl ombudsmana i nevládních organizací

Ombudsman: Přístupnost veřejných institucí stále pokulhává, ukázaly výzkumy

Ombudsman: Po zvýšení příspěvku na péči je nutné zajistit i jeho pravidelnou valorizaci

Ombudsman: V domovech pro lidi s duševním onemocněním nebo závislostí převládají potřeby zařízení nad potřebami klientů