Veřejný ochránce práv: Veřejný opatrovník nesmí přenášet své povinnosti na poskytovatele pobytové sociální služby

17.09.2020 20:09

Dle zástupkyně ombudsmana je nepřípustné, aby veřejní opatrovníci přenášeli své povinnosti, včetně hospodaření s majetkem opatrovanců, na poskytovatele sociální služby, na níž jsou opatrovanci závislí. Tímto jednáním opatrovníci nejen obchází zákonnou úpravu, ale také vystavují opatrovance nepřiměřenému riziku zneužití.

Veřejný ochránce práv: Veřejný opatrovník nesmí přenášet své povinnosti na poskytovatele pobytové sociální služby
Foto: ochrance.cz
Popisek: Veřejný ochránce práv - logo

Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková šetřila postup veřejného opatrovníka (obce) při výkonu opatrovnictví u více než 40 klientů jednoho domova pro osoby se zdravotním postižením. Zjistila, že starosta jako opatrovník svým jménem zmocnil ředitele zařízení k nakládání s veškerým majetkem svých klientů. „Takový postup je zcela nepřípustný. Opatrovníka ustanovuje vždy soud, ten se nemůže svých povinností zřeknout jednostranným jednáním vůči jiné osobě,“ uvedla k případu zástupkyně ombudsmana.  

Občanský zákoník navíc explicitně zakazuje, aby se opatrovníkem člověka stalo zařízení, v němž tento člověk pobývá a které o něj pečuje. To stejné platí v případně zaměstnance takového zařízení. A to kvůli střetu zájmů a riziku finančního zneužití klientů. „Pokud opatrovník zmocnil ředitele k přijímání důchodů klientů a k hospodaření s nimi, obchází tím zákon,“ dodala zástupkyně. Na základě její intervence došlo ke změně. Opatrovník zřídil jednotlivým klientům samostatné účty, do kterých nemají zaměstnanci zařízení přístup.   

Není to první případ nesrovnalostí s hospodařením s majetkem klientů, se kterým se zástupkyně setkala. V jiném zařízení měla například ředitelka dispoziční právo s účtem klienta, v dalším se za peníze klientů bez jejich vědomí nakupoval nábytek, který pak využívali ostatní klienti i zaměstnanci.

 „Ne vždy jsou tato pochybení způsobena špatným úmyslem. V České republice chybí jednotný postup, jak by měla zařízení sociálních služeb při nakládání s majetkem svých klientů postupovat. Praxe je značně roztříštěná a někteří poskytovatelé v tom tápou,“ doplnila zástupkyně ombudsmana.

Zástupkyně se chystá do budoucna věnovat problematice hospodaření klientů v pobytových sociálních službách. Chce vést diskuzi o nastavení optimálního standardu v této oblasti. K tomu osloví zástupce poskytovatelů sociálních služeb, jakož i dotčené rezorty.

Další informace:

  • Zástupkyně ombudsmana se problematice výkonu veřejného opatrovnictví věnuje v rámci šetření individuálních podnětů nebo při systematických návštěvách pobytových sociálních služeb. Více informací lze nalézt v individuálních i souhrnných zprávách z těchto návštěv.

  • Soud ustanoví opatrovníka zejména člověku omezenému ve svéprávnosti. V poslední době některé soudy jmenují opatrovníka také dalším osobám, které mají obtíže samostatně právně jednat. Jde například o klienty pobytových sociálních služeb, kterým z vlastního jednání nehrozí riziko, nenaplňují tedy kritéria pro omezení svéprávnosti.

  • Opatrovníkem se může stát fyzická osoba, tedy rodinný příslušník či jiná blízká osoba. Pokud člověk nemá žádnou blízkou osobu způsobilou k výkonu opatrovnictví, soud jeho opatrovníkem ustanoví obec, ve které bydlí (§ 471 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Opatrovnictví pak vykonává sám starosta (v případě menších obcí), případně jim pověření zaměstnanci obce.

  • V minulosti se stávaly opatrovníky také pobytové sociální služby nebo jejich ředitelé, od r. 2014 to zakazuje občanský zákoník (§ 63 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). 

  • Opatrovník je ustanoven k podpoře člověka při právním jednání, včetně hospodaření s majetkem. K povinnostem opatrovníka viz Opatrovnictví nebo Opatrovnictví  - mýty a fakta

  • Oblast opatrovnictví, svéprávnosti a dalších podpůrných opatření dlouhodobě postrádá gestora, dílčí úkoly jsou rozděleny mezi Ministerstvo práce a sociálních věcíMinisterstvo spravedlnosti a Ministerstvo vnitra.   

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor

22:03 Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor

Stavbu retenční nádrže Perlík za 7,8 milionu korun dokončily Lesy České republiky na úpatí Smrku, ne…