Výroční zpráva Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2015

29. 2. 2016 19:23

Úřad pro ochranu osobních údajů zveřejňuje výroční zprávu za rok 2015.

Výroční zpráva Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2015
Foto: ČT
Popisek: ÚOOÚ

Dámy a pánové,

předkládám Vám výroční zprávu Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2015. Předsedkyní Úřadu jsem byla Senátem Parlamentu zvolena a prezidentem republiky následně jmenována k 1. září 2015. Směřování a činnost Úřadu jsem tak mohla ovlivnit pouze v necelé polovině loňského roku. Nicméně zpráva, tak jak zákon požaduje, zahrnuje logicky i období před mým příchodem. Protože jde o moji první zprávu, nabízí se zároveň možnost zamyslet se nad základními otázkami smyslu, významu a místa ve společnosti, kterou by Úřad pro ochranu osobních údajů měl do budoucna zastávat.

Úřad pro ochranu osobních údajů je zřízen k tomu, aby chránil soukromí při zpracování osobních údajů, tedy informací týkajících se konkrétních lidí. Definovat pojem soukromí není jednoduché a všeobecně přijímaná definice snad ani neexistuje. Podle mého názoru lze říci, že soukromí je v dnešní době a v naší kulturní oblasti nutno pojímat jako součást osobní sféry každého člověka, která zahrnuje jak informace o jeho identitě, životě, místě a postavení ve společnosti, tak i projevy osobnosti jedinečné lidské bytosti včetně jejího myšlenkového a názorového prostoru a interakcí s ostatními. Bez soukromí, bez možnosti být alespoň někdy a někde sám a rozhodovat o tom, co o sobě ostatním řeknu a co si již nechám pro sebe, nemůže být člověk svobodným. A bez svobodných a zároveň za svůj život a své skutky odpovědných lidí nemůže existovat ani svobodná a spravedlivá společnost.

Nemyslím si, že je to pouze Úřad pro ochranu osobních údajů, který může lidské soukromí a tím i svobodu a důstojnost jednotlivce zajistit. O ochranu svých práv musí dbát na prvém místě každý z nás. Nezastupitelná je rovněž úloha moci soudní. Úřad pro ochranu osobních údajů proto, aby plnil svoji roli, musí být důsledný, přesvědčivý a srozumitelný jak při kontrole nebo řízení o porušení zákona, tak i při formulování a prosazování připomínek k návrhům nových právních předpisů. Stejně tak je důležitá jeho role jako konzultačního orgánu pro odbornou i širokou veřejnost. Jsem přesvědčena, že bez silného, nezávislého a výkonného
Úřadu, který na zpracování osobních údajů různými způsoby dohlíží, by byla ochrana soukromí mnohem těžší.

V lidské společnosti přirozeně dochází ke střetu zájmů, různí lidé či skupiny lidí hájí odlišné zájmy. Soukromí a ochrana osobních údajů jsou z podstaty věci do jisté míry protichůdné k právu na získávání a šíření informací, stejně můžeme jako protikladné vnímat lidské soukromí a otázku bezpečnosti státu, mít k dispozici co nejvíce informací.

K řešení takového střetu práv je nutné proporcionální uvažování v procesu rozhodování (tzv. test proporcionality), kdy je v několika krocích posuzováno, zda je zásah do základního práva nezbytný, zda může přispět k legitimnímu cíli a zda je také přiměřený.

Jsem přesvědčena, že cílem těch, kteří takovéto střety v praxi řeší, tedy i Úřadu pro ochranu osobních údajů, by nemělo být hájit slepě a bez ohledu na cokoliv dalšího pouze jedno z dotčených práv a to druhé bagatelizovat, ale vždy posuzovat situaci komplexně, s ohledem na všechny souvislosti a specifika daného případu. Pouze takovýto širší přístup může vést ke smysluplné diskuzi, racionální a spravedlivé aplikaci práva a k zajištění dostatečné míry ochrany všem dotčeným zájmům. Zpětným pohledem lze zjistit, že Úřad pro ochranu osobních údajů v minulosti tímto způsobem vždy nepostupoval a jeho výstupy v některých případech vyznívaly poněkud jednostranně. Jedním z mých cílů v čele Úřadu tudíž bylo a je, aby jeho rozhodování ve všech případech bralo v potaz a respektovalo práva a zájmy dalších dotčených subjektů, samozřejmě při důsledné, ale smysluplné obhajobě lidského soukromí. Z těchto důvodů proto dochází k přehodnocování některých starších stanovisek Úřadu.

V této souvislosti však musím zmínit i to, že při veřejné diskuzi je Úřad pro ochranu osobních údajů se svými apely na důležitost ochrany soukromí často osamocen, i když jako orgán dozoru reaguje v převážné většině případů na stížnostní podněty subjektů, které se ochrany svého soukromí dovolávají. Zatímco ostatní práva či zájmy mají řady někdy i velmi hlasitých zastánců, význam soukromí jako naší základní civilizační hodnoty nebývá ve veřejné debatě tak často připomínán. Dalším z mých cílů tedy je, aby i otázka ochrany soukromí jak v obecnější rovině, tak i zcela konkrétně ve vztahu k určité technologii, návrhu zákona či nového registru, byla veřejně diskutována. K tomu může jako první krok přispět můj úmysl předložit návrhy nových stanovisek či obdobných výkladových dokumentů Úřadu před jejich konečným schválením k veřejné konzultaci, ale samozřejmě jsem otevřena i dalším možnostem, jak témata, jimiž se Úřad pro ochranu osobních údajů zabývá, přiblížit veřejnosti.

Proto, aby výstupy a názory Úřadu byly pro veřejnost přínosné, je nezbytné, aby splňovaly několik kritérií. Jako první z nich můžeme označit jejich věcnou správnost, kdy zejména tam, kde se Úřad vyjadřuje k novým technologiím, je nutné těmto porozumět a pochopit jejich možnosti, výhody a nevýhody pro toho, kdo je chce využít, ale i pro člověka, jehož údaje mají být danou technologickou novinkou zpracovávány. Neméně důležitá je samozřejmě právní kvalita výstupů Úřadu. Argumentace Úřadu musí kromě správného výkladu všech dotčených předpisů respektovat i principy právního státu, a to včetně souvisejících soudních rozhodnutí. A výstupy Úřadu musí být na neposledním místě i spravedlivé a důkladně zdůvodněné, aby dikcí nového občanského zákoníku i ona osoba s rozumem průměrného člověka byla schopna tento závěr sama posoudit a zvážit. Pokud široká veřejnost nebude vnímat, že rozhodování Úřadu je spravedlivé či v hraničních či kontroverzních případech vždy dobře odůvodněné, pozice a pověst Úřadu mezi širokou veřejností nebude taková, jaká by mu měla příslušet vzhledem k jeho důležitosti. 

Kromě podnětů, které přináší každodenní život a praxe, před Úřadem stojí i významná změna právní úpravy. Na úrovni Evropské unie bylo dokončeno vyjednávání o novém právním rámci, když stávající směrnici o ochraně údajů z roku 1995 nahradí nové obecné nařízení, které vstoupí v účinnost na jaře 2018. Tato změna bude klást nároky nejen na dozorový orgán, ale i na českého zákonodárce, který bude muset český právní řád novému nařízení, které má vyšší sílu než běžné zákony, přizpůsobit, a především na subjekty, které osobní údaje zpracovávají. Přípravu Úřadu pro ochranu osobních údajů a zapojení se do dalších navazujících aktivit souvisejících s novým právním rámcem je nezbytné považovat za jednu z priorit nejen pro rok 2016, ale i pro léta následující.

Vzhledem k tomu, co bylo řečeno, jsem přistoupila k reorganizaci, resp. k modernizaci Úřadu tak, aby současnou, značným průnikem nových technologií se vyznačující situaci byl schopen zvládat lépe a účinněji.

První zásadní krok spočíval v plném osamostatnění kontrolní činnosti vytvořením samostatného kontrolního odboru, jenž bude disponovat odborníky na zvláštní oblasti zpracování osobních údajů a spolupráci se zahraničními dozorovými úřady. Posílená kontrola bude schopna řešit nové mimořádné úkoly a poskytovat specializovanou podporu inspektorům Úřadu.

Druhou významnou změnou je vytvoření a postupné personální naplňování analytického útvaru, jehož činnost by měla podpořit kontrolní závěry Úřadu a rozhodování ve správních agendách. Analytická činnost bude sledovat a vyhodnocovat nejen aktuální rozhodování Úřadu, a to zejména ve světle judikatury nejvyšších soudů v ČR, ale také s ohledem na zahraniční dozorové trendy (rozhodování partnerských úřadů pro ochranu osobních údajů v celé EU) a na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropské unie. Prací analytiky vznikne znalostní báze, která Úřadu umožní rychleji a více cíleně reagovat na změny a nové přístupy v tak dynamické oblasti, kterou zpracování osobních dat je.

Domnívám se, že Úřad pro ochranu osobních údajů i se svým postavením v komplikovaném systému zákona o státní službě, úkoly a kompetencemi v oblasti ochrany dat, ale i se svým organizačním a personálním zázemím může a musí hrát pro občana důležitou roli, ta však nemůže být úplná bez spolupráce těch, kterým osud jejich soukromí není lhostejný. A to bychom měli být my všichni!

Ivana Janů
předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů

Výroční zprávu Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2015 můžete stáhnout ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Národní galerie: Volný vstup do stálých expozic pro mladé pokračuje i letos

19:43 Národní galerie: Volný vstup do stálých expozic pro mladé pokračuje i letos

Bezplatné vstupné, které Národní galerie v Praze ve spolupráci s Komerční bankou zavedla pro děti a …